Bezhlavý muž z Rýchor

29. června 2024    DROBKY - z Krakonošova vousu
 
Rýchorský Jáchym - foto Josef Čermák

Nejen v Čechách se to ve starých pověstech, bájích a legendách bezhlavými jezdci, rytíři, mnichy a jinými strašidly rozličných jmen jen hemží. Ani Rýchory, docela nepatrný východní výběžek Krkonoš nejsou výjimkou. Mají svého bezhlavého Jáchyma, o kterém ví jen málo kdo. V dávných dobách čilého zlatokopeckého ruchu v hlubokých rýchorských hvozdech podél Staré vody to byl podle tradovaného vyprávění starců pohledný jinoch, nejmladší ze tří bratrů z jedné Sklenářovické samoty. Společně docházeli kutat třpytivé žilky žlutého kovu do jámy Zlatý klas v Bartově lese. Když prý jeho smutný příběh s oblibou vyprávěl hloučku dychtivě naslouchajících druhů pamětník starý Bergmann, nezapomněl nikdy dodat - tak to bylo a není-li to pravda pravdoucí, ať se propadnu až do Trenčína. Šibalsky při tom pošilhával po sousední jámě téhož jména. Ale třeba je to jen taková vybájená pentlička šířící se po staletí ústním podáním. Jádro historky se však nemění. Pravidelně o polednách kdy je slunce v nadhlavníku vycházeli havíři z podzemí na den, aby se nadechli čerstvého vzduchu a pojedli z domova donesenou skývu chleba s hrudkou tvarohu nebo kozího sýra výjimečně i plátkem slaniny. Jáchym obvykle vyšel až k Rýchorské studánce aby svlažil hrdlo lahodnou pramenitou vodou a ve velkém džbánu donesl i bratrům. Jednou spatřil u studánky mladičkou modrookou plavovlasou dívku v bělostné říze s vínkem lučního kvítí v kadeřích. Beze slov mu dala napít z dlaní několik chladivých doušků. Byla to prý víla Rýchorka, oplývající neskutečnou krásou, Krakonošova pilná žačka znalá všelikých čar a kouzel. Jejich pohledy se na okamžik setkaly...a Jáchym ztratil hlavu. Bratři ho už nikdy nespatřili. Od té doby vždy když hodiny na radniční věži ve Freiheitu odbíjejí dvanáct, bloudí nešťastný mládenec pralesem a stále je usilovně hledá. Hlavu i Rýchorku. Většinou ho lze spatřit jen z velké dálky jako stín ve křoví. Na volání nemůže chudák ani odpovědět. Jen několik šťastlivců se s ním setkalo na dohled a jen pohotovým jedincům se podařilo ho vyfotografovat. Jaké však bylo jejich překvapení, když na snímku našli jen mechem a lišejníky obrostlý balvan nebo pokroucený strom.

Nedávno se to přihodilo častému návštěvníkovi pohostinné Rýchorské boudy Pepovi Čermákovi ze Svobody nad Úpou, který zná zdejší houštiny se spletí zarostlých cest a pěšin jako svá rozšmajdaná bagančata. Setkání s bezhlavým mužem ho tak vykolejilo, že ve známém terénu několik hodin bloudil. Jeho unikátní snímek opatřil jeho vlastní lidskou tváří svobodský mág a čaroděj dobroděj řečený Miláček pomocí moderních počítačových fíglů. Dnes už se nedá věřit ničemu! Dokonce i víla Rýchorka z dílny neznámého umělce, stávající ještě nedávno u vchodu do Rýchorské boudy by dnes nerozbouřila hormony ani poloslepému starému psovi, který si všecko jen pro radost kamarádovi vymyslel.

Nepublikováno

Bezhlavý muž z Rýchor s lidskou tváří autora snímku - koláž Alois Miláček

Bezhlavý muž z Rýchor s lidskou tváří autora snímku - koláž Alois Miláček

Víla Rýchorka z dílny současného neznámého umělce. Dědek se k ní tulí jen ze zvyku

Víla Rýchorka z dílny současného neznámého umělce. Dědek se k ní tulí jen ze zvyku


 

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýzám návštěvnosti soubory cookie.
Používáním tohoto webu vyjadřujete svůj souhlas s naším využíváním souborů cookie. Další informace.