Vy nevíte kdo je Fürbacher? Alespoň Trutnovákům ho snad představovat nemusím. Ten svérázný chlapík s dlouhými vlasy a neodmyslitelným koženým kloboukem, bez něhož se neodbude téměř žádná vernisáž uměleckých výstav v početných místních galeriích je malíř, restaurátor a ilustrátor Robert Fürbacher, trutnovský rodák ročník 1970 žijící do roku 2008 čtvrt století v Rotterdamu v Holandsku, kde vystudoval soukromou uměleckou akademii. Po absolutoriu se zúčastnil téměř stovky výstav a expozic v Holandsku, Belgii, Polsku i na mnoha místech v Čechách. Po začátečnickém střídání různých žánrů a uměleckých stylů se od konce minulého století věnuje osobité světlem prozářené abstraktní malbě plné mystiky a magie. Jeho velkoplošná díla vznikají odvážnou kombinací a vrstvením akrylových a olejových barev s efektem vkládaných přírodnin - mušliček, hmyzu, skořápek, kamínků či kousků rostlin i umělých materiálů jako je zmuchlaný papír, útržky látek, korálky, střepy nebo drobné upomínkové předměty. Pod jeho rukama vznikají meditativní harmonická díla nutící k tichému zamyšlení.
Krakonoš podle Fürbachera
Z docela jiného kadlubu je málo rozšířená pohlednice se zádumčivou postavou Krakonoše v klasickém provedení, jak ho známe z českých pohádek. S panem malířem se známe jen na padesát procent. Já ho znám, on mě ne. Přesto se oprávněně domnívám, že série Krakonošovských pohlednic vznikla před lety jako vyústění letitého Robertova přátelství s někdejším patriarchou trutnovských výtvarníků, zesnulým Milošem Trýznou (1931 - 2021), který stejné téma rozvinul v daleko větší míře. Na první pohled mnohokrát zpracovaný motiv. Alegorie Pána hor s nejznámějším panoramatem a charakteristickou květenou. Ale ty oči! Ty oči! Jakoby se v nich zračila umělcova citlivá duše poznamenaná dlouholetým pobytem v cizině. Staří krkonošští horáci tomu ve své mateřštině říkali Heimweh (stesk po domově).
Nepublikováno