A znovu dokola

 
Výstavba spodní stanice lanovky na Sněžku

Tisíckrát diskutovaná a stále diskutabilní, proklínaná a blahořečená, nechtěná a vyžadovaná, nenáviděná a milovaná, užitečná i škodící, mnohokrát odepisovaná a stále sloužící, technicky zastaralá a důkaz umu českých ručiček, živitelka a vydřiduch, pěst na oko a logická součást krajiny, nespolehlivá i zachránce. V poslední době i danajský dar a předmět soudního sporu - to všechno je lanovka na Sněžku. Záleží jen na úhlu pohledu. Nesporným faktem zůstává, že už u zrodu monstra, které nevratným způsobem poznamenalo majestát nejvyšší české hory a zároveň za půlstoletí své existence přepravilo miliony spokojených návštěvníků Krkonoš, stála především zpupnost tehdejších mocných, stejně jako ojedinělé nevyslyšené hlasy protestu několika osvícených ochránců přírody i poválečné nadšení budovatelů. Okouzlený hledáček kamery jednoho z nich zvěčnil v zimě 1948 tesařskou symfonii řemeslně dokonalé dřevěné konstrukce architektonicky nenápadité údolní stanice v Peci pod Sněžkou. Na prahu nového milénia jsme o padesát let starší, ne však moudřejší. Na Sněžku se chystá nový atak. Opět je tu zpupnost, tentokrát peněžního diktátu. Řady ochránců přírody zmohutněly, leč stále nemají váhu.   Budovatelé se pro tak lukrativní džob najdou vždycky. A široké veřejnosti je to jedno. Takový je život.

In: Krkonoše - Jizerské hory 2000/2


 

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýzám návštěvnosti soubory cookie.
Používáním tohoto webu vyjadřujete svůj souhlas s naším využíváním souborů cookie. Další informace.