Freiheit

Mini medailonek k 199. narozeninám

Ze Svobody nad Úpou do Lánova to není lán cesty, ale jen několik málo kilometrů přes kopec. Konkrétně přes horské sedlo u Hoffmanovy boudy nad Janskými Lázněmi, přes které se přehoupne silnice směrem k Černému Dolu a dál do Vrchlabí. Trutnovský gymnaziální profesor Jaroslav Procházka pro boudu po roce 1945 horlivě propagoval název Slemenka (slemeno = rozvodí), protože odděluje údolí Úpy od údolí Labe. Leč nepodařilo se ho v názvoslovné komisi prosadit. Kdysi se tu setkávaly i hranice panství. Přesto měla k sobě jednotlivá sídla v klínu Černé hory vývojem, dějinami i fyzicky poměrně blízko. Také osudy „otců zakladatelů" průmyslových podniků v 19. století se navzájem podobají jako vejce vejci. Ať už se jedná o gründery papírenské výroby, jako u nás na horním toku Úpy, nebo o majitele přádelen na Lánovsku.

První šťastný životní krok mladého podnikavého muže Ferdinanda Böhma (18. března 1818 - 1. března 1889) byl po příchodu do Krkonoš a zakotvení v roce 1841 ve Vrchlabí, sňatek s dcerou z dobře situované vrchlabské podnikatelské rodiny Luisou Jerie s vyhlídkou na slušné věno pro začátek podnikání. Už v roce 1845 si otevřel obchod s průmyslovým zbožím. Když po necelých deseti letech povýšil na společníka zavedené textilní firmy Jerie, měl našlápnuto k samostatnému úspěšnému podnikání. V roce 1864 založil vlastní přádelnu lnu v Dolním Lánově a spolu s Ferdinandem juniorem postupně rozšiřovali provoz. V roce 1889 již běželo u Böhmů 5000 vřeten, které obsluhovaly téměř tři stovky zaměstnanců. Dalšího rozkvětu podniku za vedení syna Ferdinanda a vnuka Iwana i zániku v dobách světové krize po roce 1930 se již „starý pán" nedožil. Nebyl tak ani svědkem životní rošády, kdy Iwan spojil svůj osud rovněž s jednou příslušnicí rodiny Jeriových. Na grafickém portrétu z proslulé tiskárny firmy Schilling ve Vídni je Ferdinand Böhm senior zobrazen jako vážený prezident lnářské burzy v Trutnově, jedné z největších na kontinentu, kde se každoročně na velkém prosincovém trhu sjížděli podnikatelé a velkoobchodníci z celého světa. Nechybí ani vysoké Rakousko - Uherské vyznamenání, Zlatý záslužný kříž císaře Františka Josefa I. s korunou, udělený mu v roce 1874 samotným mocnářem za zásluhy o rozvoj průmyslu a mnohaleté prospěšné uplatnění organizačních schopností ve veřejných službách. Bohužel právě ten kříž se autorovi předlohy, pokud jde o věrnost, zrovna moc nepovedl. A když už srovnávám: Nejokázalejší hrobka z černého leštěného granitu se zlatým písmem vyvedenými jmény na bílých mramorových deskách na starém hřbitově u kostela sv. Jakuba v Dolním Lánově, patří rozvětvené rodině Böhmů. Ať je jim rodná hrouda lehká. Popel svobodského velikána, papírenského podnikatele, mecenáše a propagátora Krkonoš s přesahem do širokého regionu, Prospera Piette - Rivage, spočívá údajně dle ústního podání v až donedávna neoznačené prosté hrobce na terasovitém lesním hřbitůvku u kostelíka sv. Josefa v Dolním Maršově. Na jeho jméno narážíme dodnes na každém kroku. Vygooglovat heslo Ferdinand Böhm je docela oříšek. Určitě by si zasloužil víc než tuto Tichou vzpomínku.

Poděkování Karolině Bokové.

Nepublikováno

Převzato: Zpravodaj obce Lánov a sousedních obcí Dolní Lánov a Dolní Dvůr . Jaro 2/2017