Mladé Buky

 
Znak obce Mladé Buky

Erbovním znamením obce Mladé Buky, v řeči heraldiků t. zv. mluvícím, je košatý strom - buk přirozené barvy v modrém poli, jak jej známe například ze štítu mladobucké vodárny na Sluneční stráni ve Svobodě nad Úpou. Byl převzat z původní rychtářské pečetě z konce 17. století. Rozložitý strom je zde doplněn listovím a siluetou ptáčka v koruně, symboly jara, potažmo mladosti. Výrazné iniciály I. B. /Junge Buchen/ jednoznačně potvrzuje německý opis s drobnými ryteckými chybami: „Ves Mladé Buky k panství Vlčice" /Dorf Jungbuch: zur Herrschaft Wildschitz/. Z ní vycházeli i autoři současného návrhu obecního znaku, obohacené o symbol připojené Kalné Vody. Nezbývá než věřit, že se konečná podoba výtvarně docela zdařilého erbu oprostí i od drobných heraldických prohřešků.

 

Pomineme - li zakořeněnou báji trutnovského renesančního kronikáře Šimona Hüttela, kladoucí založení Mladých Buků na samotný začátek druhého tisíciletí našeho letopočtu, je obec i tak jednou z nejstarších v podhůří východních Krkonoš. Dnes vyplňuje převážnou část údolí. kterým probíhají tři hlavní spojnice mezi Trutnovem a Svobodou nad Úpou - řeka Úpa, silnice a koleje železniční tratě.Pro místní obyvatele by mohly být Buky směle synonymem délky, asi jako Lovosice v Polabí. Svým katastrálním územím zahrnujícím i někdejší samostatné obce Bystřici, Dolní Sejfy s Antoníčkovým údolím, Kalnou Vodu, Hertvíkovice a zaniklé Sklenářovice, ležícím většinou v ochranném pásmu Krkonošského národního parku, zasahují do něj i přímo v oblasti Rýchor. Nejstarší písemná zpráva z roku 1355 uvádí lokalitu jako manství trutnovského hradu. V roce 1358 jako ves s kostelem. Historicky jsou v místě doloženy dvě zaniklé tvrze různých majitelů. Ty poprvé spojil do svého vlastnictví Jan Stoš z Kounic. V roce 1500 je Jan Zilvár připojil k vlčickému panství. Páni na Vlčicích a město Trutnov se v dalších staletích v držení Mladých Buků střídali.

Nejstarší mladobucká papírna je známá od konce 17. století, avšak teprve v 19. století se ryze zemědělská vesnice stala průmyslovým centrem. V roce 1836 zde trutnovský podnikatel Jan Faltis založil první mechanickou přádelnu lnu v Čechách, přidali se pozdější textilní magnáti Etrichové, Hanke v Kalné Vodě a řada drobnějších podnikatelů. Truhláři Franzi Baudischovi například přisuzují některé prameny první strojní výrobu lyží v tehdejším Rakousku již v roce 1891. Po léta a po vybudování silničního obchvatu zvlášť, většina návštěvníků Krkonoš obcí, poměrně chudou na památky, pouze projíždí. Přesto nejstarší centrum sídliště v okolí kostela sv. Kateřiny, v nočních hodinách efektně nasvětleného, k zastavení přímo vybízí. Starobylá čtyřboká věž s bání ukončená lucernou, postavená Iacobem Frumetim v roce 1599, v širokém okolí nezvykle osamoceně mimo kostelní loď, vznikla nejspíš přístavbou nad původní protestantskou modlitebnou z doby reformace. Všimněte si pověstmi opředené plastiky mužského obličeje v omítce nad vchodem. Kostel do současné podoby vystavěli Schwarzenberkové v roce 1787. V roce 2000 byl výrazně zrenovován celý interiér a 26. srpna vysvětil královéhradecký biskup Dominik Duka nový mramorový oltář, dílo sochaře Petra Váni. Nejbližší dům s valbovou střechou a omítnutým roubením je stará farní škola. Výstavnou budovu fary, pietně opravenou, postavili farníci podle návrhu A. E. Martinelliho v roce 1729. V její blízkosti je rodný domek předválečného maršovského lékaře a fotografa Wenzela Lahmera. Za zmínku stojí i monumentální pomník padlých z první světové války od Emila Schwantnera poblíž hřbitova, za jehož zdí pod korunami stromů připomínají mnohé z náhrobků pohnutý osud zdejších obyvatel.

Zcela zákonitě na navštívené historické zákoutí navazuje nejnovější obecní aktivita, rozsáhlý areál golfového hřiště. Společnost Golf club tu na více než 300 ha plánuje otevření určitě největšího golfového hřiště v České republice. Od srpna 2000 je v provozu kryté cvičné odpaliště s jedenácti boxy. V srpnu 2001 by mělo být slavnostně otevřeno 9 jamkové hřiště a následující rok závodní 18 jamkové, srovnatelné s evropskou špičkou. Kromě technických vymožeností má zvolené místo již dnes ohromné plus navíc. Je jím úchvatný, barevně proměnlivý, panoramatický výhled. Za čarou prvního horizontu zůstávají skryty všechny „neřesti" civilizace a vůkol je jen velebný chrám přírody, vrcholící ve směru střelky kompasu charakteristickou vlnovkou trojjediného symbolu východních Krkonoš: Rozložitými dvojčaty - Černou a Světlou horou s pralinkou Sněžky v pozadí. Vpravo zádumčivý Dvorský les a Sklenářovický vrch se světlými skvrnami dosud patrných lučních enkláv, to je fenomén, který bude citlivé duše určitě lákat k návratům.

Na severních svazích sousedního Pekelského vrchu /583 m. n. m./ nabízí v zimní sezóně své služby Skiareál SK Rýchory s dlouholetou tradicí lyžování, se třemi moderními vleky, systémem technického zasněžování, upravovanými sjezdovkami a umělým osvětlením. Lyžařská škola i školka, půjčovna lyží a servis, útulný SKI BAR, bezplatné parkoviště či spojení ski busem s Trutnovem i Pecí pod Sněžkou jsou pro provozovatele samozřejmostí. Vícedenní lístky platí i pro Skipark Špičák v Černém Dole.

Mlade-Buky.JPG

In: Veselý výlet 17/2001

Dolní Sejfy koncem 19. století

Dolní Sejfy koncem 19. století

Méně obvyklý pohled na Bystřici (asi 1940)

Méně obvyklý pohled na Bystřici (asi 1940)

Textilní továrny v Kalné Vodě (1918)

Textilní továrny v Kalné Vodě (1918)

Hostinec U tří růží v Hertvíkovicích za c. k. mocnářství

Hostinec U tří růží v Hertvíkovicích za c. k. mocnářství

Kostel sv. Kateřiny Mladé Buky

Kostel sv. Kateřiny Mladé Buky


 

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýzám návštěvnosti soubory cookie.
Používáním tohoto webu vyjadřujete svůj souhlas s naším využíváním souborů cookie. Další informace.