Krakonoš Antonín

13. června 2018    KRAKONOŠ - dobrý duch našich hor
 
Krakonoš - dřevěná kouřící figurka

Většina Tondů slaví dnes svátek a gratulanti v tom mají zmatek. Každý trouba na světě nejspíš ví, že 13. červen je zasvěcen jednomu z nejznámějších svatých, františkánskému kazateli ze 13. století Antonínovi z Padovy, zobrazovanému obvykle s Jezulátkem v náručí a s nejčastějšími atributy knihou a lilií. Podle legendy kázal rybám ve vodě, když nenašel žádné posluchače - jak příznačné. V dobách, kdy měl církevní kalendář daleko větší váhu, než dnes byl uctíván i mnohem starší světec Antonín Veliký, považovaný za zakladatele křesťanského mnišství. Egyptský poustevník a opat z přelomu 3. a 4. století, stařec s dlouhým vousem a holí zakončenou do podoby T, takzvaným Antonínským křížem, se žebráckým zvonkem v ruce, jehož atributem je ještě malé prasátko - taky výmluvné. A kdo by neznal nejznámější výjev z jeho života - Pokušení sv. Antonína - kdy se ďáblové zjevují v podobě krásných žen? Pak je tu ještě pravoslavný prorok, asketa a divotvorce Antonín Pečerský či Kyjevský (23. - 24. dubna) sv. Antonín Sijský známý též jako Ondřej (7. prosince) St. Anton uctívaný ve Francii (9. března) Antonín Lerinský (28. prosince) Antonín Sorrentský, Antonín Florentský, Antonij Bystrov, Antonij Smirnickij, Antonín Rimljanin....to by se ten Tonda uslavil. Téměř všichni ti svatí mužové byli poustevníci s asketickým způsobem života. Zůstaneme - li u prvních tří, stali se během staletí patrony ledasčeho: Paduánský - „světec celého světa" je patronem ve všech potřebách, jmenovitě však zamilovaných, manželství, žen a dětí, cestujících a ztracených věcí. Ale také Lisabonu a Padovy, pekařů a horníků. Chrání lodi před ztroskotáním, dobytek před onemocněním a k němu se obracejí věřící v dobách válečných neštěstí. Veliký je patronem chudých, nemocných, bezdomovců, domácího zvířectva a poustevnických mnišských řádů. Zakladatel Pečerské lavry v Kyjevě je ochráncem všech ruských mnichů, to taky není málo.

Pokračování článku »

Krakonoš na květen

13. května 2018    KRAKONOŠ - dobrý duch našich hor
 
Rübezahl - autor neznámý

Nepřeberná je galerie dekorativních personifikací ducha hor, kterým býval před novým uspořádáním Evropy po druhé světové válce v německy mluvících regionech nejen v Krkonoších urostlý hromotluk Rübezahl. Dnes jej ztotožňujeme s Krakonošem, kterého v českých oblastech představuje většinou dobrotivý pantáta z hájovny. Mezi nabídkou starších řezbářských prací převažují sériově vyráběné figurky podle zažitých šablon z okruhu umělecké školy v Sklářské Porubě na slezské straně Krkonoš, nebo tradiční hračky a suvenýry, poznamenané odlišným vkusem lidových tvůrců v německém Krušnohoří. Občas se za sklem starožitnických výloh i na internetových aukcích objeví kousek nesoucí jasnou stopu mistrovské autorské invence. Jednou z takových výrazných sošek vybočujících z unifikované řady je postarší kolohnát s povrchovou úpravou nechávající vyniknout barevné medové valéry jemně namořeného dřeva na připojeném snímku. Statná postava prostovlasého horala s rýsující se muskulaturou pod vetchou přepásanou halenou, v bytelné obuvi a s vlajícím vousem, vyzbrojeného pořádnou sukovicí, nenechává nikoho na pochybách s kým má tu čest. Charakteristické nakročení na imaginárním skalisku a nezbytný tuřín na horskou dumlíkačku v ruce jsou znaky ukazující s velkým procentem pravděpodobnosti na německého autora. U nás v kraji nezaměnitelný Krakonoš ten polopatický atribut v podobě pohádkové řepy nepotřebuje. Nepochybuji, že mistrný výtvor umělce, který jej z neznámých důvodů nepodepsal ani neopatřil autorskou značkou, i přes tento drobný handicap určitě uvízl v hledáčku mnoha sběratelů. Jeden z nás měl nakonec jen větší štěstí nebo větší odvahu sáhnout hlouběji do peněženky.

Nepublikováno

Pokračování článku »

Co je české, to je hezké

11. dubna 2018    KRAKONOŠ - dobrý duch našich hor
 
Pozdrav z Krkonoš

Nejvyšší pán na Krkonoších má na tomto webu samostatnou záložku a pěkná řádka Krakonošů rozličného vzezření se zde již představila. Ne všichni se ovšem setkali s kladným ohlasem. Někteří vyvolali jen pozvednutí obočí svou jedinečnou originalitou, jiní doslova nelibost a nepochopení Krakonošových možností brát na sebe odjakživa nesčetně různých podob. Z pravidelné odezvy čtenářů vyplývá nejčastěji, že ten typicky český je stejně ze všech nejhezčí. Nejspíš je tím míněna tradiční horácká klasika lidových tvůrců - vousatý mysliveček dobráckého vzhledu s pořádnou samorostlou sukovicí v ruce a dýmající fajfkou v ústech v omšelém fráčku z kůry porostlém lišejníky, vysokých holínkách a kloboukem se sojčím pírkem a širokou krempou na hlavě. Malí, velcí, tlustí, tencí, lišící se jen v detailech utvořili by od dob prvního neumělého panáčka z pokrouceného kohátu kosodřeviny nekonečný tisícihlavý zástup. Přímo ukázkový exemplář je tenhle půlmetrový fešák z poloprofesionální sériové výroby z druhé poloviny minulého století na snímku.

