Pozdrav z pouti

25. září 2016    KRAKONOŠ - dobrý duch našich hor
 
Rübezahl strážce pokladů

Rok se s rokem sešel a v Jelení Hoře opět v posledním zářijovém víkendu proběhlo velkolepé tradiční mezinárodní setkání sběratelů všech možných oborů pod širým nebem na hlavním Rynku a v přilehlých ulicích - kolosální již 43. Jarmark starožitností a kuriosit. My tři „kluci, co spolu mluvíme" jsme nesměli chybět. Chladné sobotní ráno si vyžadovalo svižnější chůzi než obvykle, přesto vymezený čas zdaleka nestačil k prostudování veškeré nabídky. Objevit v té záplavě nějaké zpodobení Krakonoše, na kterého je mé oko cvičeno především, je kupodivu právě tady, na dohled od majestátních krkonošských hřebenů velice nesnadné. Mouřeníni, orientálci, indiáni, svatí, šlechtici, státníci, horníci, myslivci a havěť všelijaká z rozličných materiálů v nejrůznějších podobách se vyskytují téměř u každého stánku; avšak žádný Krakonoš! Jen jediný dřevěný ubožáček, jakých je i u nás v prodejnách krkonošských suvenýrů dost a dost.

Pokračování článku »

Věčný poutník

13. září 2016    KRAKONOŠ - dobrý duch našich hor
 
Poutník Krakonoš v podání vrchlabské malířky Renaty Oppeltové

Jedním z historických předobrazů nejvyššího krkonošského božstva byl nepochybně tajemný poutník, kráčející nehostinnou a neprobádanou krajinou divokých lesů, hlubokých údolí a skalnatých vrcholů dávných Krkonoš. Ten neklid a stálé přemísťování má Krakonoš zakódován v genech, byť by byl i z kamene vysochán. Příkladem budiž novodobý symbol Janských Lázní, pískovcová socha horského ducha v podobě svalnatého obra s dobráckou tváří, obloženého „hromadou kamení", jak přezíravě konstatují některé turistické bedekry. V současné době je opět středem nebývalé pozornosti. Místo aby důstojně oslavil 110 let své existence, musel se stěhovat. Za ten krátký čas dokonce již počtvrté. Jemné cukání koutků úst těch zasvěcených jistě vyvolá diskusní příspěvek na oficiálních webových stránkách lázeňského města, že na posledním místě stál stovku let, stejně jako názor pana starosty v odpovědi, že je to místo nedůstojné. Bylo snad důstojnější to v západním koutě náměstí za chátrající, kdysi honosnou budovou kina, kde se kolem něj také točily autobusy? Také tam vítal návštěvníky přijíždějící do Janských Lázní, dokonce nejdéle ve své krátké historii. Zvyk je svazující a jak říkají škarohlídi, každá změna je k horšímu.

Pokračování článku »

Kukaččí vejce

 

Dum-Josefa-Baudische.jpg

Stejně nepatřičně jako příslovečná podvržená snůška kukačky do hnízda drobných ptáčků zpěváčků působil netypický dům číslo 66 na náměstí ve Svobodě nad Úpou. Mezi historickou zástavbou řadových přízemních renesančních městských domů s jednoduchou dřevěnou lomenicí předsazenou na sloupech podloubí, nesoucích v sobě neskrývaný odkaz gotického tvarosloví přenesený ze sousedního Slezska, společnou především pro hornická města východních Krkonoš - Vrchlabí, Žacléř, Svobodu nad Úpou a částečně i Černý Důl - podobajících se svým jednoduchým svislým bedněním štítů, zdobených po přestavbách následkem častých požárů nanejvýš střídáním svislého a šikmého kladení prken doslova jako vejce vejci, je nezvyklý tvar barokního štítu krajně neobvyklý a ojedinělý. Žádný jiný není na dochovaných fotografiích ve Svobodě doložen.

Pokračování článku »

Účelové známky ze Žacléře

29. srpna 2016    DROBKY - z Krakonošova vousu
 
Účelová známka žacléřských uhelných dolů

Tak jako se u nás v Úpském údolí až do nedávna tradovalo, že aspoň jeden člen z každé rodiny někdy pracoval, pracuje nebo bude pracovat v papírnách, těžko byste v Žacléři hledali mužského, který v životě nefáral v dolech. Proto jsou osobní fárací různě tvarované známky havířů s čísly jako základní registrační prostředek na tabuli v cáchovně každého dolu všeobecně známé. O těch ale řeč nebude. Každý sběratel mincí mi dá jistě za pravdu, že má někde v šuplíku i několik kulatých plíšků, které se tváří jako mince, ale mince to nejsou. Jde o účelové známky, žetony i nouzová platidla, které se v posledních letech s přibývající odbornou literaturou a dostupnými informacemi na internetu, staly módním sběratelským oborem. Jsou vyrobeny většinou z obecných kovů a patří k poměrně častým nálezům hledačů s detektory, kteří bez aktivní spolupráce s muzei jen drancují archeologické památky. Když dosloužily, nebyl nijak zvláštní důvod je schraňovat, jejich náklad býval proti běžným oběhovým platidlům nepatrný, počítaný řádově ve stovkách, výjimečně tisícovkách kusů, a tak není div, že se jich v některých případech zachovalo velice málo. To je nejspíš i případ několika účelových známek užívaných prokazatelně v žacléřském uhelném revíru.

Pokračování článku »

Kterak „zaletěl“ MiG až do Svobody nad Úpou

 
MiG 15 v. v.

