Jméno Jiří Guth budilo respekt nejen u rozjívených princátek Schaumburg - Lippe na náchodském zámku, kde doktor filosofie , absolvent pražské a ženevské univerzity, píšící se později Jiří Stanislav Guth - Jarkovský, působil jako vychovatel v letech 1883 - 1887. Dodnes zůstalo pojmem pro generace klackovitých holobrádků z tanečních a všeobecně pro všechny společenské nemotory. Přesto, že tento pedagog, publicista a spisovatel zasvětil svůj život především olympijskému hnutí. Jako osobní přítel a spolupracovník Pierra de Coubertina stál u zrodu Mezinárodního olympijského výboru v roce 1894, jehož byl členem až do své smrti v roce 1943. Od roku 1900 do 1929 stál v čele Českého, později Československého olympijského výboru, který rovněž zakládal. Zároveň působil v MOV v letech 1919 - 1923 jako generální tajemník. S výjimkou Los Angeles v roce 1932 se zúčastnil všech dalších deseti olympiád, konaných za jeho života. Méně již se ví, že od vzniku samostatného Československa pracoval 6 let v Kanceláři prezidenta republiky a je znám jako vůbec první ceremoniář T. G. Masaryka a sekretář Řádu bílého lva, dodnes udělovaného nejvyššího státního vyznamenání, jehož statut navrhl. Téměř zapomenuta je jeho neúnavná propagátorská a organizační činnost v mnoha dalších sportovních odvětvích. Pro Krkonoše, žijící z turistického ruchu, připomínám alespoň předsednictví Českého a Čs. klubu turistů /1915 - 1926/ a post šéfredaktora časopisu Turista. /Základní životopisná data: *23. 1. 1861 Heřmanův Městec - + 8. 1. 1943 Náchod/.
In: Krkonoše - Jizerské hory 2002/8