Pokračování článku »

Trochu jiný...

05. dubna 2018    KRAKONOŠ - dobrý duch našich hor
 
Rübezahl-Denkmal Kramerswinkel foto Micha288

Rouhačské myšlence, že bájný duch hor Rübezahl, tradičně ztotožňovaný s Krkonošemi, je v našem pohoří jen dávná naplavenina, dopřeje sluchu v kraji pod Sněžkou asi jen málokdo. Jeho dvojjedinost s českým Krakonošem to jen zkomplikovala. Zato v pohádkovém Harzu ve středním Německu s nejvyšší horou Brocken s 1141 metry nadmořské výšky se může hornická báje o tajemném mnichovi, předobrazu našeho Rýbrcoula považovat za bernou minci. Pověsti o tajuplné postavě v mnišské kutně, duchu hor, který si rád dobíral zdejší horníky různými zlomyslnostmi a vzápětí jim jako dobroděj ukazoval bohaté rudné žíly a obdarovával chudáky, přinesli horničtí specialisté i do krkonošských důlních revírů. Kolébka horského zjevení tedy stávala v krajině nejranějších německých dějin ověnčené starobylými sídly říšských císařů a šlechty i bohatými kláštery s divokým vnitrozemím plným podzemních labyrintů patřících bájným bytostem a magickým silám. Čarodějnice, brockenská strašidla a především trpaslíci, které si jako kolorit přinesl Pán hor i do Krkonoš patří k Harzu jako sůl k mořské vodě. A protože historie stříbrných a měděných dolů na Rammelsbergu nad císařským hanzovním městem Goslar zmiňovaná už v 10. století je podstatně starší než první zkazky o Krakonošovi z Krkonoš, nezbývá než se nad tím aspoň zamyslet. Hned první na co dychtivý badatel narazí je spojitost rozšiřování strašidelných pověstí v Harzu i v Krkonoších se záhadnými Benátčany, šmejdícími tu i tam po vzácných kovech a drahém kamení. Podezřelé je i jméno autora, který uvedl démony z obou míst do tak zvané „velké literatury". Bingo! Ano, byl to všem „Krakonošologům" dobře známý Johannes Paul Praetorius. Znalce dokonce ani nijak nepřekvapí mnohem pozdější výrok německého romantického básníka, který měl v době nastupujícího turismu evidentně odradit návštěvníky od výstupu na vrchol Brockenu: „Viele Steine, müde Beine, Aussicht keine, Heinrich Heine."

Pokračování článku »

Když se apríl sejde s Velikonocemi

01. dubna 2018    KRAKONOŠ - dobrý duch našich hor
 
Krakonoš jako z kresleného filmu

Vzácná shoda v kalendáři vyburcovala i dobráka Krakonoše, aby se chopil mladého ohebného smrčku místo pomlázky a představil konečně senzacechtivým lesním obyvatelům svého nového zajíčka. Však už bylo načase. Z kdysi milé a půvabné Kačenky se dávno stala nerudná stará baba, co umí jen prudit. A o záletech pána nejvyšších českých hor si šuškali v korunách lesních velikánů i zdrženliví strýci sýci samotáři, kterým to v pravidelném nočním vysílání napráskala straka klevetilka. Že je to ausgerechnet zajíček velikonoční, nevěští ale ani pro obstarožního seladona z Obřího dolu nic dobrého. O nestálosti sezonních zajdů by mohl vyprávět nejeden celebrit. Na drobné přešlapy a nevinné úlety má každý právo. Když ale jarní vlání zacloumá i takovým pomníkem stálosti jakým je pro všechny Krkonošáky sám Krakonoš, něco se děje. Tak doufejme, že za vším je jen první jarní úplněk a první neděle po něm připadající na pohyblivé svátky velikonoční. Na apríla - 1. dubna - to v tomto století vyšlo teprve poprvé.

Nepublikováno - apríl!

Pokračování článku »

Krakonošův řád?

11. února 2018    KRAKONOŠ - dobrý duch našich hor
 
Karnevalový řád

Mezi dekoracemi celosvětové společnosti Schlaraffia, spolku „bláznů", šprýmařů a recesistů a karnevalovými řády mnoha karnevalových společností zejména z Německa je často hranice tenounká jak jemný chloupek z Krakonošova vousu. Na sběratelských burzách, internetových aukcích i nabídkách individuálních prodejců jsou někdy nevědomky, někdy záměrně nabízeny takřka z jednoho pytle. Od oficiálních státních řádů a vyznamenání je v obou případech odlišuje většinou levnější provedení i materiál, dryáčnický vzhled a přehnaná barevnost. I když ani to neplatí vždycky. I tady je nutno mít na zřeteli, že vše je podmíněno jen a jen výší konta objednatele. V obou případech existují i kusy z renomovaných ražeben patřičně označené signaturou výrobce, z kvalitního kovu a s dokonalým smaltováním - aby se v tom prase vyznalo! Natož chudák sběratel. Na několika je dokonce v mnoha podobách vyveden nejvyšší pán na Krkonoších. Až to na první dojem vypadá, že jimi Krakonoš odměňuje své pomocníky.

Pokračování článku »

Volební pf 2018

12. prosince 2017    KRAKONOŠ - dobrý duch našich hor
 

Do volebního roku
od lahodného moku
broukám si s jiskrou v oku
dokola jednu sloku:

Pokračování článku »

 
1 2 3 4 5 7 »

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýzám návštěvnosti soubory cookie.
Používáním tohoto webu vyjadřujete svůj souhlas s naším využíváním souborů cookie. Další informace.