Freiheit

Rostou. Vyrazte, než bude pozdě. Burcuje palcový titulek na titulní straně MF DNES. Na přiložené mapě pravděpodobnosti růstu hub v České republice k 7. srpnu 2025 se to zelená nejvyšším stupněm „velmi vysoká". Jmenovitě Krkonoše, Jeseníky, Orlické hory a Šumava slibují plné koše. To i v celoživotním náruživém houbaři, který na houbaření ze zdravotních důvodů rezignoval, bouchnou saze. Chcípák, který bez zadýchání nevyleze ani do prvního patra, co to má i na vlastní zahradě do kopce nemá stání. Už několikrát musel kapitulovat sotva dosupěl ke kraji lesa a s lítostí uznat, že ta silná trojka - stáří, zdraví a kondice se ošálit nedá a pokorně se těch pár set metrů zahanbeně vrátit. No ano, konkrétně o mě je to. Takový krásný den! Co kdybych to ještě jednou zkusil? Jen tak nalehko, bez košíku jen s kudličkou a plátěnou tašku v kapse. A vezmu si hůl - no bóže! Při nejhorším si na kraji lesa sednu na pařez a pokusím se něco vyloudit od procházejících houbařů. Začal jsem slibně. Kde je vůle, je i cesta jak praví klasik. S elánem hodným obdivu jsem absolvoval kolečko, kam chodívala moje nejmilejší na krátkou procházku. Dalo mi to dobré dvě hodiny a potvrzení známé skutečnosti, že všichni novináři jsou s prominutím svoloč, nejen ti političtí. V lese bylo vymeteno. Po houbařích ani potuchy. Po houbách jakbysmet.

Vy nevíte kdo je Fürbacher? Alespoň Trutnovákům ho snad představovat nemusím. Ten svérázný chlapík s dlouhými vlasy a neodmyslitelným koženým kloboukem, bez něhož se neodbude téměř žádná vernisáž uměleckých výstav v početných místních galeriích je malíř, restaurátor a ilustrátor Robert Fürbacher, trutnovský rodák ročník 1970 žijící do roku 2008 čtvrt století v Rotterdamu v Holandsku, kde vystudoval soukromou uměleckou akademii. Po absolutoriu se zúčastnil téměř stovky výstav a expozic v Holandsku, Belgii, Polsku i na mnoha místech v Čechách. Po začátečnickém střídání různých žánrů a uměleckých stylů se od konce minulého století věnuje osobité světlem prozářené abstraktní malbě plné mystiky a magie. Jeho velkoplošná díla vznikají odvážnou kombinací a vrstvením akrylových a olejových barev s efektem vkládaných přírodnin - mušliček, hmyzu, skořápek, kamínků či kousků rostlin i umělých materiálů jako je zmuchlaný papír, útržky látek, korálky, střepy nebo drobné upomínkové předměty. Pod jeho rukama vznikají meditativní harmonická díla nutící k tichému zamyšlení.

Mochnovec křovitý (Dasiphora fruticosa) v několika exemplářích žlutě září obvykle celé léto i na naší stále víc a víc pustnoucí zanedbané zahradě. Údajně nenáročný opadavý okrasný keřík s kulovitým habitem vysoký metr až metr a půl, od května do září obsypaný žlutými pětičetnými talířovitými květy o průměru 2 až 4 cm, rostoucí na celé severní polokouli jsem ale před drahně lety, řekl bych, že už to bude půl století, vysazoval jako mochnu křovitou (Potentila fruticosa), což mohu doložit podrobným osazovacím plánkem z té doby.

