Freiheit

Přirozený střed lázeňského střediska, vzniklý poblíž vývěru obou největších léčivých pramenů, Janova a Černého, má bohatou historii. Ještě v 15. století zde stával primitivní hamr na zpracování rudy. Na jeho spáleništi vyrostl mlýn a po něm v roce 1888 dnes již neexistující výstavná budova lázeňské restaurace, tzv. „nová kolonáda", na rozdíl od té staré dřevěné a již značně sešlé přízemní kolonády v jejím sousedství. Teprve před sto lety našli janskolázenští odvahu radikálně změnit jeho podobu. Omezený prostor výrazně rozšířili svedením Janského potoka do podzemního tunelu a zasypáním jeho hlubokého údolí podle smělého projektu Otto Fiedlera z Hostinného. Zároveň zbořili starou kolonádu a na uvolněném prostranství vyrostla v roce 1904 dominanta současné Kolonády. Prosklená ocelová konstrukce na hlubokých pilotech s výraznými secesními ozdobnými prvky je nápad vídeňského architekta Branga, který realizoval stavitel Johann Blažek z Trutnova.

Vzniklo tak neopakovatelné architektonicky ucelené centrum, obklopené z jedné strany členitým Lázeňským domem a z druhé Kolonádou. Od východu je uzavíral výstavný Janský dvůr, přestavěný z původního Pruského dvora v letech 1927 - 29 stavitelem Josefem Capolagem podle plánů arch. A. Payra z Prahy a tradiční dřevěná budova čítárny, pozdější sokolovna. Již zmíněná honosná lázeňská restaurace s historizující štukovou výzdobou, stojící uprostřed, po které mnozí pamětníci dodnes teskní, byla po druhé světové válce přestavěna na kino. V 80. letech minulého století musela ustoupit výstavbě současného ředitelství lázní a Městského úřadu s kinosálem. Po dalších sto letech se historie radikální proměny náměstí opakuje. Neúčelnou snahu vytvářet jakýsi ostrůvek přírody uprostřed nekonečného přírodního areálu lázeňského okolí, nahradil záměr vrátit náměstí jeho původnímu poslání a jasněji je vymezit jako místo potkávání lidí. Již krátce po jeho dávné proměně lze na dobových pohlednicích spatřit desítky restauračních stolků a záplavu židlí i laviček na všech využitelných prostorách. I dnes je celá plocha přístupná s množstvím laviček a konečně tak bere na vědomí i méně pohyblivé lázeňské pacienty. A až povyrostou vysazené (topoly?), i ta zeleň bude. Po nedávno zrekonstruovaném prameníku s pitnou vodou se sem vrátila meteorologická budka a místo oživí i méně nákladná fontánka. Nový přístřešek uvítají i hostující kapely při promenádních koncertech, zavedených hudbymilovným hrabětem Bertholdem Aichelburgem už v sezóně 1855. Původně hrávali muzikanti v otevřeném výklenku Kolonády nebo v kruhovém kovovém altánu, nakonec jen na nezakryté plošině. V zimě nabízejí Janské Lázně především sportovní vyžití, ale až vykoukne první jarní sluníčko, přijďte se na nově upravené náměstí zaposlouchat do tónů paní Hudby, či jen tak poklábosit s přáteli i vy.

In: Veselý výlet 24/2005