Je neděle 3. května 2026 pravé poledne. Slunce praží jako na Côte d'Azur uprostřed července. I u nás „na horách" kde občas touto dobou klidně i poletují sněhové vločky se příroda zbláznila a všechno kvete jako o sto sedm ne-li víc. I toho největšího fotografického matláka, který má v galerii v mobilu převážně skupinky lidí tmavé pleti v různém stupni opálení těsně před vstupem do tunelu popadne neodolatelné nutkání tu krásu zachytit. Jenže ouha. V poledním slunci je displej mého androidu černý jako bezměsíčná obloha. Co z toho asi tak může vzejít, namířím-li mobil v třesoucích se rukách po paměti do růžové záplavy rozkvetlé koruny japonské třešně? Stěny domů se bortí, fotogenická dvojka nejbližších hor vůbec nepůsobí dominantně, jak bych si přál. Sakra, sakra, sakura. Aspoň, že ta barevnost si uchovává nádech exotiky jako ve skutečnosti.
Nepublikováno