Červen bývá obvykle deštivý měsíc a podle pranostik v tom má prsty jistý Medard. S představením červnového Krakonoše bych rád uvedl věci na pravou míru. Všechno je jinak! Muzeum Podkrkonoší v Trutnově připravilo pro návštěvníky k Mezinárodnímu dni muzeí připadajícímu od roku 1977 na 18. května jako již tradičně komentovanou výstavku vybraných loňských přírůstků. Byla mezi nimi i zarámovaná (a bohužel zasklená) žertovná kolorovaná kresba krajiny v dešti s Krakonošem od trutnovského malíře Miloše Trýzny (1931 - 2021). A nebyl by to věčně dobře naladěný vtipálek Miloš, aby do svého dílka občas nezakomponoval nějaký jinotaj. Netuším, jak obrázek pojmenoval, ale je to na první pohled hodně deštivý den. Krakonoš skrytý částečně za rovnaninou dřevěných polen v typické póze a s úlevným výrazem ve tváři i obdivný pohled půvabné mladé dámy pod červeným paraplíčkem nenechají nikoho na pochybách, oč tu běží.
Když na horách prší
Každý malý školák by měl mít alespoň rámcové povědomí o koloběhu vody v přírodě. Zejména generace osvícená „sluncem v duši" pratáty hlasatelů počasí v České televizi slovenského původu Jána Zákopčaníka a odkojená hejnem televizních Rosniček v jeho závěsu. Ani současná star populární meteorologie Alena Zárybnická, dokonce ani vševědoucí mágové z norské předpovědi počasí Yr.no na jednom ze základních fyzikálních cyklů nehodlají nic měnit. Když prší je to tak samozřejmé, jako že po noci přijde den nebo po volbách další volby. Jen horáci vědí své! Lapidárně to vyjádřil děda Komárek v podání Josefa Kemra v populární deštivé scénce z kultovního filmu Jiřího Menzela Na samotě u lesa natočeného podle poetického scénáře „Cimrmanů" Zdeňka Svěráka a Ladislava Smoljaka. Z dobře informovaných důvěrných zdrojů vím, že Mistr Trýzna po sérii Krakonošů z jednotlivých krkonošských měst chystal další několikadílný projekt. Prvním dílem cyklu měl být uvedený obraz - Krakonoš dělá déšť. Živě si představuji, jak by asi namaloval, že dělá bouřku.
Nepublikováno