Čekatel

 
Podstavec Zienekerova kříže nad Maršovem II - foto Karel Riegel

Současný trend obnovování drobných stavebních památek v terénu včetně těch sakrálních připomínajících předchozí generace je docela pochopitelný. Prostě dozrál čas. Zejména v oblastech podél hranic republiky, osídlených po staletí německy hovořícím obyvatelstvem násilně vystěhovaným po druhé světové válce je to zvlášť aktuální. Po letech devastace a nezájmu, začínají si lidé uvědomovat, že v krajině se zpřetrhanými kořeny cosi chybí. V krkonošském podhůří už bylo obnoveno nesčetně poničených kapliček, soch svatých a křížků vztyčených našimi konkrétními zbožnými předchůdci. Osvícení zastupitelé obcí dokážou najít nemalé částky v rozpočtu nebo získat potřebné granty. Stejně tak se snaží různá občanská sdružení a v neposlední řadě i jednotlivci. Zanikající i úplně zaniklé památky stávaly častokrát na dnes opuštěných či nedostupných místech a jejich obnova si žádá velké investice a někdy z rozumového hlediska i postrádá smysl. V jiných případech stačí docela málo, nechybí - li vůle.

Pokračování článku »

Tři oříšky pro…

 
Tři oříšky - ilustrační foto

Hned na úvod musím prozradit, že Popelka tentokrát ostrouhá. Nerozlousknuté oříšky, ležící dlouho na dně autorského šuplíku v podobě nevyřešených záhad jsou určeny čtenářům. Letní okurková sezóna je pro regionální mudrlanty, kolem nichž fofrují celostátní převratné události jen coby stokrát zažitá pěna dní, doslova jako stvořená. Vnuk mého dědy, syn mého otce, táta mého syna a vykutálený brácha mých sester je kupodivu jedna a táž mě velice blízká osoba. Léta jsem se domníval, že ji dokonale znám. A vida, také neví všechno! A protože se dokážu nezištně podělit i o černé díry ve vesmíru vědomostí - tady je máte. Nebyl bych to tak docela já, abych je aspoň neochutnal.

Pokračování článku »

Dycky Krakonoš!

27. června 2019    KRAKONOŠ - dobrý duch našich hor
 
Krakonoš Jindřich Buchal Benecký

Při vybírání Krakonoše na léto a vlastně na pořád se má mysl přes desítky jistě zajímavých postav a postaviček v plášti pána hor i těch vyřezaných ze dřeva nebo zobrazených na stovkách pohlednic stále vrací jen k tomu jednomu. Marná snaha - byl první! Živý a hmatatelný, žádný pohádkový přelud nebo obrázek z leporela, který se vryl do paměti malého kluka při prvním školním výletu do Krkonoš. Jindřich Buchal Benecký, kterému v té době už bylo hodně přes šedesát, v staromódních kraťasech a s majestátním pupkem určitě nebyl ideálem mužného krasavce. Přesto měl v sobě jisté uhrančivé kouzlo a chlapskou přitažlivost. Prý byl i veselý společník a přes z dnešního pohledu na tělesnou krásu i viditelný handicap pantátovského vzezření oplýval sexappealem pro mnoho tehdejších paní i dívek.

Pokračování článku »

Zlatá éra už byla

26. června 2019    DROBKY - z Krakonošova vousu
 
Johann Gottfried von Herder - historická pohlednice

Neplatí to všeobecně. Idealisté věří, že ji prožíváme právě teď. Optimisté doufají, že to nejlepší teprve přijde. Sběratelé pohlednic vědí (tvrdí, jsou přesvědčeni, se shodují) že období „Belle Époque" z přelomu 19. a 20. století, kdy měly obrázky posílané poštou ještě celou jednu stranu vyhrazenou jen pro adresu, se už nikdy nevrátí. Tiskařsky dokonalé litografické pohlednice jsou chloubou sbírek prvních generací sběratelů i zlatým hřebem s patřičně vyšponovanou vyvolávací cenou současných aukcí. Sbírání „lístků, které změnily svět" jak je vzletně nazval publicista Roman Karpaš, už zaznamenalo několik vln masového zájmu i následného úpadku. V současné době posílání pohlednic vinou pohodlnosti pisatelů a částečně i neomalenosti České pošty s neustálým zvyšováním poplatků postupně upadá. Snad každý už má mobil a internet. Sběratelství zas válcuje neúprosný byznys. Ale dost lamentace nad rozlitým mlékem! Chtěl jsem jen představit ukázkový exemplář z té krásné doby dlouhých adres a obrazové strany s místem pro krátké písemné sdělení. Úmyslně jsem nevybral nic z místopisu mých milovaných Krkonoš, ale žánrovou kartu s portrétem významné osobnosti.

