Freiheit

Neplatí to všeobecně. Idealisté věří, že ji prožíváme právě teď. Optimisté doufají, že to nejlepší teprve přijde. Sběratelé pohlednic vědí (tvrdí, jsou přesvědčeni, se shodují) že období „Belle Époque" z přelomu 19. a 20. století, kdy měly obrázky posílané poštou ještě celou jednu stranu vyhrazenou jen pro adresu, se už nikdy nevrátí. Tiskařsky dokonalé litografické pohlednice jsou chloubou sbírek prvních generací sběratelů i zlatým hřebem s patřičně vyšponovanou vyvolávací cenou současných aukcí. Sbírání „lístků, které změnily svět" jak je vzletně nazval publicista Roman Karpaš, už zaznamenalo několik vln masového zájmu i následného úpadku. V současné době posílání pohlednic vinou pohodlnosti pisatelů a částečně i neomalenosti České pošty s neustálým zvyšováním poplatků postupně upadá. Snad každý už má mobil a internet. Sběratelství zas válcuje neúprosný byznys. Ale dost lamentace nad rozlitým mlékem! Chtěl jsem jen představit ukázkový exemplář z té krásné doby dlouhých adres a obrazové strany s místem pro krátké písemné sdělení. Úmyslně jsem nevybral nic z místopisu mých milovaných Krkonoš, ale žánrovou kartu s portrétem významné osobnosti.

Jedním z předních světových vydavatelů byl Litografický umělecký institut v Mnichově s pobočkami v Berlíně, Paříži, Londýně, New Yorku a Chicagu. Firmu založili komerční litografové bratři Johann a Joseph Obpacherové, kteří se v roce 1888 zapsali jako veřejná společnost. Ani pořadové číslo 204 31 ze 79. série, svědčící o mamutích nákladech nebylo vybráno náhodně. Přináší podobiznu německého filosofa, estetika, spisovatele a protestantského kazatele Johanna Gottfrieda von Herdera (1744 - 1803). Jeho myšlenky významně ovlivnily německé a přeneseně i české národní obrození. Podle všeho je právě on nechtěným duchovním otcem všeobecně rozšířeného mýtu o české holubičí povaze. Jungmann, Palacký a jejich vrstevníci z řad buditelů se často a rádi odvolávali na v podstatě nepatrnou zmínku o slovanských národech z Herderova díla, v němž vylíčil Slovany jako lid pracovitý, veselé mysli a krotkých mravů, pohostinný, poddajný a poslušný, jehož historický význam lze očekávat v budoucnosti. Tak jako si obrozenci v dobré víře upravovali „Herdera" podle dobových nacionálních požadavků, tak se jeho myšlenky vytržené z kontextu hodí třeba současným radikálním hlasatelům multikulturalismu. Ale to bychom snadno od nevinného sběratelského koníčka zabruslili na tenký led filosofie. A na to už nemám brusle.

Nepublikováno