Alfred Kindermann

10. března 2019    KRAKONOŠ - dobrý duch našich hor
 
Historická pohlednice

Nenechte se ošálit, milé děti. Krakonoš, Rübezahl i Rýbrcoul - jedno jsou. Personifikace Ducha hor má mnoho podob, odvislých od fantazie interpretů. Vlivem věků se mění a své polínko postupně přikládají další a další tvůrci. Ani věřící křesťan si určitě nemyslí, že Bůh je ten často zobrazovaný bělovlasý stařec se svatozáří. Ve snaze dát přírodní síle nějakou konkrétní podobu, stvořili si dávní horáci ve svých představách, a to nejen v Krkonoších, obří personu vládnoucí živlům, bájného vládce horstva. A je úplně jedno, jestli to je ta známá heraldická složenina s parohy, vydávaná jejími současnými vyznavači za jediného, pravého a nefalšovaného super bio Rýbrcoula s naprostým ignorováním vzniku toho slova z původního německého Rübezahl. Nebo nadpřirozený kulturista a otužilec, rudovousý hromotluk s kyjem opásaný kožešinou, na kterém trvalo německé etnikum. České „holubičí" povaze, kterou nám ale vsugerovali teprve obrozenci v 19. století, holt nejvíc odpovídá dobrácký strejda z hájovny a jméno Krakonoš souznící s pohořím. Ponechme stranou věčné neplodné rozepře, kde se zrodil či odkud přišel a dopřejme mu velkoryse při znalosti úrovně současného bádání volný pohyb alespoň v rámci Schengenského prostoru po kopcích a údolími střední Evropy. On sám nejlíp ví, kam patří! Že je ve většině případů zpodobněn tak říkajíc se Sněžkou za zády, to přece nemůže být náhoda.

Pokračování článku »

V kostýmu Krakonoše

26. ledna 2019    KRAKONOŠ - dobrý duch našich hor
 
Johann Sturm z Velké Úpy

Pán nejvyšších českých hor Krakonoš je téma prakticky nevyčerpatelné. Stejně jako početná řádka jeho známých i zapomenutých nebo jen jednorázových představitelů. O mě je známo, že jejich vyobrazení vyhledávám a pídím se i po zajímavých podrobnostech. Je mi velkou ctí se s některým z těch současných setkat a dětinským potěšením získat autogram. Pohlednic s jejich podobou je už pěkný štůsek, a tak o materiál k podepsání není nouze. Ti nejznámější s tím žádné ciráty nedělali. Jednička v mých očích Jindřich Buchal Benecký šel podobným pošukům naproti a vždy měl u sebe pohotově některou ze svých oficiálních fotografií již podepsanou. Mnozí, jako příkladně svobodský pan Umlauf nebo Oldřich Janoušek Kabelický zemřeli dřív, než jsem se osmělil. Ladislav Jirouš z Poniklé, spoluzakladatel apolitické Krakonošovy strany, který se ve svých šestašedesáti letech stále ještě vyhřívá na výsluní zájmu mě při náhodném setkání v informačním centru KRNAP ve „čtyřech historických domcích" ve Vrchlabí pěkně vypekl. Rychle jsem si koupil jednu z několika variant jeho pohlednic z nabídky a požádal o podpis. Velkoryse načmáral nějakou muří nohu, ve které jsem až doma v klidu vyluštil jméno Krakonoš. Což pan Buchal dělal sice taky, ale většinou skromně až za své civilní jméno.

Pokračování článku »

