Freiheit

Sběratelé historických pohlednic, což je lidský druh na vymření zhruba 80 +, už zajisté tuší, o čem bude debata. V dobách kdy k identifikaci čehokoliv už nestačil pouhý otisk palce a QR kód byla abstraktní hudba rajských sfér ještě nenarozených ajťáků nulté generace, byl štempl v jakékoliv podobě určujícím znamením ověřené totožnosti a zaručené kvality. I na panenské pohlednici dosud nezprzněné poštovním stykem už byla mnohokrát spousta různě umístěných tiskařských a vydavatelských zkratek, čísel a nápisů. Někdy bývá při spodním okraji na adresní straně záhadný obrázek, jakési logo na hranici rozlišitelnosti pouhým okem a nutností vzít si brýle nebo lupu. Odborníci tomu říkají původcovská značka a lze z ní o původcích vyčíst ledacos - jméno vydavatele, název firmy, sídlo, vkus. Nebo také nic, pokud nemáte sicflajš, fantazii, luštitelskou náturu a patřičné znalosti. To není jako těch pár nepovedených zvířecích hlaviček, kterými puncovní úřady označují ryzost zlatého, stříbrného a platinového zboží.

Roman Karpaš v obsáhlé publikaci „Pohlednice. Historie lístků, které zmenšily svět" s pečlivostí sobě vlastní shromáždil a identifikoval takových značek téměř celou stovku. S přihlédnutím k několikanásobnému množství vydavatelů, fotografů, tiskařů a dalších účastníků výroby pohlednic v té zlaté éře bez mobilů a internetu je zřejmé, že ne každá pohlednice byla tímto výsostným znamením opatřena. A celá řada anonymních značek na svého dešifrátora čeká léta. Jednou z nich byla až donedávna docela čitelná a srozumitelná značka na pohlednici s několika indiciemi ukazujícími na původ ve Svobodě nad Úpou. Za prvé je na obrazové straně novostavba vily starosty Rudolfa Lissaka postavená s čp. 2 v roce 1928 na místě původního dřevěného domu zahradníka Ambrože Baudische, který zde 1. srpna 1859 otevřel první místní poštovní úřad. Na adresní straně neodeslané pohlednice je vlastnoruční přípisek charakteristickým písmem tehdejší sběratelky se zájmem o historii slečny Friedy Tippeltové, osobní pokladní z nádraží ve Svobodě nad Úpou. Značka je známá pouze v tomto jediném exempláři, což v místě s několika jmenovitými vydavateli pohlednic připomíná nekonečnou Ježkovu „Píseň strašlivou o Golemovi" z repertoáru Voskovce a Wericha. „Je tu ovšem ještě verze další, jenže ta není doložená". Ve snaze ji doložit vykládám zrcadlově zobrazené dvě velké iniciály F stylizované do brány z horských hřebenů s panoramatem Sněžky v jejich průzoru jako Franz Feix Freiheit (Brána Krkonoš).

Nepublikováno