Horní stanice lanové dráhy - U staré lanovky (Naučná stezka Černá hora)

13. června 2009    NAUČNÉ STEZKY - informační panely
 
Horní stanice původní lanové dráhy na Černé hoře (pohlednice)

První visutá kabinová lanová dráha pro přepravu osob v ČSR z centra Janských Lázní na Černou horu, s celkovou délkou 3 174 m s převýšením 644 m jedna z nejdelších ve střední Evropě a v době svého zániku nejstarší provozuschopná lanovka bez rekonstrukce na světě, zahájila provoz 31. 10. 1928. Projekt a konstrukci zajistila strojírna Františka Wiesnera z Chrudimi (později Transporta), stavbu brněnská pobočka „Wayss a Freytag" z Frankfurtu nad Mohanem. Kyvadlová soustava se dvěma kabinami pro třicet cestujících přepravila za hodinu v jednom směru 120 osob. Dnešní dráha se čtyřmístnými kabinkami jezdí od 1. března 1980 v jiné trase. Stará staniční budova byla snesena r. 1987, několik let po ukončení provozu. Rodinný domek dlouholetého pracovníka lanovky Václava Číhy, postavený firmou Fischer a Hollmann ze Svobody nad Úpou v roce 1934, byl po jeho smrti odborovou organizací ČSD z Hradce Králové přestavěn a po jednom z předáků přejmenován na Rachotovu boudu. I druhý obytný dům s č. 92, postavený obcí Černá Hora, sloužil k bydlení zaměstnanců lanovky. Jen původní kiosek, kde populární Ferry Fabri v 60. letech minulého století pořádal vyhlášené pijácké večírky, nahradila novostavba současného kiosku U staré lanovky.

Foto B. Zeman

In: Naučná stezka Černá hora - informační panel

Pokračování článku »

Boudy na Volské louce (Naučná stezka Černá hora)

13. června 2009    NAUČNÉ STEZKY - informační panely
 
Horský hotel na Černé hoře (pohlednice - 1937)

Svahová luční enkláva o mnohonásobně větší rozloze než dnes, vznikla vykácením lesa pro potřeby kutnohorských dolů po roce 1566. Původní letní boudy z konce 17. století na pastvinách a seništích, na kterých se pro nedostatek živin popásali hlavně voli, dostaly jméno Volské. Ta nejvýš položená, v r. 1841 patřící s číslem 1 ve Velké Úpě Josefu Bergrovi, později zanikla. S převodem katastru roku 1845 na obec Černá Hora byly zbývající dvě chalupy přečíslovány na č. 45, které vyhořelo po zásahu bleskem r. 1927 a č. 46 sloužící k ustájení dobytka ještě po r. 1945. Při výstavbě lanovky v roce 1948 odkoupila firma Wiesner Chrudim od Jaromíra Czernin - Morzina většinu pozemků na vrcholu Černé hory. Část prodala Čs. obci sokolské z Prahy pro výstavbu Sokolské boudy. Její první správce Jan Černý, který přišel ze Šerlichu v Orlických horách, vystavěl na spáleništi spodní Volské boudy v letech 1934 - 1935 podle projektu stavební kanceláře Fischer a Hollmann ze Svobody nad Úpou moderní Horský hotel, v jehož prezidentském apartmá pobývali T. G. Masaryk i E. Beneš. Ve druhé světové válce sloužil hotel k rekreaci německému letectvu, později spolu se Sokolskou a Černou boudou potřebám výcvikového diverzního střediska. Po roce 1990 se oba objekty z majetku státních organizací vrátily do soukromého vlastnictví dědiců původních majitelů.