Známá pohádková postava

06. ledna 2019    KRAKONOŠ - dobrý duch našich hor
 
Hans Sautter - Rübezahl

Krakonoš na leden je pro změnu opět cizí provenience. Ctitelům originálních dřevořezeb Emila Schwantnera možná už na okamžik trochu zajiskřila očička, i když naprosto zbytečně. Kdyby byl autorem fantazijní barevně mořené dřevěné figurky se vzdáleně podobným řezbářským rukopisem opravdu uznávaný trutnovský umělec, už by ji určitě loni předčasně zesnulý ctitel jeho díla Václav Petira dávno vypátral. Komorní sošku postaršího chasníka s uhrančivýma očima a charakteristickými znaky mnichovské secese, zobrazenou na dobovém sítotisku, ne o moc větším než list ze školního sešitu, vyřezal na začátku minulého století německý sochař a vysokoškolský učitel profesor Hans Sautter. Narodil se v Mnichově 5. května 1877 a vystudoval tamější prestižní Akademii výtvarných umění. Po I. světové válce se stal profesorem na uměleckoprůmyslové škole v Kasselu, kde žil od roku 1906. V roce 1921 byl jmenován ředitelem a působil i jako městský radní. Po nástupu nacismu v Německu byl často perzekuován za svou aktivní politickou činnost v Sociálnědemokratické straně Výmarské republiky na komunální i krajské úrovni v provincii Hesensko - Nassau. Zpočátku spolupracoval na několika architektonických projektech, například se známým architektem Aloisem Holtmeyerem. V Kasselu byl v prosinci 1953 odhalen podle Sautterova návrhu památník obětí fašizmu v knížecí zahradě. V Kasselu umělec 15. prosince 1961 také zemřel.

Pokračování článku »

Přání k Novému roku

01. ledna 2019    KRAKONOŠ - dobrý duch našich hor
 
PF 2019

Krakonoši z Obřího dolu,
co máš pod sebou horský svět.
Přestaň nás mít za stádo volů,
pak si budem rozumět.
Nebuď jako politici
v naší vlasti české.
Blesky, hromy na palici -
ó to není hezké!
Vždyť my, tví věrní trpaslíci
jsme vděčnější než lidi.
Stačí nám štěstí, zdraví, dlouhá léta...
a taky nějaké peníze!
Naši lásku sklidíš.


(Mluvčí odborové organizace „Permon"
Antiquis Vetus Antonius)

Pokračování článku »

Pozdravuje vás tisíckrát…

05. září 2018    KRAKONOŠ - dobrý duch našich hor
 
Lišejníkový Krakonoš - dobová pohlednice

Krakonoš lišejníkovej, pro září jako vyšitej! Duch Gór mi pro tentokrát doufám promine trochu té lajdácké horácké mluvy z Krkonoš. Je totiž Polák jako poleno z dolnoslezského vnitrozemí, poněkud vzdáleného od hraničních horských hřebenů. Hned o první záříjové neděli se ke mně přitovařišil ve starobylém městě Svídnici, která je jedním z partnerských měst našeho „guberna", brány Krkonoš a někdejšího sídla okresu - rovněž starobylého, právovárečného věnného města českých královen, Trutnova. Na rozdíl od některých představitelů obou jmenovaných měst si nemyslím, že se dá sedět na více židlích současně, a tak jsem si ze dvou mumrajů vybral ten komornější, mému nenažranému sběratelskému oři bližší a tudíž jako na potvoru ale logicky vzdálenější. Na Krakonošově náměstí v Trutnově probíhal hojně navštívený jarmark s bohatým kulturním programem a na Radničním náměstí a přilehlých ulicích ve Svídnici tradiční jarmark starožitností, bleší trh s neopakovatelnou atmosférou a nabídkou všeho možného a mnohokrát i nemožného. Za mého mládí nabízela podobné skvosty mnohá smetiště, sběrny druhotných surovin i organizované „železné neděle" v podstatě zadarmo. Tady je každý kovaný hřebík, rezavá sekerka nebo otlučená bandaska na mléko patřičně oceněná a postavená na roveň barokním andělíčkům, míšeňskému porcelánu a „ručně malovaným" rozměrným olejům na plátně. Už dávno jsem se smířil s tím, že vůbec není nutné nic kupovat, stačí jen zírat a nepřestat se divit.

