Jednou ze zaniklých, kdysi však významných svobodských provozoven, byla továrna na svíčky, voskové zboží, mýdlo a krystalovou sodu podnikatele Franze Stephana, která pod značkou Sana existovala ještě v několika poválečných letech v polovině minulého století. Firmu založil v roce 1874 svobodský rodák Franz Stephan senior (*7. 12. 1851 ve Svobodě nad Úpou - + 18. 11. 1920 tamtéž) vyučený voskař a cukrář ve svém rodném domě č. 71 stojícím na náměstí od roku 1602. Na začátku 20. století, kdy již přibyly v zadním traktu domu některé provozní objekty, jej v roce 1903 zbořil a na jeho místě nechal vystavět honosný měšťanský dům pro svou rodinu, což dodnes připomíná viditelný základní kámen s fragmentem z původního stavení, zazděný v obvodové zdi (ze dvora). Záhy získal výsadní císařské privilegium na výrobu zdobených svíček všech možných tvarů a velikostí, které pomocí výpravných katalogů a oceněné na mnoha průmyslových výstavách vyvážel daleko za hranice regionu.
Svíčkárna
![Ozdobná svíčka z poválečné produkce Ozdobná svíčka z poválečné produkce](/images/small/415-Svicka-8.jpg)
Při aktuální příležitosti voleb do městského zastupitelstva je vhodné podotknout, že úspěšný podnikatel Stephan byl od roku 1890 do roku 1908 plných 18 let místním starostou a přímým účastníkem, ne-li iniciátorem převratných změn v tehdejší Svobodě. Zapsal se jako zakladatel městské spořitelny v roce 1891. Za jeho éry byl z vydatných rýchorských pramenů zaveden obecní vodovod a spuštěno veřejné plynové osvětlení ulic z vlastní plynárny v čp. 165. Celkem dvakrát bylo nutno postavit nový most přes Úpu, z nichž ten druhý stále slouží. Svobodští sportovci se mohli chlubit na svou dobu moderní tělocvičnou a na zeleném drnu vyrostla nová budova školy i s následným navýšením o jedno patro po 7 letech. Po zásluze byl 15. 6. 1908 slavnostně jmenován čestným občanem města. Když v roce 1920 zemřel, byl uložen do rodinné hrobky na místním hřbitově. Firmy se ujal jeho syn Johann a po něm v roce 1930 Franz Stephan junior, narozený rovněž ve Svobodě nad Úpou 5. 9. 1908. Ten po dokončení základní a střední školy získal titul inženýr v oboru chemie na Státní obchodní škole v Liberci. Až do vypuknutí II. světové války se mu dařilo továrnu stále rozšiřovat a modernizovat. V roce 1941 byl povolán do německé armády a do Svobody se vrátil z ruského zajetí až v roce 1945. Po celou dobu války vedla podnik jeho žena Elizabeth rozená Prasnowski spolu s prokuristy. V následujícím roce byla celá rodina vystěhována do Německa včetně výrobního „know - how", které Franz Stephan ve svém novém bydlišti v Höchstadt/Donau okamžitě uplatnil a v roce 1947 již podnikal v pronajatých prostorech ve svém původním oboru. Zemřel náhle 7. 11. 1956. Ani ve Svobodě však nebyla výroba zastavena. Továrna přešla pod národní správu Československých tukových závodů, národní podnik a později byla přičleněna k národnímu podniku Sana. Ještě před tím, v létě 1946, bylo na krátký čas ustaveno krkonošské družstvo Lumen pro umělecko - průmyslovou výrobu voskového zboží konsumního a chrámového ve Svobodě nad Úpou s.r.o. Předsedal mu první národní správce firmy Stephan JUDr. Nikl a 20členů, většinou z řad zaměstnanců podniku, si rozdělilo 40 podílů po 500 Kčs. Vedle obyčejných tažených svíček, potřebných v poválečné době ještě v mnoha domácnostech, vyvážela svobodská svíčkárna do řady zemí i velmi žádané zdobené kuřácké svíčky, na jejichž rozmanitosti měla lví podíl umělecká invence tehdejšího modeléra, řezbáře Stanislava Háka. V první polovině roku 1950 byla svíčkárna i přes námitky obecního zastupitelstva zrušena a v části objektu byl nákladem 120.000 Kčs zřízen internát podniku Dehtochema, upravený později na byty. V další budově skladovaly Krkonošské papírny staré hadry, používané při výrobě papíru. Neutěšený stav celého areálu trvá dosud a je jen smutnou připomínkou kdysi vzkvétajícího místního průmyslového odvětví.
Ozdobné svíčky z poválečné produkce podle návrhů Stanislava Háka
In.: Svoboda fórum XXi. ročník, číslo 732 - Listopad 2010