Volání krve

19. ledna 2025    DROBKY - z Krakonošova vousu
 

Krkonose-Cerna-hora-inverze-18-01-2025.jpg

Zatímco peciválové sedí doma i v krásných zimních dnech zalitých sluncem, kdy na hřebenech hor kraluje kouzelnice inverze, čiperové, kteří nejsou líní na krok, si denně vyšlápnou třeba až na vrchol Černé hory 1300 m.n.m. Což je ze Svobody nad Úpou na jejím úpatí s víc než polovinou výškových metrů níž docela slušný výkon. A kochají se a kochají. Ti s fotoaparátem pečlivě zaznamenávají tu krásu do svého archivu a občas pošlou nějaký snímek nám lenochům a přiznejme si to otevřeně i neumětelům. V dřevních dobách fotografie, když se ještě fotilo na film, jsem býval velmistr na zvěčnění černochů v tunelu. (Černoši se tenkrát smělo říkat lidem tmavé pleti). To mě odradilo natolik, že jsem nenašel vztah ani k dnešnímu snazšímu mačkání spouště digitálního aparátu a moc to neumím ani s mobilem. O to víc mě potěší obrázek od opravdového Mistra vybaveného špičkovou technikou, který to má navíc „ve voku". Z těch nejbližších je to Bohdan Holomíček, Ctibor Košťál, Pavel Křivka nebo Michal Kupec. Každý jinak a všichni excelentně.

Pokračování článku »

Ach, ty řepy!

14. ledna 2025    KRAKONOŠ - dobrý duch našich hor
 
Historická pohlednice z roku 1885

Krakonošovo prokletí, nešťastné bulvy (u nás na horách nejspíš tuřínu, aby bylo na „dumlíkačku") za nic nemohou. To jen původní německé etnikum zejména ze slezské strany Krkonoš je se zatvrzelou tvrdošíjností ve jméně Rübezahl stále slyšelo. Posměšek „počítač řep" - Rübe - zählen se dost možná zrodil v bujné fantazii bájivého vypravěče, spisovatele pohádek a sběratele starých pověstí Johanna Karla Augusta Musäuse (1735 - 1787), který ho vtipně vpravil do sbírky údajných staroněmeckých pověstí, které jako celek v žádném případě nemíním zpochybňovat. Pětisvazkové dílo ctihodného profesora jazyků a dějepisu na Výmarském prestižním gymnáziu Wilhelma Ernsta, člena zednářské lóže a později i řádu Illuminátů, přítele intelektuálních veličin té doby vyšlo s názvem „Volksmährchen der Deutschen" poprvé v letech 1782 - 1786. Samostatné legendy o Rübezahlovi poté nesčetněkrát. Všeobecně se zkazka o napáleném ctiteli počítajícím řepy v povědomí drží s prominutím jako ten příslovečný exkrement košile. Až to chvílemi vypadá, že Rýbrcoul a Krakonoš jsou dvě rozdílné postavy. A přitom bychom měli pozapomenutému obrozenci, autorovi českého libozvučného jména Pána Krkonoš ladícího s názvem pohoří Václavu Klimentu Klicperovi blahořečit a děkovat, že mu tu myšlenku snad sám Krakonoš našeptal. Čelakovského otrocký patvar Řepočet se naštěstí neujal. Zato v sousedním Polsku, kde je vlivem historických událostí Krakonošovská tematika tradovaná teprve po druhé světové válce mají pro uctívaného Ducha hor hned několik nešťastných překladů z téhož základu: Liczyrzepa, Rzepiór, Rzepolicz... O sérii sběratelsky ceněných historických pohlednic ze závěru 19. století s námětem Sněžky a postavou horského démona z durynského vydavatelství tiskaře Christiana Peipa z Gothy už jsem jednou publikoval kratičkou zprávu v rubrice Zajímavosti časopisu Krkonoše - Jizerské hory 2000/9. Čtvrt století - to to letí!