In: Naučná stezka Černá hora - informační panel

Pokračování článku »

Rozhledna „Panorama" (Naučná stezka Černá hora)

13. června 2009    NAUČNÉ STEZKY - informační panely
 
Rozhledna Panorama na Černé hoře - pohlednice

Při demontáži původní kabinové lanovky z roku 1928 byl zásluhou náčelníka ing. Komance na ideálním vrcholovém místě záměrně ponechán předposlední sloup č. 8. Kovovou konstrukci chrudimské strojírny Františka Wiesnera využilo po letech občanské sdružení Panorama - konkrétně Míla Tuček a Vráťa Vondra - k vybudování rozhledny. Na vyhlídkovou plošinu pro 30 osob ve výši 21 m od země, do bývalé úrovně nosného lana, vede 106 stupňů jednosměrného točitého schodiště se speciální úpravou umožňující zimní provoz. Anténní systémy pro signál mobilních telefonů patří firmám Eurotel, který stavbu finančně zaštítil a T - Mobile. Kamera Čt 2 nepřetržitě snímá okolní krajinu pro pořad Panorama. Od 1. 1. 1998 se zde můžete za jasného počasí pokochat jedinečnou kruhovou vyhlídkou od Sněžky přes Růžovou horu, Dlouhý a Lysečinský hřeben a Rýchory na Vraní hory s Královeckým Špičákem, polské Góry Stolowe - Bor a Hejšovinu - Kralický Sněžník, Jeseníky s Pradědem, Orlické hory i Českomoravskou vysočinu, přehradní nádrž Rozkoš, Kunětickou horu, Zvičinu, Pecku, dále Kumburk, Bradlec a Tábor, České středohoří, Trosky, Kozákov i Bezděz a Ralsko až po Ještěd v zákrytu za nedalekou věží televizního vysílače.

Foto Petr Toman

In: Naučná stezka Černá hora - informační panel

Pokračování článku »

Černá bouda (Naučná stezka Černá hora)

13. června 2009    NAUČNÉ STEZKY - informační panely
 
Černá bouda na Černé hoře - pohlednice ze začátku minulého století

Na Černé pasece v lesním revíru č. 54 vyrostla v rámci budního hospodářství první letní bouda po roce 1785. O sto let později koupil opuštěnou hájenku od hajného Sagassera z Javořího dolu Robert Bönsch z hotelu U slunce ve Velké Úpě, jehož bratři v té době vlastnili Luční boudu. V roce 1988 zde otevřel sezónní výletní hostinec, pozdější Černou boudu. Již tehdy bylo místo s jednou z nejkrásnějších vyhlídek na Sněžku opatřeno vyhlídkovou věží, vybavenou po přestavbě v roce 1900 vypouklým zrcadlem a dalekohledem. Od r. 1908 byla bouda otevřena i v zimě v souvislosti se zprovozněním sáňkařských drah do Janských Lázní a Velké Úpy.Po roce 1900 vznikla zde samostatná poštovna, jejíž razítka lze najít ještě na zásilkách z roku 1937. Nová Černá bouda, výstavná třípodlažní budova s prosklenou verandou, nabízející i s původními objekty 100 lůžek, zachytila výrazné zvýšení turistického ruchu po výstavbě lanovky v roce 1928. Po roce 1945 zde nastoupil národní správce František Jakub a budova připadla svazu lyžařů, později sloužila jako odborářská zotavovna ROH. Od roku 1977 byla uzavřena a v roce 1984 jako nevyhovující zbořena. Současný objekt s typickými rysy projekční kanceláře Stavoprojektu Hradec Králové, slouží veřejnosti od počátku 90. let minulého století.

In: Naučná stezka Černá hora - informační panel

Pokračování článku »

Švédské valy (Naučná stezka Černá hora)

