Freiheit

Výtvarných děl s námětem svobodských dominant nebo naopak poetických zátiší od význačných umělců, ale i těch regionálních nebo úplně neznámých, není přespříliš a většina jich je z početných reprodukcí notoricky známá. Do omrzení opakovaný průhled hlavní ulicí směrem k náměstí, který v moderní době okopírovala řada fotografů, ta fotogeničtější radniční strana náměstí a svého času poslední dřevěnky z původní městské zástavby, se zřejmě malířům samy nabízely. Uvedený výběr není ani reprezentativní ani úplný. Určující byla pouze dostupnost. Třeba se mezi čtenáři najde nějaký šťastný majitel dalšího svobodského obrázku a svolí s jeho zdokumentováním.

Kolorovaná kresba trhového náměstí se starou dřevěnou radnicí a nečitelnou autorskou signaturou z roku 1858 ze sbírek Muzea Podkrkonoší v Trutnově, je pravděpodobně nejstarším známým vyobrazením Svobody nad Úpou. (Pomineme - li velmi jednoduchou schematickou kresbičku na staré důlní mapě rýchorského zlatonosného revíru z druhé poloviny 18. století). Akvarel berlínského malíře a podnikatele Bruno Hauschnera z roku 1884 zachytil zase jeden z nejstarších zděných domů, dnes penzion Měšťanský dům a zaniklou hrázděnou budovu obecní sýpky, pozdější hospodu „U pošty". Krajový ze skupiny čtyř památkově chráněných domků na západní straně náměstí, nesmyslně zbořených v šedesátých letech minulého století, reprezentoval naše hornické městečko ve výpravné publikaci Severní Čechy z Ottova nakladatelství v roce 1908. Poslední připomínkou „staré Svobody" je kresba s podpisem H. Baumann, rovněž z grafické sbírky trutnovského muzea, s motivem hlavní ulice zopakovaným ještě několikrát barevnou kombinovanou technikou uměleckých fototisků od neznámého autora, které s retrodatací do roku 1872 zdobily mnoho svobodských měšťanských domácností. Rád bych ale představil dílka novější, vzniklá po roce 1945 i ta úplně nejnovější. Hned první ještě hubeňoučký seznam majitelů telefonu v údolí horní Úpy z roku 1947 měl na deskách zdařilou kresbu nejzobrazovanější městské dominanty, staré radnice s nepřehlédnutelnou, tehdy ještě nenakloněnou věží. Shodný motiv použil akademický malíř a grafik Jaroslav Kaiser, dlouholetý profesor na Střední umělecké škole Václava Hollara v Praze, na litografickém tisku pro Čestné uznání, udělované obecním zastupitelstvem v sedmdesátých letech minulého století. Paní Alena Táslerová, malující pro potěchu svou i svých přátel zachytila svým osobitým něžným stylem náměstí Svornosti od západu, tak jak jej denně prochází. Nejnovější ještě nerozšířená pohlednice, kterou kupodivu ve Svobodě nikde nekoupíte, nese nezaměnitelný rukopis trutnovského malíře Miloše Trýzny. Není jistě náhodou, že středobodem všech vyobrazení je svobodské „rodinné stříbro" - budova staré radnice. Při pohledu na její současný žalostný stav to vypadá, jako by autoři nezávisle na sobě bili na poplach.

In.: Svoboda fórum XXII. ročník, číslo 739 - červen 2011