Pokračování článku »

Nešťastný šťastný výherce

 
Stříbrný štítek krále střelců

Hned na úvod roku byl na aukčním portále Aukro vydražen stříbrný závěsný štítek krále střelců za sezonu 1920 - 21 Hugo Trappiela údajně ze střeleckého klubu ve Svobodě nad Úpou s označením vzácnosti RRR. Z popisu dekorace si dovoluji citovat: „Prodám v aukci od 1 Kč velmi pěknou střeleckou dekoraci Svoboda nad Úpou - Král střelců z roku 1920-1921 Hugo Trappiel. (Svoboda nad Úpou v okrese Turnov, od roku 1923 oficiálně přejmenována na Svobodu nad Úpou). Krásný kus historie. Nikdy nedražený exemplář! Jediný známý kus! Katalog: není / Materiál: AE / Hmotnost:16,39g / Průměr: 92x63mm." Lákavá nabídka zaujala celkem pět zájemců a vyvolávací cena se ve výsledku zhodnotila 1 012 krát (bez poštovného). Docela slušný aukční výsledek a neznámému vítězi lze jen gratulovat a v případě stejného sběratelského postižení tiše závidět. Nebýt pověstného kdyby.

Pokračování článku »

K + M + B + 2025

 
Tři králové z perníku

Každoročně obnovované iniciály tří malých mudrců Kašpara, Melichara a Baltazara, které doplněny letopočtem píše svěcenou křídou „ten černý vzadu", nejstarší a největší z proměnlivého houfu králů a králíčků v bílých řízách na dveře naší chalupy jsou definitivní tečkou za svátečním časem vánočním. Tahle neformální a netypická tříkrálová skupinka zpěváčků a muzikantů, která nás téměř pokaždé zastihne nepřipravené, nestojí o pamlsky a odmítá peněžité dary. Na rozdíl od přestrojených žebráků, podvodníků i oficiálních zástupců charitativních organizací ostentativně nastrkujících kasičky na milodary, králové ze Svobody v duchu svých biblických předchůdců dary přinášejí a čirá radost z obdarovávání jim září v očích. Většinou jsou to vlastnoručně vyrobené drobnosti, jako byl třeba před lety originální Krakonoš z korálků nebo loni nápaditá svíčka z březového polínka. Letos to jsou rozkošné perníčkové figurky. Zazpívají starodávnou koledu, do večerního ticha zazní libý tón flétny, ve světle pouliční lampy se zaleskne kočičí zlato královské koruny, zavoní kadidlo a v duši se na chvíli rozhostí mír a pohoda s iluzí, že svět není tak špatný a zkažený jak se jeví v denním tisku a všech dalších sdělovacích prostředcích. Písmena prý jsou zkratkou latinského nápisu „Christus mansionem benedicat", který naši předkové občas psali na záklopová prkna chaloupek ve znění „Kristus žehnej tomu domu". Nemusí být člověk věřící, aby v matematických znamínkách viděl křesťanské kříže odkazující na svatou Trojici. Děkuji za naději!

Nepublikováno

Pokračování článku »

V roce 2025 nově

21. prosince 2024    DROBKY - z Krakonošova vousu
 

Pf-2025---12.-12.-2024-a.jpg

PF-2025---12.-12.-2024-b.jpg

Zkušenost panáčka naučí! Letošní inovace virtuální novoroční pohlednice přináší adresní stranu bianko (pro blondýny nevyplněnou). To pro případ, že by někdo zatoužil mít na mě památku v tradiční papírové podobě. Je to sice nepravděpodobné, ale zázraky se dějí. Dnes si ji s dostupným vybavením dokáže zkopírovat a vytisknout každé malé dítě. Stačí doplnit adresu a máte (téměř) originál v kapse. A zadarmo! Bez martyria čekání až se objeví na Aukru. Nemluvě o ceně vyšponované ostatními zájemci. Keep smiling!