13. června 2009    NAUČNÉ STEZKY - informační panely
 
Linie Švédských valů zanesené do vrstevnicové mapy pomocí GPS

Mohutné terénní rýhy a valy, které jen vzácně najdete zaneseny v mapách, lze spatřit v lese nad i pod cestou mířící k startovnímu místu odvážných mužů na létajících strojích, závěsných padácích i kluzácích. Jsou dle mínění většiny odborníků nepochybně dílem lidských rukou. Název je však mírně zavádějící. „Švédské" bylo u krkonošských horalů vše, co si nedokázali dostatečně vysvětlit. Hypotéz o jejich vzniku je celá řada. Od mytologických staveb Keltů, přes primitivní lavinolamy údajné enklávy Lužických Srbů, či vojenská opevnění mongolských nájezdníků v době bitvy na Lehnickém poli 1241, Švédů ve třicetileté válce, nebo pruských vojsk Friedricha II. v „bramborové" válce o bavorské dědictví v roce 1778, až po těžební práce dávných horníků, či zemní smyky dřevařů při rozsáhlém kácení lesů pro potřeby kutnohorských dolů v 16. století. Původ čtyř, téměř souběžných rozsáhlých příkopů o celkové délce více než 1km, jen nepatrně křižujících vrstevnice, k jejichž vyhloubení bylo potřeba přemístit ohromné množství zeminy, zůstává i po řadě archeologických průzkumů, zahájených už v polovině 19. století hrabětem Bertholdem Aichelburgem, i přes zpochybňovaný nález malých koňských podkůvek a nádoby perel, dosud neobjasněným tajemstvím.

In: Naučná stezka Černá hora - informační panel

Pokračování článku »

Televizní vysílač Černá hora (Naučná stezka Černá hora)

13. června 2009    NAUČNÉ STEZKY - informační panely
 
Televizní vysílač Černá hora

Zařízení Českých radiokomunikací a.s. Praha, jen několik metrů od vrcholové kóty Černé hory 1 299 m/nm, dominující zdáli její oblé siluetě, slouží k vysílání signálů Čt1, Čt2, stanice NOVA a FM vysílačů celoplošných rádií. Stavební práce prováděla v letech 1974 až 1977 polská firma Budimex, elektronické vybavení zajišťovala Unitra Warszawa. Po dokončení roku 1978 se sem přestěhovala obsluha, umístěná až do té doby na již nevyhovujícím pracovišti v suterénu Sokolské boudy. Spodní mnohostěnný jehlan je vysoký 35,7 m. Celková výška elegantní věže od země i s anténami činí 78,3 m. Dle tehdejších zvyklostí bylo určité promile z rozpočtu věnováno na umělecké dílo, mnohdy, jako i v tomto případě, nijak nesouvisející s prostředím. Realistickou sochu matky s dítětem, třesoucím se zimou v nehostinném prostředí, odlil Vladimír Sochor podle návrhu prorežimního výtvarníka Jana Hány. Prostory vysílače nejsou veřejnosti přístupné.

Foto Petr Toman

In: Naučná stezka Černá hora - informační panel

Pokračování článku »

Zlatá cesta

12. června 2009    NAUČNÉ STEZKY - informační panely
 
Po stopách dávných hledačů zlata

Poznávací vycházková trasa Zlatá cesta vede ze severního cípu města Trutnova v Kalné Vodě podél Zlatého potoka do zaniklých obcí Bystřice a Sklenářovice. Prochází kolem bývalých zlatých dolů na úbočí Rýchor, ke kterým stoupá jedna z odboček. Hlavní směr určují směrovky ve tvaru ruky a vedou dál do osady Sejfy, přes Antonínovo údolí a kolem přírodní památky Sluneční stráň do Svobody nad Úpou. Trasa je propojená také s obcí Mladé Buky u železniční zastávky. Opačný směr určují šipky upevněné hned pod hlavní směrovkou ve tvaru ruky. Ostatní šipky doplňují základní orientaci a upozorňují na zajímavé cíle mimo hlavní trasu. Vycházkovou trasu na návrh Hradní společnosti Aichelburg zřídila Správa KRNAP s přispěním města Trutnova. Práce provedl tým informačního centra Veselý výlet. Texty pro 34 informačních panelů připravili Antonín Tichý a Pavel Klimeš s odbornou pomocí Radko Táslera a Luďka Jiráska. (Pokračuj!)

Ilustrace Alena Táslerová

 In: Zlatá cesta - informační panel

Pokračování článku »

 
1 2 3 4 5 8 »

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýzám návštěvnosti soubory cookie.
Používáním tohoto webu vyjadřujete svůj souhlas s naším využíváním souborů cookie. Další informace.