Poslední medvěd v Krkonoších opravdu naposled

 
Fotograf František Celba se svým medvědem

Původ atraktivní vycpaniny statného brtníka /viz Krkonoše 2/2002/ zůstane už asi neobjasněn. O jeho zániku je přece jen alespoň něco známo. Fotografie Jiřího Bruníka je jednou z čtenářských reakcí na uvedenou zajímavost. Zobrazuje dlouholetého janskolázeňského fotografa Františka Celbu i jeho tisíckrát fotografovaný objekt /který měl v závěru kariéry dokonce bílého severského dabléra/ ještě v plné kondici. Když svérázný medvědář a majitel fotoateliéru v přístavbě Lesního domu zemřel, „zdědil" hnědého huňáče tehdejší vedoucí střediska HS v Janských Lázních Láďa Urban. Z postrachu černohorských hvozdů však zbýval už jen mlhavý odlesk někdejší slávy. Chlupatá hromádka neštěstí stěží držela figuru, kterou o hlavu převyšovaly trochu odrostlejší děti. Z kožichu potupně záplatovaného ovčím rounem čouhala sláma a vyceněná torza ulámaných tesáků budila spíš lítost než hrůzu! I z této doby existují fotografie. Z pamětnické piety je snad ani není vhodné publikovat. Definitivní tečku za spletitým osudem učinili rozjaření stavební dělníci, kteří při přestavbě chalupy zapomněli před jedním dlouhým deštivým víkendem medvěda na lešení. Lze - li ze známého přísloví „Špatný začátek, dobrý konec" odvodit i opak, měl poslední krkonošský medvěd svůj druhý „život" jistě zajímavý.

Foto Jiří Bruník

In: Krkonoše - Jizerské hory 2002/12


 

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýzám návštěvnosti soubory cookie.
Používáním tohoto webu vyjadřujete svůj souhlas s naším využíváním souborů cookie. Další informace.