Pilníkov

30. května 2013    DROBKY - z Krakonošova vousu
 
Josef Novotný: Pilníkov

Součástí ryze venkovského panství Vlčice byla drahně let pouhá dvě městečka, provázaná navzájem mnoha společnými událostmi. Tím druhým vedle Svobody nad Úpou bylo starobylé slovanské sídliště Pilníkov, povýšené dokonce na žádost Adama III. Zilvara z Pilníkova jako první už 20. března 1514. Domovská ves šlechtického rodu Zilvarů tehdy získala od českého krále Vladislava II. Jagellonského s městskými právy také vlastní erb, užívaný dodnes. Statut města byl obci znovu potvrzen Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR 12. dubna 2007.

Již v první písemné zmínce z roku 1357 je uváděn dřevěný kostel na mírném návrší. V letech 1604 - 1605 k němu nechala Beatrix Eleanora Zilvarová přistavět zděnou věž. Současný pozdně barokní, osudem stíhaný kostel Nejsvětější Trojice byl vystavěn za Schwarzenbergů v období 1769 až 1772 podle plánů jednoho z Martinelliů, pracujících v knížecích službách. Do roku 1784 ho ještě obklopoval hřbitov. Řada měšťanských domů věnčících přilehlé náměstíčko je doplněna podloubím, které by v tomto odlehlém koutě mimo hlavní průjezdnou komunikaci málokdo hledal. Historický souputník byl později poněkud zatlačen do stínu leskem zářivého kovu z rýchorských kutišť, přinášejících hornické Svobodě nad Úpou alespoň chvilkovou slávu. Světáčtější zvuk jí dodávaly i úzce propojené Janské Lázně a v neposlední řadě i těsná blízkost turisticky atraktivních Krkonoš s nejvyšším vrcholem na dohled. O malebnosti seskupení budov v historickém centru Pilníkova svědčí několik povedených dobových pohlednic, množství publikovaných snímků mistrů fotografie i uvedený obrázek málo známého trutnovského malíře Josefa Novotného - ročník 1928 - který svého času působil i v propagaci KRPA ve Svobodě nad Úpou. Stále činný starý pán ho namaloval už v roce 1962. Ponecháme - li stranou kritické názory na uměleckou kvalitu komorního dílka o rozměrech 50 x 33 cm včetně rámu, je na první pohled zřejmé, že jej autor tvořil nejen jistou a školenou rukou s kumštýřským fortelem, ale především srdcem. Dost pádný důvod k tomu, aby tento působivý artefakt nevisel jen někde zastrčený na skobě, ale na síti.

Nepublikováno


 

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýzám návštěvnosti soubory cookie.
Používáním tohoto webu vyjadřujete svůj souhlas s naším využíváním souborů cookie. Další informace.