Sotva oschla tiskařská barva na mém květnovém příspěvku do městského měsíčníku „Svoboda fórum" když přišla pozvánka na pracovní schůzku pamětníků a regionálních badatelů od zapsaného ústavu Paměť Krkonoš spravujícího unikátní webovou databázi Archa Krkonoš se sídlem v Horním Maršově s lákavým námětem o historii průmyslového podnikání v nejbližším úpském údolí. Ve stejné době se na nejznámějším tuzemském internetovém aukčním portálu objevila nabídka této zajímavé fotografické pohlednice. Jednotlivé události do sebe zapadly jako zubaté dílky skládačky puzzle. Završené navíc komentovanou vlastivědnou vycházkou Dolním Maršovem se zaměřením zejména na historii zdejších papíren pořádanou pracovníky „Archy". Sběratelsky atraktivní položka s neodrazující relativně nízkou vyvolávací cenou příliš zájemců nezaujala. Přesněji jen dva. Ten první spoléhal na očividný nezájem a doufal, že ji získá bez dalšího příhozu. Vítěz nasadil maximum svých finančních možností jen se škodolibostí to všem „pytlákům v revíru" pořádně osolit. Nakonec to dopadlo nad očekávání dobře a Zásilkovna doručila výhru právě v čase uvedené vycházky. Účastníci tak měli možnost si ji prohlédnout „ještě teplou".
Májové dozvuky
Prvomájový alegorický vůz svobodského závodu Krkonošských papíren tažený párem podnikových valachů je zachycen v Trutnově v Palackého ulici před budovou Masarykova domu kde je v současné době poliklinika. Výstavná budova čp. 201 byla postavena podle plánů architekta Starého trutnovským stavitelem Josefem Blažkem v těsném sousedství jeho rodinné vily v roce 1925 pro středisko okresní péče o mládež. Byly tu dětské jesle, ordinace českého lékaře i pracoviště Masarykovy Ligy proti tuberkulóze, sirotčinec pro 20 dětí, dětská poradna, operační sál a dva prostorné pokoje pro rodičky. Malý veřejný bazén rekonstruovaný ještě v roce 1960 pozbyl významu po vybudování plaveckého bazénu před Stadiónem osvobození v roce 1981. Po 2. světové válce tu byla i podle na snímku čitelné tabule u vchodu mateřská škola a v době mé školní docházky v 50. letech kdy bylo jméno presidenta Osvoboditele víceméně na indexu se mu říkalo jednoduše městské lázně. Že ani tak pestrá minulost nepřekonala ostentativní ignorování ze strany trutnovských vlčáků, je s podivem. Stejně laxní přístup zaujali i svobodští filokartisti a zájemci o historii. Asi je odradilo budovatelské téma, které se momentálně netěší přílišné oblibě, nebo skutečnost, že pohlednice neprošla poštou, čímž je datově hůř zařaditelná. Autor záběru aby identifikaci ztížil, ale možná jen z pouhé nedbalosti „usekl" koňům hlavy, takže podle „obličeje" je poznat nelze. Ani prázdná adresní strana fotopohlednice „malého formátu" 8,5 x 13,5 cm pouze s předtištěnými adresními řádky a značkou Perla na předělu, kde bývá obvykle název vydavatele, mnoho nenapoví. Nezbývá než luštit nápisy. Oblíbený reklamní slogan „Vyvážíme do celého světa", částečně zakryté heslo „ ...zkvět vlasti" a „Krkonošské papírny závod Svoboda" jsou čitelné pouhým okem. K přečtení nápisů na rolích papíru je zapotřebí lupa. Nahoře v trojúhelníku je číslo 605 a pod ním název Wellington s nezbytným Made in Czechoslovakia a nějaké výrobní číslo USE N0 H00. Krkonošské papírny, národní podnik se sídlem v Hostinném nad Labem byly zřízeny na základě § 12 dekretu prezidenta republiky o znárodnění ze dne 24. října 1945 č. 100 Sb. výnosem ministra průmyslu čj. IV/4 182.842 ze dne 7. března 1946. Zřízení národního podniku bylo publikováno ve vyhlášce č. 1021 ze dne 7. března 1946 Ú. l. 1. Postupně do něj byly začleněny mimo jiné i všechny již dříve znárodněné provozovny vyrábějící papír sídlící ve Svobodě nad Úpou a to firmy Karel Weisshuhn a synové tehdy na katastru obce Mladé Buky, J. A. Fiebiger, továrna na lepenku, a provozy podniku Piette i Eichmann v Dolním Maršově. K 1. lednu 1949 byly vyčleněny do nově zřízeného útvaru Úpské papírny, národní podnik, se sídlem ve Svobodě nad Úpou. Jako nechtěný apríl vyznívá opětné sloučení všech roztříštěných papírenských podniků v regionu po rozsáhlé reorganizaci průmyslu dnem 1. dubna 1958 opět do nově zřízeného národního podniku Krkonošské papírny. To už ale malým formátům pohlednic dávno odzvonilo a v běžném poštovním styku se prosadil typizovaný rozměr pohlednic A6 148 x 105 mm užívaný ve většině evropských zemí.
Nepublikováno