Nemám na mysli slovenské velehory, ani nákladní automobil budící kdysi obdiv na celém světě. Natož jednu z pochoutek našeho mládí, slazené kondenzované mléko v plechovce z mlékárny v Hlinsku, kterou už dávno spolknul všežravý koncern Agrofert. Nedávno jsem ve svých stařičkých pokladech našel nerozbalený balíček klasických ocelových čepelek alias žiletek do tradičního jednoduchého strojku, kterému jsme na vojně říkali bagr, na mokré holení vousů. A z nějaké zasuté přihrádky v mozkovně už se sype hrst vzpomínek. Pamatuji doby, kdy pánové chodili pravidelně do místní oficíny k lazebníkovi, u nás ve Svobodě to byl hovorný pan Lasík na "Hauptstrasse", který je zpravidla mistrnými tahy břitvou oholil docela do hladka. Břitva prostě nemá dosud mezi holícími aparáty rovnocennou konkurenci. Dokonce ani přes ten svíravý pocit chladné ostré oceli v rukách cizího chlápka na vlastním krku. Hladce oholen za přijatelný peníz, za který by vám dnes v barbershopu nepodali ani nahřátou utěrku, odcházel zákazník bohatší i o informace jak to v neděli zase projeli čutálisti z TJ Spartak Praha Sokolovo nebo Dynama. (Což byli odvěcí rivalové známí jako pražská S - Sparta a Slávie, pokud vám není známo).
Značka TATRA má ve světě zvuk jako břitva
Ne každý muž má tak pevnou ruku, aby si mohl dovolit i při denním domácím holení ostrou břitvu jako naši dědové. Většinou jsme užívali, včetně mládenců sotva ochmýřených, poměrně bezpečný holicí strojek s vloženou vyměnitelnou žiletkou, použitelnou až na deset holení, štětku, mýdlo a pitralon. Osobně jsem s holením definitivně skončil 2. února 1967, takže pozdější elektrické aparáty všemožných systémů a značek na suché i mokré odstraňování vousů nemohu soudit. Mě stačí nůžky. Přesto s nostalgií vzpomínám, jak použité žiletky našly v domácnosti další uplatnění. Šetrné hospodyně je užívaly při párání obnošených oděvů starších potomků při přešívání na úplně jiný model těm mladším. Posloužily v domácí dílně i v hospodářství, například při kastrování drobného zvířectva. Při pohledu na původní balení mě napadá ještě jedna možnost. Při dodržení všech bezpečnostních předpisů by si s nimi mohl zoufalý člověk na konci cesty naprosto hygienicky podřezat žíly.
Nepublikováno