Horúčava je na naši zeměpisnou polohu opravdu nevídaná, což klimatologové přičítají globálnímu oteplování. Krakonoš se tomu řehtá, až se toho i otrlá sojka občas lekne. V poslední době se i s literaturou o vládci Krkonoš téměř roztrhl pytel, což lze kvitovat jako zvýšení zájmu o panovníka, který je na svém drahně let bez ohledu na člověčí pidipolitiky zleva i zprava, volené i jmenované, nenáviděné i milované. Z titulů momentálně k mání stojí za jmenování úplné vydání legend o Krakonošovi od Johanna Karla Augusta Musäua poprvé v jednotném českém překladu vydané Správou KRNAP. Pražské nakladatelství Paseka již dlouho avizuje na tento měsíc vydání jiného pohledu od historičky Ivany Čornejové s prostým názvem „Krakonoš - Stručná historie". Obě publikace nabídnou zajisté i nespočet vyobrazení nejznámější bájné postavy našich hor.
Krakonoš v srpnovém vedru
To, že jako protipól přináším trojrozměrnou figurku v nevážném pojetí dokonce dvojmo, není z pobytu na sluníčku. Původně jsem chtěl dvojici v zeleném fráčku prezentovat jako letní kvíz s otázkou, který z nich je Krakonoš, a který hastrman. Typické atributy jsou však natolik vypovídající, že by to i o prázdninách vyznělo trapně. Pokusím se to tedy prodat jako symbol sériové výroby současných upomínkových předmětů. Figurka z pálené hlíny s barevným glazováním má zespod soklíku dokonce signaturu výrobce - snad jsou to iniciály J M - ale znáte to, u Krakonoše není nic jisté.
Nepublikováno