Hudebně vzdělanějším ctitelům popíku se jistě prvoplánově vybaví populární těleso pilotované frontmanem Jiřím Macháčkem, roduvěrným Trutnovákům, absolventům základní školy „U letadla" zas vypreparovaný památník čs. letců, který nakrátko vystřídal sovětský tank po jeho slavném sejmutí z piedestalu u bývalého ONV v roce 1968 a neslavném instalování o rok později vedle školní budovy. Je tu však ještě třetí možnost, při které zajiskří očička všem klukům od dráhy. Někdejší chlouba sovětského letectva, trysková stíhačka MiG 15 s šípovými křídly z konstrukční kanceláře dvojice Arťom Mikojan a Michail Gurevič, vyráběná licenčně v mnoha dalších státech včetně českých závodů Aero Vodochody, se od zavedení do výroby koncem čtyřicátých let stala jedním z nejrozšířenějších proudových letounů ve světě. Stroje s pěticípou hvězdou na trupu slavně vítězily (ale i padaly) v řadě válečných konfliktů počínaje válkou v Koreji, přes boje o Suezský průplav až po Vietnam. „Patnáctky" postupně ve výzbroji armád nahradily modernější konstrukce s pořadovými čísly 17, 19, 21 atd a jejich nespočetné modifikace.

Pokračování článku »

Výročí - nevýročí

 
Na památku z maršovské pouti 2016

Starobylá krkonošská obec Horní Maršov pořádá svou tradiční srpnovou pouť zasvěcenou svátku Nanebevzetí Panny Marie s bohatým programem letos v rámci oslav 550. výročí první písemné zmínky o osídlení v místě. Sobotní pouti předcházelo páteční hojně navštívené slavnostní otevření celkově opraveného hřbitovního kostela, jednoho z nejstarších v regionu, připisovaného slavnému italskému staviteli Carlo Valmadimu. DOTEK - Dům obnovy tradic, ekologie a kultury zřízený střediskem SEVER v nedávno obnovené budově barokní fary nabídl k výročí zajímavou výstavu. Pestrý kulturní program provázející oba dny, v němž jako příslovečná pralinka na dortu září „Maršovský příběh", pásmo se zpěvy v podání maršovských ochotníků věnované různým historickým etapám z dějin obce, barvitě jistě zdokumentovali početní fotoreportéři v čele s Pavlem Křivkou na jehož stránky míří i většina odkazů. Drobnost na památku z pouti v podobě perníkového srdce, malovaného porcelánu, suvenýrů nejrůznější provenience až po ten zkažený žaludek z nadměrné konzumace cukrové vaty, piva a řetízkového kolotoče si jistě podle svého gusta odnesl každý. Mě stačí zážitky! Jako třeba vystavení pamětního listu se znakem a pečetí nabízené sympatickou dvojicí ze Studia bez kliky z podhradí bájného hradu Helfštýna na Moravě. Sám principál Roman Prokeš osobně na ručním lisu tiskl a kaligrafickým písmem pohotově vepsal text na přání, zatímco jeho půvabná společnice Pavlína Wolfová uhrančivýma očima obluzovala čekající, až si zakoupili hliníkové odražky vzácných mincí za celé „pouťové" kapesné. (Originální ruční tisk je pochopitelně černobílý. Virtuálně jsem ho barevně „zprznil" jen pro to, aby vedle zlatem a stříbrem hýřícího plakátu nevypadal tak stroze).

Pokračování článku »

Medaile z polského tažení

06. srpna 2016    DROBKY - z Krakonošova vousu
 
Porcelánová medaile - Kowary

Když už, tak už! V rozcouraném prvním srpnovém týdnu zamířily už jednou nazuté boty z toulavé teletiny tentokrát na sever. Posádka se rozrostla o třetího člena a vůz jsme vyměnili za pohodlnější a novější model VW. Starobylá dolnoslezská města Złotoryja, Bolesławiec a Jelení Hora mají společnou nejen pestrou historii s množstvím architektonických památek a dalších turistických lákadel, ale i podstatnou skutečnost existence minimálně jednoho krámku Antyki. Nelze se tudíž divit, že byla jako korálky na šňůrce navlečena i na červené směrové lince palubní obrazovky GPS. Páni starožitníci měli podstatnou část nabídky zabalenou na velký víkendový bleší trh do Bytomi. Přesto se předháněli v ochotě a vstřícném jednání, i při zjištění, že jdeme spíš jen okukovat a sbírat informace. Mnozí čeští zamračení kakabusové, pro které je potenciální zákazník, i když už na první pohled insolventní, jen obtížný hmyz, by se museli ještě moc a moc učit, co je to podnikání. Aby si s vámi majitel jednoho starožitnictví sedl do auta a zavedl vás na druhý konec města ke konkurenci, to je věc v našich luzích a hájích nevídaná. V Boleslavci, městě vyhlášené keramiky, jsem poprvé viděl sedícího Krakonoše z porcelánu se značkou zdejší manufaktury. Na cenovce byla cifra, za kterou by se vyplatilo najmout dva Ukrajince, aby ho v horách chytili živého. Nic jsme nekoupili, ale zážitky z vyhlídkové jízdy prosluněnou krajinou s proměnlivým panoramatem krkonošských vrcholků na horizontu, jsou za všechny peníze. I to kafíčko v zahrádce útulné kavárničky jinak chutná, když nikam nespěcháte.

Pokračování článku »

 
1 2 3 4 5 91 »

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýzám návštěvnosti soubory cookie.
Používáním tohoto webu vyjadřujete svůj souhlas s naším využíváním souborů cookie. Další informace.