Volební pf 2018

12. prosince 2017    KRAKONOŠ - dobrý duch našich hor
 

Do volebního roku
od lahodného moku
broukám si s jiskrou v oku
dokola jednu sloku:

Pokračování článku »

Kecky

16. října 2017    KRAKONOŠ - dobrý duch našich hor
 
Krakonoš Jindřich Buchal Benecký

Majestátní postava páně Buchala, Krakonoše par excellence obutého v keckách, příliš obdivu nevzbuzuje. Potkat ho takhle dnes na nádraží některého z větších měst, leckdo se odvrátí v domnění, že je to další bezdomovec, který kolemjdoucí vzápětí požádá o drobnou finanční výpomoc na obvyklý krabičák. On ale takhle běžně chodil a se svou samozřejmou opravdovostí byl všude vážen a ctěn. Na aranžovaných fotografiích s oblíbeným sloganem „V horách svých jsem tvým ochráncem" zdaleka nepřipomínal tělnatého pantátu z nejnovějšího přírůstku do krakonošovské galerie. Tu by docela klidně mohl provázet reklamní text v duchu budovatelských hesel poválečné Dvouletky: „V horách se neztratí, kdo má kecky od Bati". Původní americké plátěnky značky Keds, které daly pohodlné lehké a nehlučné letní obuvi s gumovou podešví české jméno, schraňovalo několik málo šťastlivců z válečných shozů humanitární pomoci spojeneckými letadly nad územím Protektorátu. Hnědo žlutý plagiát nazývaný též trampky od firmy Baťa, vyráběný po válce už ovšem národním podnikem Svit Gottwaldov, provázel klukovská léta mé generace. A to jsme tenkrát ani netušili, že je obouvá sám Krakonoš. Podle dochovaných fotografií i on kráčel s dobou a za pár let už vykračoval v tmavomodrých keckách s bílými šněrovadly z čínského dovozu. Podobných předem podepsaných fotografií míval prý u sebe vždy zásobu jako nějaká hollywoodská hvězda. Přípisek na rubu by se dal bez úprav tesat do kamene. „V životě netřeba stát vysoko - jen když stojíš pevně. Benecký".

Nepublikováno

Pokračování článku »

Jako ze žurnálu

02. října 2017    KRAKONOŠ - dobrý duch našich hor
 
Krakonoš Vladimír Pechan - foto Stanislav Ondráček

Při prohlížení bohaté úrody rajčat (viz: Odkazy) neúnavného svobodského fotoreportéra a mého dlouholetého přítele Standy Ondráčka, jsem objevil i tři bohatě naplněná alba fotografií z letošního již 16. ročníku tradiční Hubertovy jízdy v Mladých Bukách. Mezi početnými koňáky mě na první pohled upoutal vyšňořený pan Pechan. Krakonoš podle mého gusta! Důstojný pokračovatel mých idolů Jindřicha Buchala Beneckého a Krakonoše ze Svobody nad Úpou Františka Umlaufa, které jsem měl tu čest oba poznat osobně. I pan Pechan se stejně jako oni stal v roli Krakonoše námětem mnoha vydání pohlednic z Krkonoš. Fotografoval ho můj špindlerovský kamarád Jirka Bruník, který před odchodem do fotografického nebe předal svůj model Petru Tomanovi. Ve svobodském vydavatelství ZiTo jeho ženy Ivany vyšla pestrá škála autentických Krakonošovských variant v podání pana Vladimíra Pechana. Důstojný vzhled bez zbytečných komerčních cingrlátek a uvěřitelnost jsou jeho hlavní devizou. Navíc zraje jako víno. Z někdejšího uhrančivého šviháka s hustým prokvetlým plnovousem je stále ještě pohledný zralý muž s moudrým výrazem v léty poznamenané tváři, ze které září klukovsky šibalské oči. Být tím nejvyšším pánem nad horami, pasoval bych ho mezi těch několik málo členů své čestné gardy. Natruc všem kašírovaným natřásajícím se maškarám. Ale nejsem Krakonoš, tak jen němě stojím v úžasu a smekám svůj pomyslný klóbrc.

Nepublikováno

Pokračování článku »

