U Krakonoše má vroubek, kdo neví, co je kloubek

20. října 2022    DROBKY - z Krakonošova vousu
 
Kloubky

Staří krkonošští horáci těm podivným dřívkům na koncích provazu říkali ve svém rodném dialektu Klauben, Klóba nebo Spallen. V češtině se prý jim někde říká žabka. Údajně to byl ale můj vzácný přítel legendární hajný Josef Tylš z Pěnkavčího vrchu, který pro historický dřevěný rychloúvazek pocházející stejně jako saně rohačky, krosny a mnoho dalších užitečných nástrojů a nářadí z alpské domoviny dřevařských kolonizátorů Krkonoš propagoval hezké české zvukomalebné jméno kloubek samovolně užívané v západní části pohoří. Řada zkušených horalů by si takový pěkný kus provazu možná šetřila na stará kolena, než je síly docela opustí a přijde čas se jít do lesa naposledy zhoupnout. Znám však jednoho trumberu, co si na lano navázal nestejnorodé kloubky a pověsil si ho na chalupě jako dekoraci. Kloubky jsou dva a dva, staré a nové, autentické a repliky, nahrubo opracované funkční a esteticky přešlechtěné spíš na parádu. Jeden z krkonošských fenoménů sloužil po staletí k mnoha účelům, kdy bylo potřeba rychle stáhnout, anebo naopak jednoduše cuknutím povolit jakýkoliv úvazek.

Na první pohled primitivní mechanismus je důmyslně zkonstruované oko, jakási „sponka" kapkovitého tvaru s otvory pro provlečení provazu spočívající na principu přitlačení překříženého volného konce tím napnutým. Pouhým zatažením přes špici neboli nos kloubku se úvaz povolil. Jednodušší už to snad ani být nemůže a přesto přijít vázání kloubku na kloub je pro leckterého laika a blondýny šmahem složitá štrapáce. Různě velké kloubky se užívaly všude, kde bylo třeba nahradit nepraktické vázání uzlů a jejich pracné rozvazování. Ty nejmenší byly součástí každé krosny, bez které se žádný horský hospodář natož profesionální nosič neobešel, a pomáhaly při rychlém a pevném uvazování nákladu. I při utahování loktuší se senem, což je také krkonošská specialita, nesměl kloubek chybět. Stejně tak se uplatnil při vázání nákladu na rohačky užívané celoročně - v létě někdy doplněné přídavnými kolečky. Zkušení dřevaři měli velkými kloubky z odolného tvrdého dřeva jasanu, habru nebo akátu vybavena i lana na svazování klád při zimním sáňkování dlouhé kulatiny na rohačkách s otočným oplenem. Účastníci tradičních sjezdů na rohačkách v Malé Úpě pořádaných na počest zakladatele jako Memoriál Josefa Tylše nosí miniaturní kloubek na krku jako symbol staré dřevařské tradice. Pokud vůbec někteří vědí co to je, zdalipak by ho dokázali taky použít?

Nepublikováno

Převzato - In.: Krkonoše -Jizerské hory 11 / 2022


 

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýzám návštěvnosti soubory cookie.
Používáním tohoto webu vyjadřujete svůj souhlas s naším využíváním souborů cookie. Další informace.