Pokračování článku »

Čtení nejen na Silvestra

 
Noviny občanského fóra ve Svobodě nad Úpou 28.1.1991

Některé texty jsou nadčasové a platí stejně jako před čtvrt stoletím. Když jsem uvedený článek poprvé publikoval, většina čtenářů protáčela bělma a ťukala si významně na čelo v přesvědčení, že se ten Tichej zbláznil. Snad proto později neprošel při zařazování ostatních článků na webové stránky. Myslím, že není od věci si ho znovu přečíst s poučením uplynulých let prožitých v demokracii. Možná leckomu ztuhne silvestrovský úsměv na rtech. Jakákoliv podobnost se skutečností je samozřejmě čistě náhodná. Cituji:

STŘÍPKY Z DĚJIN XIII.

Nejsem ani trochu pověrčivý, ale slyšel jsem, že třináctka přináší smůlu, ať se tomu věří nebo ne. A protože je neděle 13. ledna, tak mi dovolte, abych místo třináctého pokračování střípků z dějin pro jednou opustil historické téma a pln čerstvých dojmů z právě skončivšího sněmu Občanského fóra zabrousil do žhavé současnosti. Použiji k tomu úryvek z útlé knížečky Pavla Boška, která se jmenuje Erotikhon a po různých průtazích přece jen vyšla v roce 1971. Jde o část rozhovoru mezí Josefem Khonem a Ifurem, hostem z nejmenované exotické země, při čemž „piridejko" je důvěrné oslovení značící ptáčka ohniváčka a „paradazo" je šéf.

Pokračování článku »

Blýskání na lepší časy

 

Kaplicka-v-lukach.jpg

Aneb výstižněji, vzhledem k předvánočnímu období - ledy se hnuly. Zaniklé kapličce na Slunečné stráni pod Rýchorami bliká jiskérka naděje na vzkříšení. Současný majitel těch několika sáhů pozemku, na kterém stávala stavbička dlouho a možná že mylně uváděná jako kaple zasvěcená Vzkříšení Ježíše Krista se vážnými úmysly na její obnovu netají. Stavební parcela zvíci půdorysu bývalé kaple je celkem nešťastně dědicky svázána s domem někdejší donátorky Anny Fiedlerové na svobodském náměstí Svornosti se současným čp. 446. (Viz Svoboda fórum číslo 761 z roku 2013 - Střípky z dějin: Miscellanea). Že je to danajský dar, o tom není sporu! Už jen to, že k pozemku obklopenému jiným soukromým majetkem během let zanikl téměř veškerý volný přístup. To jsou problémy, které nemíním rozpitvávat ani řešit. Na mou hlavu tak trochu padá termín zasvěcení, převzatý z umělecké pohlednice, když jiné zdroje jsou stále němé. Tehdejší kronikář se takovou „prkotinou" nezabýval a církevní prameny jsou pro samozvaného badatele s přibývajícím věkem nedostupnější než před těmi deseti a více lety. První „archeologický průzkum" vynesl na světlo několik značně poničených fragmentů z vnitřní výzdoby, ale také pravděpodobně corpus delicti svědčící o fatálním poškození stavby výbuchem. Tendenční emotivní zkazka o navedených pionýrech na informační tabuli naučné stezky Via Piette není tak docela vycucaná z prstu. Pamětníci vědí, že má faktické jádro. Včetně toho kdo, kdy a jak. O mrtvých však jen dobře - nechť odpočívají v pokoji. Nalezená část silnostěnné železné trubky roztržené výbuchem hovoří za vše. Prim mezi sporými vykopávkami je nejzachovalejší. A hlavně impuls k dalšímu bádání.

Pokračování článku »

 
« 1 3 4 5 6 7 181 »

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýzám návštěvnosti soubory cookie.
Používáním tohoto webu vyjadřujete svůj souhlas s naším využíváním souborů cookie. Další informace.