Nezamýšlenou připomínkou Dne válečných veteránů 11. listopadu z žacléřské porcelánky je biskvitová soška dvou vojáků rakousko - uherské armády nazvaná Pozdrav z domova. V originále „Grüsse aus dem Heimat" na spodním okraji sousoší se značkou TP a číslem formy 3452 vzadu. Figurky ozbrojených pěšáků z bílého neglazovaného porcelánu zastižených ve chvíli ztišení válečné vřavy, kdy si byli právě vyzvednout poštu, jsou výmluvné zachycením dojemného okamžiku. Sedící hltá očima řádky právě otevřeného dopisu, stojící kamarád mu nahlíží přes rameno a pyšně si nese balíček z domova. A možná to ani nebylo uprostřed bojů, ale jen při docela poklidném životě v kasárnách. Kdo ví? Neznámému modelérovi se prostě povedlo zachytit poetické kouzlo jedné z příjemnějších chvil vojenského života.
Pozdrav z domova

Se Dnem válečných veteránů věnovaným památce ukončení první světové války 11. listopadu 1918, který je v České republice na rozdíl od okolního světa oficiálně připomínán teprve od roku 2004, je soška na poličce sběratele spojena jen v jeho fantazii se vzpomínkou na dědečka, který oblékal stejnou uniformu. Všeobecně se v dobách povinné vojenské služby podobné památky na roky strávené na vojně určitě dobře prodávaly na poutích, jarmarcích a trzích na území celé bývalé Monarchie. V Pohlově porcelánce v Žacléři dokázali poptávce i vkusu doby vyjít vstříc. Zajímavou ukázkou jejich figurální produkce je průřez originální kolekcí ze sbírky Václava Petiry vystavený ve stálé expozici v žacléřském Městském muzeu. I glazované vojáčky v porcelánce uměli. Ten na snímku má číslo 1809 a sloužil jako miniaturní dětská pokladnička na drobné mince.
Nepublikováno