Nepochválíš-li se sám, nikdo jiný to za tebe neudělá. Jeden z nejslavnějších citátů geniálního Járy Cimrmana by se měl do mramoru tesat, i když už dávno zlidověl. A pochválí-li, skoro nikdo se to nedoví. Chvály je v tom zlém, nepřátelském a nepřejícím světě pomálu, tak veškerá skromnost stranou. Jsou jedinci, kteří by si dali zarámovat každý pšouk, pokud by někdo prohlásil, jak libě voní. Recesisti mají vysokoškolskými diplomy vytapetovanou nejmenší místnůstku panelákového jádra a na oficiální fotografii z přijímání vysokého státního vyznamenání přimalované vousy. Nás normálních nezajímavých lidí, kteří i upřímné poklepání na rameno berou na lehkou váhu je většina. Ocenění za třídní vítězství ve sběru léčivých bylin z národky, diplom za účast v soutěži technické tvořivosti mládeže s prvním provozuschopným trakárkem ze stavebnice Merkur i s vyplazeným jazykem vybojovaná bronzová medaile za běh pozpátku na 60 metrů za účasti celkem tří závodníků skončily neznámo kde. Když pak chce jeden na stará kolena bilancovat, není čím své životní úspěchy doložit. Tak hledej Šmudlo, našeptává lehká holka Náhoda. Vymetl jsem šuplátka, neb co je psáno, to je dáno. Moc k chlubení to není.

„Mé jho netlačí a mé břímě je lehké" pravil Ježíš podle evangelia svatého Matouše. S odkazem na bibli si troufám tvrdit, že každý vůl odpradávna věděl, jak jho tlačí. Kniha knih se termínem jho v přeneseném smyslu útlak či jařmo jen hemží, ať už se jedná o Starý nebo Nový zákon. Ač se rád holedbám, že jsem kluk z vesnice, musím přiznat, že jsem si s podivným nálezem na rozsáhlém smetišti pod dojezdem lyžařského skokanského můstku ve Svobodě nad Úpou, který v době své slávy nesl jméno místního rodáka olympionika Franze Wendeho zprvu nevěděl rady. Obecní smeťák se před těmi zhruba 60 - 70 lety rozprostíral od Strojní traktorové stanice v bývalé autodílně Karla Čapka čp. 199 podél silnice do Janských Lázní ohraničen z druhé strany Janským potokem až ke studánce Císařského pramene. Dnes je tam rozsáhlá výstavba počínaje komplexem Alzheimer Home s několika dalšími bytovými domy. Tenkrát to byl pro začínající sběratele starožitností všeho druhu doslova Klondajk. Domácnosti se postupně zbavovaly věcí „po Němcích", sběrné dvory byl pojem neznámý a sběr druhotných surovin jakbysmet. A Čechům „bordýlek" za humny nikdy nijak nevadil. Jako většinu válečných dětí vzešlých z nuzných poměrů mě blýskavé předměty zvláštním způsobem přitahovaly a trvalo dlouho, než jsem prohlédl, že není všechno zlato, co se třpytí. Ten nalezený kus z dobytčího postroje zdobený „krumplovaným" mosazným plechem jsem později identifikoval jako čelní volské jho pro jedno tažné zvíře. Svým volkům ho nasazoval už první starozákonní zemědělec Kain i mytologický patriarcha Čechů Přemysl Oráč. Jho v různém provedení se tak bezděčně stalo nenápadným avšak nepřehlédnutelným doplňkem uměleckých děl napříč dějinami.

V jednom známém nejmenovaném kabinetu kuriozit spočívá zaprášená a srolovaná v koutě, sběratelsky zajímavá poválečná školní nástěnná ručně kreslená mapa politického okresu Trutnov v měřítku 1 : 25 000. Pod autorským vedením profesora tehdejšího státního reálného gymnázia v Trutnově Stanislava Krause ji na náklady Okresního národního výboru vypracovalo technické oddělení jmenované instituce. Její drobné odchylky od skutečného terénu, či leckde archaické dávno neužívané názvosloví mohou ve tváři současného turisty uvyklého na v regionu velmi oblíbené a dokonalé mapy z kartografického nakladatelství ROSY otce a syna Rohlíkových z Mělníka vyvolat lehký úšklebek. A to nezmiňuji satelitní navigaci GPS, kterou je dnes vybavený každý nový automobil i lepší náramkové multifunkční hodinky. Ve své době to bylo obdivuhodné dílo.