Vrcholové partie Krkonoš po obou stranách státní hranice poznamenaly kruté přírodní podmínky během dlouholeté historie množstvím katastrof, osobních neštěstí, nehod jednotlivců i celých skupin, končících často tragicky. Na jejich paměť vyrostla řada pomníčků, prostých dřevěných křížů i okázalých monumentů. Mnohé jsou stále udržovány, některé splynuly s okolním terénem, jiné zanikly nebo byly zničeny a po čase zmizely i z map. Mnohé stojí za připomenutí a pár jich dokonce bylo v poslední době obnoveno. Jedním z těch zapomenutých, o kterém poválečné prameny mlčí záměrně, je rozporuplný kamenný kříž, který stával na severním svahu Stříbrného hřebene nedaleko zaniklé Boudy prince Jindřicha jako připomínka smrti čtyř poutníků ve sněhové vánici. První podrobnější zprávu o tragédii otiskl měsíčník „Der Wanderer im Riesengebirge" číslo 2 v únoru 1930. Rozjařená skupina národněsocialistických sportovců z Berlína a Jelení Hory, ubytovaná v malé soukromé boudě na Liščí hoře, kde chtěli oslavit Vánoce, se 22. prosince 1929 vypravila ze Špindlerovky i přes pozdní patnáctou hodinu odpolední, velký vítr a sněhovou vánici a varování zkušených horalů směrem k hřebenové Boudě prince Jindřicha. Několik zcela vysílených se jich z poloviny cesty vrátilo zpět na Špindlerovku. Pouze tři muži došli až do cíle. Z obou jmenovaných bud vyrazily narychlo zformované záchranné výpravy, které zachránily několik dalších lidí. Profesní (vojenský) student Werner Wessel, knihvazač Fritz Radloff a účetní Hildegard Schönfeldtová byli nalezeni mrtví na Stříbrném hřebeni. Teprve následující den v poledne byl objeven v tzv. „Sněžné díře" umrzlý 26letý rolník Hans Tesche z Jelení Hory. Na místě neštěstí byl vztyčen nahrubo opracovaný žulový kříž z místního kamene se jmény čtyř obětí a datem události. Až potud běžný, i když smutný příběh, jakých je v horách nepočítaně.
Problematický pomník
Kdyby ovšem devatenáctiletý člen úderných jednotek SA elév Wessel nebyl bratrem daleko většího „nácka" Horsta, kterého v roce 1930 údajně zastřelil jiný pošahanec, komunista Albrecht Höhler. Autor nacistické hymny „Horst Wessel Lied" se již před smrtí zásluhou stranické propagandy stal ikonou hnutí a bratříček se tak říkajíc svezl. Kříž, známý všeobecně jako Wesselův, se stal poutním místem národněsocialistických skupin z mnoha regionů Německa, po jejichž návštěvě býval obložen věnci. Ještě dlouho potom povlávaly na tomto nehostinném místě smuteční stuhy ukončené svastikou. Není divu, že byl památník koncem války rozvalen, vymazán z paměti i map a jakákoliv zmínka o něm se dodnes těžko hledá. Má nejnovější akvizice je z nedělního jarmarku v polské Lehnici. Skoro by se dalo říct, že jen sběratelé historických pohlednic (a smrt pochopitelně) mrtvé nekádrují. Dějinám prostě neutečeš.
Nepublikováno