Ten sbírá to a ten zas tohle…

25. září 2017    KRAKONOŠ - dobrý duch našich hor
 
Krakonoš z klacku

... a všichni dohromady se každý rok sejdou na velkém tradičním mezinárodním sběratelském jarmarku o třetím víkendu v září v polském podhůří Krkonoš na náměstí a mnoha přilehlých ulicích Jelení Hory. Jezdíme tam pravidelně většinou ve stejné sestavě vychutnat si na pár hodin pocit Alenky v říši divů. Mnohojazyčná skrumáž prodávajících, kupujících i pouhých čumilů vytvoří na dva dny z centra i jindy poměrně rušného města nefalšovaný orientální bazar, kde je doslova hlava na hlavě. Kdysi kdesi od kohosi jsem získal torzo drobného suvenýru z Krkonoš - cínový držáček na pohárek s miniaturami krkonošských dominant v čele s vrcholem Sněžky. Bohužel, právě ten skleněný pohárek mi léta chyběl. Prcek alias malý panák, základní míra alkoholických nápojů každé venkovské hospody, by původní tenkostěnnou skleničku z čirého skla snadno nahradil, ale sehnat pohárek o nezvykle malém průměru a dostatečně vysoký, nebylo zrovna snadné. Několik let jsem ho sháněl s umělohmotným „mustrem" stále pohotově při sobě. V prodejnách nápojového i laboratorního skla v regionu už mě znali, stejně jako v bazarech a starožitnictvích široko daleko. Až letos v Jelence - bingo! Stál vyzývavě v prvním navštíveném stánku za směšnou cenu kávy se zákuskem, stejně jako povinný Krakonoš, tentokrát jen velmi jednoduchá rustikální řezba ze silnějšího klacku. Kdo by se s tím řezal za šedesát korun? Takže zbylo i na cukrárnu.

Nepublikováno

Pokračování článku »

Káčko bezdéčko

13. března 2017    KRAKONOŠ - dobrý duch našich hor
 
Krakonoš bezdomovec

Z galerie Krakonošů jeden hodně bizarní, učiněný bezdomovec. Ale Krakonoš je jednou Krakonoš! Stejně jako každý člověk je lidská bytost, i když je to třeba jen anonymní tulák v kartonovém příbytku pod mostem. Renomovaný umělec by asi pána Krkonoš ztvárnil jinak a mnozí to i předvedli. Školení i laičtí řezbáři vytvořili tisíce Krakonošových podob od svalnatého Rübezahla po pantátu s fajfkou, podle míry svého talentu a nástrojového vybavení. I lidoví tvůrci chrlící jak na běžícím pásu klasické suvenýrové figurky z kůry a lišejníků v podstatě na kšeft, dodržovali jistý nepsaný kánon. Zelený fráček, vysoké holínky a klobouk se širokou krempou, poutnická hůl, vousy do pasu a nezbytná dýmka. Někdy jako stafáž hříbek či muchomůrka, málokdy řepa jako v německy mluvících oblastech. Všeho se držel i snaživý neumětel, který „bastlil" tohoto fešáka. A není - li to umělecký záměr napodobit insitní artefakt nebo dětská práce, je to jen viditelný důkaz, že ne každému je dáno. Kéž by to pochopilo i devadesát procent současných módních blogerů! To, že dokážu vyťukat jedním prstem jednotlivé bukvy na klávesnici ještě naznamená, že jsem spisovatel. BrsxcUgtttt!?

Nepublikováno

Pokračování článku »

Keď som bol maličký pacholíček

14. ledna 2017    KRAKONOŠ - dobrý duch našich hor
 
Krakonoš ze Sněžky

Slovenskou lidovou zpod Tater by si klidně mohl zanotovat i horský obr z Krkonoš. Se svými šesti centimetry celkové výšky i s podstavcem je to doslova prcek mezi ostatními figurkami Krakonoše nabízenými jako suvenýr z hor. Mohl, ale nemůže. Protože je dřevěnej! Jednoduchá řezba s domovenkou z královny nejvyššího českého pohoří přiznává miniaturní postavičce základní „obří" atributy dospělého vládce hor. Bujný plnovous do pasu, svalnatá prostovlasá postava s výrazným větry ošlehaným frňákem a mohutný kyj v ruce, nenechají nikoho na pochybách, že má tu čest se strašlivým lesů pánem, vichrů, bouří, blesků kmánem, krkonošským velikánem. Jaký to rozdíl, proti všem těm trpaslíkům, které jejich tvůrci také vydávají za Krakonoše.

Pokračování článku »

Krakonoš ležící, spící…

01. ledna 2017    KRAKONOŠ - dobrý duch našich hor
 
Dřevěná figurka z betléma

Vládce Krkonoš má, jak ví možná ještě dnes každé malé dítě, nekonečné množství podob. Většinou však akčních, neboť i všechny ty jeho sošné postoje přímo vyzařují skrytou energii a sílu. Ale proč by si nemohl aspoň o Silvestru, po všech těch patáliích s kočírováním horského „poujetří", dáchnout někde na vrcholovém skalisku a dát si zaslouženého šlofíka? Takhle jsem cimrmanovskou situaci vnímal pod vlivem horlivých našeptávačů z řad domácích štamgastů - jistého starého myslivce, praděda Honzy Bechera, i cizokrajného poutníka Johnnie Walkera se zámořským kapitánem Henry Morganem. A nijak mi nevadilo, že chrupající Krakonoš někde odložil své obvyklé vysoké holínky a nezbytnou hůl.

Pokračování článku »

 
1 2 3 4 5 6 »

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýzám návštěvnosti soubory cookie.
Používáním tohoto webu vyjadřujete svůj souhlas s naším využíváním souborů cookie. Další informace.