Rozmohl se nám tady takový nešvar. Místo volebního souboje politických stran s jasně formulovanými programy se z komunálních voleb stává komický „srandamač" nezávislých kandidátů reprezentujících rodinné klany. Všechno, co je zákonem povolené, neznamená ještě, že je to morální. Z hlediska vyššího principu mravního by určitě jeden zástupce rodiny na kandidátce stačil. V dobách dřívějších se početné rodiny několikrát denně scházely k jídlu u jednoho stolu. Dnešní zaneprázdnění ekonomicky činní příslušníci jedné familie zřejmě doufají, že se sejdou u obložených chlebíčků aspoň jednou za čas na schůzi obecního zastupitelstva. Je logické, že konečné rozhodující slovo má volič. Bude-li i on přistupovat k volebnímu aktu stejně lehkovážně jako kandidáti, může se čistě hypoteticky stát, zejména v obcích s menším počtem zastupitelů, že hlasovací většinu získají příslušníci jedné rodiny. Může být v takovém případě zaručena objektivita? Okřídlené volební heslo z dob tuhých politických bojů první republiky „Volte voly, volte býky - jen nevolte agrárníky" by dnes po malé úpravě klidně mohlo znít „Volte krávy, volte voly - jen nevolte Novákovy". Další šaškárna jsou celebrity, které se u nás na venkově v nijak hojné míře nevyskytují. To je specifikum početnějších volebních okrsků větších měst. Nic proti slavným lidem. Sázet na popularitu mnohokrát zkrachovalého politika, přebíhajícího ze strany do strany, na kriminálníka s milionovými dluhy nebo hvězdičku šoubyznysu s postavou znetvořenou plastikovými vycpávkami je dehonestující pro všechny historické bojovníky za volební právo.
Nepublikováno