Říjen je můj měsíc a zaslouží si Krakonoše fešáka. Všichni ti kluci krkonošský jsou na fotografii krasavci, to je bez pochyb. A jestli se líbí nebo nelíbí nějakému libovému krajákovi ze za Paky je mi lhostejné jako jednomu každému z nich kdyby je vůbec nějaký názor zajímal. Sáhl jsem neomylně po Krákorovi z pálené hlíny, protože je v této nekonečné galerii prvním reprezentantem starobylého materiálu užívaného od pravěku, kdy chlupatý tvůrce někde pod Pavlovskými vrchy na budoucí Moravě dumal, zda zůstat opicí nebo se stát člověkem. V prvním okamžiku jsem ho chtěl nazvat „Obr na hliněných nohou". Zavrhl jsem to nejen pro ten pejorativní nádech. Hlavně by to nebyla tak docela pravda. Fešný pantáta je celej hliněnej. Tradiční metodou na hrnčířském kruhu ho v bývalé sklářské dílničce po dědovi v Rokytnici nad Jizerou stejně jako desítky dalších jemu podobných vytočila keramička Michaela Dumková, absolventka Střední průmyslové školy keramické v Bechyni.
Hliněnej
Tradiční materiál, tradiční námět, tradiční technologie avšak zcela moderní pojetí a současný výraz oblíbeného suvenýru z Krkonoš. Základní tělesný korpus je klasická hrnčířina s drsným zemitým jemně patinovaným povrchem vtipně doplněný rukama vykrojenýma z vyválené hliněné placky jako když babička vykrajovala z listového těsta vánoční cukroví. Hlava už je modelovaná ryze sochařským postupem. Přes celkový rustikální vzhled a robustní dojem vykazuje figura zřetelný rukopis ženské ruky. U nás na horách se traduje, že podle nosa poznáš kosa. Tenhle chlapák má frňák jako kliku od blázince a na potvrzení nedořečené průpovídky i pořádné péro za kloboukem. Obtěžkaným navíc z druhé strany sojkou práskačkou. Ta je zřejmě nelibým pozůstatkem minulého fízlovského režimu. Nevzpomínám si, že by v mém raném dětství pán hor nějakou takovou službu potřeboval. Místo těžkého nepraktického kohátu svírá pod paží jen elegantní šviháckou špacírku, aby se nedostal do řečí. A nezdárné návštěvníky revíru něčím přetáhnout po hřbetě přece musí. Ke cti mu slouží, že se vzdal té věčně čoudící smrduté fajfky. A pokud bez sem tam nějakého šluka nevydrží, nestaví svou neřest na obdiv a faječku skrývá v kapse. Zato si občas šlápne na rozvázaná šněrovadla svých adidasek jako nějaký teenager. Když vyrazil z domovské pece na cestu do světa, dostal do vínku místo staromódního vandrbuchu novotou svítící certifikát opatřený prestižním logem „Krkonoše - originální produkt®".
Nepublikováno