Pokračování článku »

Kontroverzní Rýbrcoul – duch hor

07. srpna 2018    KRAKONOŠ - dobrý duch našich hor
 
Trutnovinky (vloženo s odporem jen pro informaci)

Jen málokdy mě něco nadzvedne ze sedla. Dokonce jsem si vědom, že žiji v uzavřené bublině svých soukromých zájmů a koníčků. Nedržím tudíž prst na tepu doby, takže mě poněkud zaskočila existence spolku Rýbrcoul - duch hor, o jehož první avizované akci téhož názvu, plánované na 6. října 2018 jsem se právě dočetl v Trutnovinkách. Nedalo mi příliš práce zjistit, že v řadách partnerů společné akce plánované pro trutnovské Společenské centrum Uffo a Ski areál v Mladých Bukách teprve nedávno založenou zapsanou společností stojí vesměs mladí, vzdělaní, inteligentní a sympatičtí lidé. Jsem letitý ctitel Pána našich nejvyšších hor Krkonoš, ať už mu říkáme Krakonoš nebo Rýbrcoul. I když správnější by bylo užívat původní německé Rübezahl než český zkomolený překlad. Ale budiž. Ani prvotní heraldická figura z Helwigovy mapy Slezska, která v moderním zpracování sochařky Pauliny Skavové oživila kruhový objezd na výpadovce z Trutnova na sever, mi není nijak proti mysli. Naopak velmi vhodně doplňuje realistickou personu na Krakonošově náměstí. I v logu společnosti působí svěže a neotřele. Při vší skromnosti si troufám tvrdit, že o rozličných podobách horského vládce něco málo vím a zlomek jsem jich s tolerancí sobě vlastní zveřejnil i ve speciální záložce tohoto webu.

Pokračování článku »

Krakonoš Antonín

13. června 2018    KRAKONOŠ - dobrý duch našich hor
 
Krakonoš - dřevěná kouřící figurka

Většina Tondů slaví dnes svátek a gratulanti v tom mají zmatek. Každý trouba na světě nejspíš ví, že 13. červen je zasvěcen jednomu z nejznámějších svatých, františkánskému kazateli ze 13. století Antonínovi z Padovy, zobrazovanému obvykle s Jezulátkem v náručí a s nejčastějšími atributy knihou a lilií. Podle legendy kázal rybám ve vodě, když nenašel žádné posluchače - jak příznačné. V dobách, kdy měl církevní kalendář daleko větší váhu, než dnes byl uctíván i mnohem starší světec Antonín Veliký, považovaný za zakladatele křesťanského mnišství. Egyptský poustevník a opat z přelomu 3. a 4. století, stařec s dlouhým vousem a holí zakončenou do podoby T, takzvaným Antonínským křížem, se žebráckým zvonkem v ruce, jehož atributem je ještě malé prasátko - taky výmluvné. A kdo by neznal nejznámější výjev z jeho života - Pokušení sv. Antonína - kdy se ďáblové zjevují v podobě krásných žen? Pak je tu ještě pravoslavný prorok, asketa a divotvorce Antonín Pečerský či Kyjevský (23. - 24. dubna) sv. Antonín Sijský známý též jako Ondřej (7. prosince) St. Anton uctívaný ve Francii (9. března) Antonín Lerinský (28. prosince) Antonín Sorrentský, Antonín Florentský, Antonij Bystrov, Antonij Smirnickij, Antonín Rimljanin....to by se ten Tonda uslavil. Téměř všichni ti svatí mužové byli poustevníci s asketickým způsobem života. Zůstaneme - li u prvních tří, stali se během staletí patrony ledasčeho: Paduánský - „světec celého světa" je patronem ve všech potřebách, jmenovitě však zamilovaných, manželství, žen a dětí, cestujících a ztracených věcí. Ale také Lisabonu a Padovy, pekařů a horníků. Chrání lodi před ztroskotáním, dobytek před onemocněním a k němu se obracejí věřící v dobách válečných neštěstí. Veliký je patronem chudých, nemocných, bezdomovců, domácího zvířectva a poustevnických mnišských řádů. Zakladatel Pečerské lavry v Kyjevě je ochráncem všech ruských mnichů, to taky není málo.

Pokračování článku »

 
« 1 2 3 4 5 6 11 »

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýzám návštěvnosti soubory cookie.
Používáním tohoto webu vyjadřujete svůj souhlas s naším využíváním souborů cookie. Další informace.