Pokračování článku »

Eskymo v kině Stalino

23. června 2019    DROBKY - z Krakonošova vousu
 
Tónovanou pohlednici odeslanou v roce 1930 vydalo Bambergerovo knihkupectví v Trutnově

Když v letech 1928 - 1929 „připlula" na nábřeží řeky Úpy do míst po nevzhledných rituálních lázních místní židovské komunity v tzv. „Židovském domě" vedle historického Mlýnského náhonu monumentální moderní budova městského kina připomínající příď zaoceánského parníku, vyvolala v provinčním Trutnově značný rozruch. Svým velkolepým pojetím včetně impozantního interiéru pro 750 diváků v hledišti s balkonem značně předběhla dobu. Ještě dnes, byť částečně pokažená necitlivými přestavbami, snese přísná měřítka. Právem je stále činný biograf na dnešním Nábřeží Václava Havla, kino Vesmír už od roku 1958 chráněnou kulturní památkou. Na mnoha historických pohlednicích z té doby je zejména dominantní segmentově zakončené východní průčelí s vpadlými lizénovými rámci po obvodu a zakryté kopulí zachyceno v celé své architektonické kráse bez pozdějších zásahů. Velkoměstský šmrnc dodával náměstíčku na předpolí Špitálského mostu i efektní osmiboký plakátovací sloup.

Pokračování článku »

Jen počkej, zajíci!

21. června 2019    DROBKY - z Krakonošova vousu
 
Foto I.T.

Sotva se trpasličí sváteční den překulil k večeru, nebylo na zahradě po zátiší s Váňou ani potuchy. V místech kde ještě ráno trůnil na balvanu obklopeném zakrslými kultivary jehličnanů náš domácí skřítek, se vyzývavě popásal známý zloděj čtyřlístků Ferda z březového hájku. Tak nevím - navštívili nás nepozorovaně bojovníci té recesistické poblázněné Fronty za osvobození zahradních trpaslíků a chudák Váňa se za čas objeví na nějakém selfíčku s Eiffelovkou nebo s námi Matka Příroda jen tak opožděně aprílově laškuje?

Nepublikováno

Pokračování článku »

Trpaslík Váňa

21. června 2019    DROBKY - z Krakonošova vousu
 
Trpaslík Váňa na dočasném stanovišti

Dnes je první letní den. Začíná astronomické léto. Podle křesťanského kalendáře má svátek Alois. A protože žijeme v poblázněné době, kdy téměř na každé datum připadá i mezinárodní den něčeho, slaví na celém světě nejen gayové a lesbičky 21. června Den hrdosti. Uměnímilovní Evropané mají svůj Evropský den hudby. Lojzové a Lojzičky prominou, ale od roku 2002 je také Mezinárodní den trpaslíků. Vyhlásila ho Fronta za osvobození zahradních trpaslíků založená ve Francii Fritzem Friedmannem. Jejím cílem je vynášení sádrových trpaslíků ze zahrad do volné přírody. Vynášení je tak ve slovníku „vynášečů" jen eufemistický výraz pro obyčejnou zlodějinu. Se stejnou samozřejmostí obsazují squatteři budovy, které jim nepatří a hackeři si přivlastňují na internetu duševní vlastnictví jiných autorů. Zástěrku o údajném učení tolerantnosti k zahradní architektuře nevyváží netolerantnost k majitelům trpaslíků.

Pokračování článku »

 
« 1 2 3 4 5 121 »

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýzám návštěvnosti soubory cookie.
Používáním tohoto webu vyjadřujete svůj souhlas s naším využíváním souborů cookie. Další informace.