Freiheit

V roce 1867 se obec Janské Lázně administrativně oddělila od Svobody nad Úpou a již 16. května následujícího roku 1868 zde byla ustanovena expozitura rakouského poštovního úřadu, zprvu jen na letní lázeňskou sezónu. V dalším roce byla pošta napojena na telegrafní vedení z Trutnova, které bylo 19. června uvedeno do veřejného provozu. V pozdějších turistických průvodcích bylo často zmiňováno přímé telegrafní spojení se Sněžkou. Teprve 14. srpna 1874 byl zahájen celoroční poštovní provoz a telefonní ústřednou byl úřad vybaven v roce 1902. Pošta sídlila v celodřevěné chalupě s popisným číslem 13 za lázeňskou budovou s hodinami, která vznikla z někdejší kaple u léčivého pramene. Dlouho před koncem 19. století se pro dům vžil název „stará pošta".

Již v roce 1884 zde po dlouhých průtazích otevřel Emanuel Breuer filiálku svobodské lékárny. V roce 1890 tehdejší majitel Josef Kraus, mlynář z Černého Dolu, nevyhovující dům naproti jeho dalšímu výstavnému hotelu „Kaiser von Österreich", dnes Terra, částečně zboural a na stejném místě postavil moderní lázeňskou budovu navýšenou o patro se stejným číslem popisným, kterou pojmenoval Fortuna. Obě zmiňované instituce zde vydržely i po roce 1945. Pošta zůstala v provozu i po požáru sousední kavárny v roce 1957, populární pod názvem „Kampelička" zvlášť v 50. letech minulého století. Už v roce 1911 patřil dům vybavený navíc i deseti hostinskými pokoji paní Hermíně Exnerové a později jejímu následníkovi, starostovi Ernstu Exnerovi. Sousední budova vedle pozdější prodejny lahůdek čp 92, stojící zčásti také na parcele původní dřevěnky dostala čp 73. Protože měla stejné majitele, docházelo v různých seznamech nemovitostí a adresářích majitelů domů k velmi častým záměnám obou vizuálně podobných číslic popisných čísel. Po zániku této poštovní budovy byl poštovní úřad umístěn provizorně v přízemí hotelu Krakonoš čp 84. Od celkové přestavby lázeňského centra na začátku 80. let minulého století sousedí samostatná pošta se zadním traktem nové administrativní budovy Městského úřadu.

V roce 1911 byl poštmistrem Adolf Halwa, zeť prvního svobodského poštmistra Ambrose Baudische, kterého v roce 1912 vystřídal janskolázeňský rodák c. k. poštmistr Richard Ettrich (12. 11. 1861 - 12. 3. 1936), v té době majitel mnoha realit v obci, který se po vyhlášení samostatného Československa stal po prvních poválečných volbách v roce 1919 předsedou městyse Janské Lázně. Sloužil několik poválečných let nejen jako vedoucí pošty nebo obecní zastupitel, ale i v představenstvu akciové společnosti Janské Lázně, kterému od roku 1921 předsedal starosta Hieronymus Siegel z Trutnova. Po čtyřletém volebním období vystřídal Ettricha právě Ernst Exner. V adresáři z roku 1930 je uváděn další poštmistr Jan Draesler. Pro roky 1936 až 1939 byl do funkce starosty města zvolen jiný janskolázeňský poštmistr na odpočinku Rudolf Schneider, penzionovaný v roce 1925 z pošty v Mladých Bukách.

In.: Poštovský panáček - soukromý tisk (nedatováno, nečíslováno)