Podle čtyř maršovských rycht vyrostly postupně čtyři osady velkého Maršova, označované římskými číslicemi jako díl I. - IV. Později se první tři díly nazývaly Dolní Maršov na rozdíl od Horního Maršova (čtvrtého dílu). Již z Berní ruly (1654) lze usuzovat na převážně zemědělský charakter osídlení s lánovou plužinou, založenou pravděpodobně během kolonizační vlny za Přemysla Otakara II. ve 13. stol. Větší statky u řeky Úpy, vlastnící mnohdy i vodní právo, se staly zárodkem průmyslových podniků v druhé polovině 19. století, kdy se každý maršovský díl stal samostatnou obcí. S rozvojem továren se změnila i bytová výstavba a roubené chalupy ustupovaly zděným půlštokovým stavením i bytovým domům pro zaměstnance. Zajímavý je např. dům na Pietteho náměstí s firemním logem Eichmannovy papírny zakomponovaným do vstupních dveří, nebo vila továrního ředitele Metzenauera, dnes součást hotelu Prom. Lokalitu negativně poznamenala povodeň v roce 1897. Oběť 17 životů ze zničeného Breitrova domu dodnes připomíná pomníček a pod přemalbou na zdi papírny výstražně prosvítající značka o výšce vzedmuté hladiny. Demolici více než 50 domů, včetně starobylé hospody Dřevěnka, si vyžádala výstavba silnice z Trutnova do Pece pod Sněžkou, dokončená v roce 1980 a panelových domů Rýchorského sídliště.
In: Via Piette - informační panel