Tenkrát byla neděle

23. srpna 2026    DROBKY - z Krakonošova vousu
 
Hasiči z Dolních Lysečin 1936 foto Josef Jeschke

Byla to velká sláva v Dolních Lysečinách, malé vesničce v horách o 43 číslech popisných a počtu kolem pouhých 150 všech obyvatel, dnešní součásti Horního Maršova. Letní den 19. července 1936 vyšel na oslavy významného 50. letého jubilea od založení v té době stále ještě jediné společenské organizace v obci, spolku dobrovolných hasičů. Za tu dobu se v hasičských řadách vystřídalo několik generací chlapů schopných a ochotných pomáhat svým sousedům ve chvílích ohrožení. Celkem 28 uniformovaných mužů se sešlo při oficiálním fotografování sboru před aparátem Josefa Jeschke, vyhlášeným provozovatelem fotoateliéru ve Svobodě nad Úpou. Mnohem později se současnými možnostmi dodatečně digitálně kolorovaná fotografie sice skupinu oživí, ale barevně mate. I na původní kvalitní černobílé fotografii lze jasně rozlišit barevnost tehdejších uniforem. Zatímco v českém vnitrozemí byly hasičské uniformy pestré od téměř bílé režné látky se zapínáním na červené čamary, až po novější tmavě modré stejnokroje, v pohraničí to bylo jinak. Především horské oblasti byly osídleny německy hovořícím etnikem, které tvrdošíjně setrvávalo u rakouského vzoru, než i hasiči nuceně přešli koncem třicátých let pod říšskou legislativu. Lysečinští mají na sobě tudíž tradiční jednořadová saka v barvě polní šedi (Feldgrau) se zapínáním na šest knoflíků z mosazi nebo bílého kovu a jednoduchým ležatým límcem. Hodnostní pásky na ramenních výložkách jsou červené a bílé. Bílé jsou i distinkční proužky na levém rukávu. Komplet doplňují tmavě modré nebo černé dlouhé kalhoty, černé společenské polobotky a vyleštěná parádní kožená, výjimečně mosazná přilba rakouského typu s doplňkovým kováním a šupinovým nebo řemínkovým podbradníkem, případně tmavě modrá brigadýrka s kšiltem (Schirmütze). U dlouholetých členů lze na blůze zaznamenat i k té příležitosti vydaný pamětní odznak.

Mohl bych připojit i jména některých konkrétních pánů, i když pochopitelně ne všech, ale nerad bych lezl do zelí webové databázi Archa Krkonoš, která se problematikou zabývá podrobněji. Nebo opisoval z výpravné publikace vydané k 150. výročí hasičských sborů v Horním Maršově zapsanou společností Paměť Krkonoš v roce 2023 s textem Pavla Klimeše a množstvím dobových fotografií. Zejména když z tiráže je patrné, že jsem se na ní trošičku taky podílel. I přesto zájemcům vřele doporučuji.

Nepublikováno


 

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýzám návštěvnosti soubory cookie.
Používáním tohoto webu vyjadřujete svůj souhlas s naším využíváním souborů cookie. Další informace.