Freiheit

Většina kluků mnoha generací minulého století prožila svá léta dospívání v přírodě, ať už v kolektivu skautů nebo pionýrů v prázdninových stanových táborech nebo někdy i s rodiči v trampských osadách. S nastupující revoltou puberťáků pak často v řadách „divokých" trampů, novodobých vandráků alias čundráků, vysedávajících u táboráku za zvuků kytar a sborového zpěvu písniček country & western. Někomu zůstaly víkendové výšlapy do přírody v kanadách a s usárnou přes rameno celoživotní láskou. My ostatní rádi vzpomínáme. Já osobně jsem si nejbouřlivější noci pod širákem, s maskovanou stanovou celtou stočenou kolem vojenského telete pod hlavou, odžil v polovině padesátých let. Učednické roky mě tehdy zavály na Vysočinu. Oblíbeným teritoriem naší party bylo okolí zříceniny hradu Zubštejna a hlavně panenské zátočiny rodící se Vírské přehrady na Svratce pod Dalečínem. Zákaz stanování na pustých březích, koupání v průzračné vodě s viditelnými zbytky zdí z chalup zatopené vesničky Chudobín, i rybolovu jsme přehlíživě ignorovali. V době dokončované výstavby vodního díla to ani nikdo příliš nehlídal.

Moji o něco mladší souputníci ve Svobodě nad Úpou využívali k bojůvkám a potlachům několik opuštěných lomů v okolí, včetně blízkého kamenného amfiteátru na Novém Světě nebo oblíbeného skalního převisu na opačné straně Medvědí jeskyně. Dobrodružnější povahy jako třeba kluci Kobrovi, Petr Skrbek, Jarda Horák, Jarda Hofman (později známý Šedý vlk) a mnoho dalších si oblíbili nepatrný lůmek, spíš jen skalní rozsedlinu skrytou v lese nad Vojenskou cestou na Rýchory, kousek od kapličky v lukách nad Sklenářovickým údolím. Sekerou vytesaný nápis Údolí blesků na kolmé skalní stěně připomínající romantické mládí dnešních dědečků je čitelný dodnes. A kdoví jestli není trvanlivější než profil současných teenagerů na facebooku?

(Současné fotografie z Údolí blesků pořídil v dubnu 2015 Josef Čermák)

Nepublikováno