Nehostinný, kamenitý vrchol Vysokého Kola, držící svými 1 506 metry nadmořské výšky "bramborovou" medaili mezi krkonošskými velikány, minuly veškeré snahy stavitelů horských bud, stejně jako jej míjí většina turistů na pohodlné Cestě česko-polského přátelství po jeho severním úbočí. Leč přece! Znalci, kteří se po starém pečlivě rovnaném kamenném chodníku vyšplhají až nahoru, zaznamenají nejen romantický širokoúhlý záběr Jelenohorské kotliny s třpytícími se plochami rybníků, ale také rozpadající se zbytky kdysi majestátní kamenné mohyly. V roce 1888 ji z okolního materiálu navršili do výše úctyhodných 5 m pruští turneři z Jelení Hory, jako "dík zakladateli německé říše, císaři Vilémovi I." Bronzový reliéf mocnáře v oválném medailónku, doplňoval mramorovou pamětní desku, překrytou pruským tlapatým křížem s citovaným nápisem. Na temeni pyramidy trčelo do mraků půl tuny železa, vytvarované do mohutné iniciály V. Velikášský produkt lokajské loajality nedosahoval zdaleka olbřímích rozměrů ostudy dosud žijící generace postavené v Praze na Letné. Jeho zubem času intenzivně ohlodávané zbytky působí však i ve zdejší relativní pustině stejně sklíčeně.
In: Krkonoše - Jizerské hory 2000/8