Freiheit

S nástupem měsíce září končíval bezstarostný čas prázdnin a dlouhé letní dovolené, kdy v novinách, stejně jako dnes v televizi, vládla okurková sezóna. Čas žňových brigád a sběru hojných darů lesa v podobě voňavých jahod, sladkých malin, šťavnatých borůvek a při dobré vůli Krakonoše i rozličných hub a houbiček. Čas, kdy se národ odpočatý vracel na svá pracovní místa v továrnách, úřadech, obchodech a školách. Ani tento letitý pořádek už neplatí, tak jako kdysi neplatil na venkově, kde byla práce celoročně „od vidím do nevidím". Svoboda nad Úpou svou velikostí a sousedskými vztahy odjakživa spíš vesnice než město, i když opravdových sedláků tu nebylo nikdy moc, bývala obklopena nudličkami políček a travních zahrad rozsetými po stráních, které postupně pohltila výstavba nebo les. Připomeňme si doby z hlediska historie jen nedávno minulé několika nostalgickými obrázky, z nichž většina je starší jen něco málo přes půl století.

Na dobové pohlednici ze začátku 20. století je svah Kravího vrchu zemědělsky obdělávaný až po hřeben. Dnes je Sluneční stráň částečně zastavěná individuální výstavbou a z větší části zarostlá lesem. Oves se ještě ve válce sklízel i na odvrácené straně Kravího vrchu poblíž kapličky u cesty na Rýchory, jak je vidět na fotografii z archivu Veselého výletu. Další dva žánrové snímky z okolí Svobody nad Úpou pořídil začátkem 40. let minulého století místní fotograf Josef Jeschke a k otištění laskavě zapůjčil pan Petr Kvaček. Je na nich neznámý svobodský hospodář při sekání horského ovsa kosou s hrabicí a následném vázání do snopů. Nejen prací živ je člověk. Rekreační vyžití nabízel v parném létě od roku 1932 areál přírodního koupaliště v nedalekých Sejfech s pohostinnou hospůdkou původního majitele Josefa Siegela hned vedle bazénu se stále přitékající velmi osvěžující vodou. Chodívaly tam přes kopec početné houfy návštěvníků. Po delší odmlce je zrestaurovaný Retropark Sejfy opět v provozu a stále má své ctitele. I když hlava na hlavě, jak zastihl koupaliště krátce po zahájení provozu fotograf Bönisch z Mladých Buků, už se asi sejde málokdy. Skupinku Svoboďáků na oblíbeném místečku u lesa zvěčnil Stanislav Ondráček před 45 lety. Muchomůrka, kde je dnes atraktivní „Krakonošovo", lákala k vycházkám vždycky. Pomineme - li ovšem dávnou minulost, kdy zde místo nápaditého vyhlídkového altánu stála šibenice. K pikniku v trávě se tu po roce 1950 rozložila rodina truhláře Mervarta a drogisty Háka, aniž možná tušili, co slovo piknik znamená. Prázdniny jsou především svátky dětí. Na dalším snímku z fotoateliéru Josefa Jeschke je možná poslední dětsky bezstarostné, i když válečné léto německy mluvících svobodských rodáků prožité v jejich domovině.

Pokud má někdo z čtenářů pocit, že příliš „vykrádám" vlastní rodinný archiv, nehledejte v tom žádný exhibicionismus. Je to jen z nouze ctnost. Jen málo spoluobčanů je totiž ochotno poskytnout jakýkoliv doklad byť i z nedávné historie Svobody nad Úpou k opublikování.

In.: Svoboda fórum XXV. ročník, číslo 777 září 2014