Freiheit

Fanča, vlastním jménem Caya Ann byla

z Valdštejnských lip.

Byla ...a už není.

19. 4. 2006 - 29. 3. 2019

Do našeho života vpadla jako roztomilé štěňátko nechtěňátko nečekaně a bez varování, aby si nás vzápětí omotala kolem prstu a stala se miláčkem rodiny. Několik prvních let, než jsem vypadl z rytmu, jsem jí při jejích návštěvách v horách dělal příležitostného náhradního psovoda. Základní vzdělání získávala v prestižní škole ve své pražské domovině. Já jsem ji při houbařských vycházkách do rýchorských lesů učil spíš psí kusy, jaké by měla zvládat každá venkovská holka do nepohody. Skákat přes překážky i přes „šupáka" nebo po balíkách sena (což milovala). Vyskočit na pařez a zapózovat, chodit po kladině a objímat stromy jako starý jezevec Miloš z Vysočiny. Byla možná prvním ridgebackem tunelářem, který prolézal několikametrové ocelové roury s virtuozitou jezevčíka. Nosila noviny i květiny, houbařský košík nebo dárky včetně trdla uheráku. Dovedla něžně a bez ošklíbání přijmout pamlsek z huby do huby a vydržela čekat v odložení, i kdyby kolem ní trakaře padaly. Naučil jsem tu zmlsanou holku zvyklou jezdit všude autem cestovat také vlakem, autobusem i lanovkou. Jen to plavání zůstalo tabu, jako by tušila, že v případě tonutí taky nejsem zrovna spolehlivý plavčík. U některých rituálů, jako třeba novoročního výstupu na Rýchory vydržela dokonce déle než já. Díky www.fanca.cz věřím, že v dobré partě může být i psí život docela fajn.

I love forever