Mochnovec křovitý (Dasiphora fruticosa) v několika exemplářích žlutě září obvykle celé léto i na naší stále víc a víc pustnoucí zanedbané zahradě. Údajně nenáročný opadavý okrasný keřík s kulovitým habitem vysoký metr až metr a půl, od května do září obsypaný žlutými pětičetnými talířovitými květy o průměru 2 až 4 cm, rostoucí na celé severní polokouli jsem ale před drahně lety, řekl bych, že už to bude půl století, vysazoval jako mochnu křovitou (Potentila fruticosa), což mohu doložit podrobným osazovacím plánkem z té doby.
Reinkarnace
Je docela pravděpodobné, že některý z mých dávných předků byl starý Kelt, který se pílí a osobními zkušenostmi vypracoval až do kategorie druidů. Já ale na převtělování duší nevěřím, i když někteří náboženští idealisté hlásají, že i rostliny jsou živé bytosti. Ten zajímavý přerod mochny, která se od výsadby nepohnula z místa si lze jednoduše vysvětlit byrokratickou úpravou měnícího se názvosloví. Kam tím mířím? Kdybych se náhodou někdy v nějakém jiném skupenství znovu narodil, určitě bych nechtěl být keříčkem mochnovce na naší zahradě na Sluneční stráni. Na pražícím slunci ani v době největšího sucha neví, co je umělá zálivka. Nezná hnojivo kromě občasných homeopatických dávek ze zásob ptactva nebeského. Každoročně musí přežít brutální sestřih a jednou za čas i polámání pod tíhou sněhu. Je každodenním nejen sobotním zázrakem přírody, že se zelená a kvete.
Nepublikováno