Freiheit

Jiří Rajlich - Portrét rakousko-uherského leteckého esa Eugena Bönsche. Publikace provází čtenáře životním příběhem tohoto česko-německého pilota, rodáka z Krkonoš, provozovatele proslulé chaty Luční bouda a průkopníka kluzákového létání v regionu. Největší pozornost je samozřejmě věnována jeho vojenské letecké kariéře - zejména jeho službě u nejúspěšnější rakousko-uherské stíhací jednotky Flik 51J na italské frontě.
Podnětem pro vznik této knihy byl objev Bönschova více než sto let starého osobního deníku, který byl veden během válečných let 1917-1918. V něm prakticky den za dnem vypráví o svém vstupu do letecké služby, průběhu výcviku pilota a stíhacích pilotů a především o bojovém nasazení přes Isonzo a Piave s Flikem 51J. Dochovaný deník, pokrývající období od poloviny února 1917 do začátku května 1918, představuje jedinečné a cenné svědectví o rakousko-uherském stíhacím letectvu a o leteckém boji na italské frontě. Nabízí řadu nových poznatků, obohacuje existující archivní záznamy a přidává osobnější a dramatičtější rozměr. Bönschův přímý popis zuřivého střetu s britskými stíhači RFC 30. března 1918 poblíž letiště Ghirano dokonce výrazně mění dlouho zavedenou britskou interpretaci této události. Kniha sleduje vyprávění Bönschova válečného příběhu a obsahuje krátké biografické náčrty několika pilotů spojených s jeho vojenskou službou.
Text doplňují tabulky shrnující činnost Fliegerkompagnie 51J a Eugena Bönsche, stejně jako četné dokumenty a několik map. Modeláři ocení barevné výkresy Albatros D.III (Oef) (různé verze), Fokker B.II, Hanriot HD.1 a Sopwith F.1 Camel. (Anotace vydavatele). Vydání v anglickém jazyce je z května 2026. Česky vyšlo původně v roce 2017 v časopise Historie a vojenství v číslech 1, 2 a 3 pod názvem Šikovatel Eugen Bönsch - stíhací eso z Krkonoš.

Ani na tomto webu není Eugen (psáno i Evžen) Bönsch jméno neznámé. Vezmeme-li za zásadní informační zdroj laických čtenářů časopis Krkonoše - Jizerské hory, který Správa KRNAP vydává od roku 1968, byl bez ohledu na nějaké pofiderní prvenství jedním z prvních, ne-li dokonce přímo druhým článkem o spolumajiteli Luční boudy ve spojení s leteckou kariérou text v dubnovém čísle roku 2007 nazvaný „Plachty a křídla ve větru nad Bílou loukou". Dopisovatelský elév, známý od prvního příspěvku v roce 1993 pod značkou -anti- je při vší skromnosti moje maličkost. Podle pečlivě vedeného rejstříku jsou další čtyři nebo pět výskytů Bönschova jména od roku 1970, vyjma první vlaštovku od Günthera Scholze z roku 2003 s podobnou tématikou prakticky zanedbatelné. Měl jsem štěstí na informace tak říkajíc z první ruky po seznámení s přímým potomkem rodiny Bönschů, svobodským rodákem a zástupcem nuceně vystěhovaných spoluobčanů, nedávno zesnulým Herbertem Gallem. Shodou náhod jsem získal i další fotografie z rodinného archivu jeho tchána Josefa Formana, předválečného občana Svobody nad Úpou. Přátelskou výměnu informací i o jiných leteckých veteránech z Velké války pocházejících z Krkonoš s jedním z nejpovolanějších, historikem a publicistou Jiřím Rajlichem z Vojenského historického ústavu v Praze umožnily nevídané možnosti internetové korespondence. Tím, že si propagací cizí záslužné práce přihřívám hltek své polívčičky pouze vyjadřuji vřelý dík autorovi i vydavateli za zasloužený pomníček jednoho dávného netuctového horala z Krkonoš i za laskavě věnovaný výtisk skvostné knížky.

Nepublikováno