Freiheit

Foto ze sbírky Muzea Podkrkonoší v Trutnově

Zhruba čtvrt století stačilo vtisknout název „ozdravovna", užívaný až do jeho nedávné přestavby, domu s bohatou historií, na početně asi nejrozšířenějších pohlednicích ze Svobody nad Úpou.

Budova, vzniklá na strategickém místě na katastrální hranici mezi Svobodou nad Úpou a Janskými Lázněmi na dohled od léčivého lázeňského pramene v údolíčku Janského potoka, vznikla nejspíš v polovině 19. století v návaznosti na budovanou spojnici obou sídel. V souladu s názvem Císařského pramene byl pension s pohostinstvím pojmenován Kaiserbad - Císařské lázně. Hostinec později nechvalně proslulý dámskou obsluhou navštěvovali především hosté z Janských Lázní, které měly v propagaci místa jistě vábnější zvuk, a proto se ve většině materiálů včetně pohlednic uváděl záměrně název obou od roku 1867 samostatných obcí. Poslání osamocené hospody uprostřed panenské okolní krajiny se částečně změnilo po roce 1908, kdy ji koupil spolek vojenských vysloužilců. Po skončení I. světové války se zde ubytovali vojáci nově vzniklé československé armády, údajně především francouzští legionáři, kteří přišli do revoltujícího německého pohraničí nastolit republikánský pořádek a setrvali až do léta 1919. Krátce přešel podnik z dosud záhadných důvodů do majetku firmy Schicht z Ústí nad Labem. O všech těchto peripetiích pojednává podrobněji článek věnovaný současné lesnické škole. V roce 1921 koupila budovu Nemocenská pojišťovna v Trutnově a zřídila zde léčebnu pro pojištěnce z okresů Trutnov, Broumov a zejména z uhelných dolů v Žacléři. Ve slunečných lázních a na zdravém horském vzduchu se tu v krátkých turnusech zotavovali pracující s indikovanou tuberkulosou. Od roku 1942 do konce války tu byl lazaret pro raněné a nemocné vojáky wehrmachtu. Právě z tohoto vymezeného období se dochovalo značné množství pohlednic dokumentujících stavební proměny celého výstavného areálu léčebny a také vzácnější fotografie jednotlivých léčebných turnusů s přesným datováním na universální tabuli. Jen škoda, že neznáme jména frekventantů a jen málokdy lze odlišit, kdo z fotografovaných osob patří k personálu. Titulní fotografie z léta 1925 od trutnovského fotografa Roberta Spatziera, který měl svou filiálku i v Janských Lázních je publikována s laskavým svolením Muzea Podkrkonoší v Trutnově. Podobnou z roku 1933 lze najít i na webu „Staré Trutnovsko". Pro dokreslení atmosféry je přidáno ještě několik záběrů z interiéru, které vyšly v období připojení Svobody nad Úpou s celou oblastí tzv. Sudet k Velkoněmecké říši v propagačním desetikusovém trhacím bločku. Odosobněné prostory působí i přes jistou velkolepost značně studeně a stroze.

Nepublikováno