Co je to nepatrné čtvrt století v životaběhu Krakonoše? Přesně před 25 lety jsem si nehybného strážce u dveří do galerie Veselý výlet v Peci pod Sněžkou vyfotografoval. A téměř stejně dlouho snad měsíc co měsíc zvažuji, že ho představím jako pravidelného hosta v této rubrice. Jen ostych vyjít s tou neumětelskou podobenkou na světlo vedle dnes už jistě tisíce jiných bezpochyby lepších mě vždycky přesvědčil zařadit zpátečku. S přibývajícími lety jsem stále otrlejší a bonus, že ho nemusím dlouze představovat alespoň pravidelným návštěvníkům východních Krkonoš, převážil. Krátce předtím tenhle starý brach přijal nabídku, která se neodmítá. Nastoupit na stará kolena do zaměstnání. S urostlou figurou a respekt budícím zjevem vzal jako „prduch" (rozuměj pracující důchodce) službu dveřníka na plný úvazek. Ani nemusel dlouho žádat o škrtnutí funkce vyhazovač v pracovní smlouvě. Energická paní šéfová Lenka si prý dokáže pořádek zjednat sama. Věčně usměvavý pantáta má v kolonce pracovní zařazení napsáno vítač. Na mou hříšnou duši! Na vlastní oka jsem to viděl.
Veselý bodyguard z Veselého výletu
Hodně se podobá svému staršímu alter ego z Krkonošské výstavy roku 1949 v Trutnově představenému minulý měsíc. Ani jednomu nechci sahat do svědomí. Však víte, jak to Krakonoš má s tím převtělováním. A přehrabovat se mu v rodokmenu na uzamknuté internetové verzi genealogického webu MyHeritage opravdu nehodlám. Pro věčně nabručené Čechy, bez ohledu zda je u vesla Petr nebo Pavel, je tenhle junák v zeleném už řadu let zářným příkladem jak se má chodit do práce. Vždy nažehlené kvádro, pečlivě vyleštěná holštýblata, upravený plnovous a hlavně keep smiling! A protože je dnes v kalendáři svatý Valentýn, vykouzlí ten lišácký parťák speciálně pro paní Lenku, i když ta má svátek přesně za týden, jeden cukrblik navíc i za autora článku.
Nepublikováno