Obnovené fasády města Janské Lázně

 
Monogram stavebníka Wenzela Tippelta na fasádě Zámečku

Nejviditelnější polistopadovou proměnou Janských Lázní, v době ne tak dávno minulé poněkud zaprášené perly Krkonoš, srovnávaných pro jejich ideální polohu a výstavnost budov s alpským lázeňským letoviskem Bad Gastein, je rozzáření většiny objektů, které se vylouply z léta kritizované totalitní šedi a oprýskanosti. Nutno přiznat, že tento proces započal již v 80. letech minulého století s přestavbou centra střediska. Estetické povědomí několika generací, mrzačené „panelákovou kulturou", kdy kultivované prostředí začínalo v mnoha případech až za dveřmi jednotlivých bytů, rychle přijalo letitou zásadu, že stejně jako šaty dělají člověka, výraz domu podtrhuje fasáda. Vlivem dějinného vývoje se ve městě vzájemně prolíná řada stavebních slohů a nespočet barevných kombinací i použitých materiálů, jejichž citlivá obnova je přímo závislá na kvalitě řemeslných prací. Zkušený zedník si musí poradit se zasolením omítek i jejich hydrofobizací, stejně jako s výrobou šablon pro rozmanité prvky štukové výzdoby. Mistr truhlář by zas měl zvládat i soustružení, řezbářství a volbu vhodných nátěrů. Mnoho nově opravených fasád na takové „fachmany" očividně štěstí mělo.

Hned u příjezdu do Janských Lázní je to např. novotou svítící Zámeček č. 93 opravený v roce 2007. Původní vila Hercynia, postavená Wenzelem Tippeltem v roce 1908 v secesním stylu, s dvěma skosenými arkýři, propojenými balkony a zakončenými věžičkami, zaujme kombinací omítek v odstínech okru s množstvím typických ornamentů - vlysů, šambrán a girland. Působivé jsou zejména vlnky, provedené ručně speciálním tvořítkem do ještě vlhké hrubé omítky podle zachovaného vzoru na přilehlé hospodářské budově. Jedním z prvních opravených domů je mnohem starší Achileon, postavený před érou přehnané zdobnosti v uměřeném klasicistním slohu, na němž vyniknou kovářské prvky balkonů, doplněné podle dobových fotografií. Jemu byl přizpůsoben také sousední Anděl s výrazným štítovým rizalitem, oproštěný od původního členitějšího zdobení. Není snadné ubránit obnovené fasády před nepřízní povětrnostních vlivů v této drsné části Krkonoš. Hotel Bellevue chrání trvanlivá fasáda z leštěných pískovcových desek, jejichž hrubovaná varianta rámuje přiznaný nový prvek - prosklený vstupní rizalit. Kamenný obklad chrání částečně i vstup do lázeňského domu Evropa, jehož jinak členitou fasádu s nárožní bosáží umocňuje kované zábradlí krytých balkonů s krásnými štukovými rostlinnými i zoomorfními rozvilinami. Historickému náměstí, které prodělalo během let řadu proměn, stále kraluje nepřehlédnutelná prosklená ocelová konstrukce secesní Kolonády z roku 1904. Protilehlý komplex nesourodých budov z raných počátků lázní, citlivě spojený do Lázeňského domu, dnes odhaluje své stáří jen očištěnými pískovcovými kvádry nadzemního zdiva. Rovnocennou protiváhou jsou zdejší celodřevěné budovy a dřevěné fasády. Ty opravené reprezentuje tělocvična s ondřejskými kříži trámoví, laťováním obkladů a vysokými okenními a dveřními otvory zdobenými řezbářskými prvky, Moravěnka, Čechie či Praha s kombinovaným vykládáním štítového obložení v různých směrech, přejatým z původních horských chalup. Také elegantní roubený penzion Flora s tradiční hnědobílou barevnou kombinací, na podpěrách vyneseným rizalitem a bohatým filigránem řezaných rohových výplní, nebo Stříbrný pramen s přiznaným hrázděním a soustruženým nákončím krokví, kde je na rozdíl od okolních valérů hnědi odvážně použita lomená zeleň s okrovou, vracející se tak k jistě bohatší barevné škále původních stavebníků. Především však Terra, vzorová ukázka nelehkého rozhodování, co ze značně poškozených částí ještě restaurovat a co nahradit řemeslně zvládnutou replikou. Výrazný lázeňský dům s dominujícími balkony na konzolách prošel velkorysou rekonstrukcí a je nejlepším dokladem řemeslného umu mistrů minulých i současných. Zásadní změnou prošel dům Sanssouci, jehož členitou historizující fasádu nahradila umírněná decentní kombinace tmavých a světlých hnědých ploch, nebo vzdálenější Belveder s vtipně zdůrazněnými opakujícími se zaslepenými okenními otvory, nečekaně použitým folklorním rostlinným motivem i novou kovanou vstupní branou. Svůj stylově čistý secesní výraz si naopak podržel dům Quissisana s nezbytnými věžičkami, zvýrazněnými kvádry na nárožích, kamennými kuželkami či ozdobnými meziokními pilastry a především Marianum z let 1904 - 1905, jehož v horní partii hrázděná věž a barevné rostlinné motivy na fasádě přátelsky ladí s protilehlou vilou Sport a jejími od zbytečností oproštěnými funkcionalistickými linkami, jen mírně v podélném průčelí zvlněnými dvěma hraněnými arkýři propojenými pavučinou kovaného zábradlí balkonů. Stejně smířlivý kontrast vytváří již podruhé v krátké době změněná Vyhlídka, střídající dnes odstíny terakoty s šedými doplňky a působivé neomítnuté výplně z lícovaného lomového kamene s moderní výstavbou tzv. Viladomů, jejichž strohý kvádr zastřešený nízkou valbovou střechou akcentují pouze masivně orámovaná prosklená vysunutá nároží. Nebo s barevně i tvarově ne příliš imponující architekturou hotelu Omnia, jehož síla je především ve stylově do detailů propracovaném interiéru.

(Původní nezkrácené znění

fotografie detailů z fasád Pavel Klimeš)

In.: Veselý výlet 33 - zima 2010

Praha

Praha

Quissisana

Quissisana

Evropa

Evropa

Tělocvična

Tělocvična

Marianum

Marianum


 

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýzám návštěvnosti soubory cookie.
Používáním tohoto webu vyjadřujete svůj souhlas s naším využíváním souborů cookie. Další informace.