Krakonošův příběh má pokračování

18. dubna 2013    KRAKONOŠ - dobrý duch našich hor
 
Údajný Gottstein na nádvoří hradu Loket

V letošním březnovém čísle časopisu Krkonoše - Jizerské hory vyšel článek o bronzové sošce Krakonoše objevené až v San Francisku. Souhrou šťastných náhod se na druhém konci republiky pod Krušnými horami vynořil Krakonošův dvojník. Pan Mgr. Petr Zahradníček, současný místostarosta města Loket, zakoupil už v roce 1999 totožnou bronzovou sošku, jen na odlišném soklu z hrubě opracovaného kamene, údajně moravské žuly. Vymyslel si k postavičce legendu o skřítku Gottsteinovi, vládci loketských skal, hvozdů a podsvětí. A protože je nejen recesista, ale i muž činu, nechal za zhruba 50 000 Kč vyrobit metr vysokou bronzovou kopii, která je od roku 2001 umístěna na skalním ostrohu přímo uprostřed hradního nádvoří hradu Loket na Sokolovsku spolu s kasičkou na příspěvky na její zhotovení.

Pokračování článku »

Krakonoš je všude

01. března 2013    KRAKONOŠ - dobrý duch našich hor
 
Foto z nabídkového katalogu

Tuhle pozoruhodnou bronzovou plastiku klasického Rübezahla se podařilo díky vymoženosti internetu objevit až za velkou louží v jedné vyhlášené galerii v San Francisku. Dílko zařazené galeristou s americkou velkorysostí do okruhu tvorby některého českého nebo německého umělce kolem roku 1910 není bohužel signováno. Je však naprosto očividné, že se autor zcela nepokrytě inspiroval známým obrazem rakouského malíře Moritze von Schwinda z roku 1859 uloženého v Schackgalerii v Mnichově, jehož více i méně zdařilé kopie jsou rozšířeny nejen v Krkonoších, o nesčetných reprodukcích včetně pohlednic ani nemluvě. Vyobrazená soška na masivním mramorovém soklu je vysoká 265 mm (se soklem, díky němuž váží 12,8 kg o necelých10 cm víc) a nápadně se podobá dřevěné nadživotní figuře, vycházející z téže obrazové předlohy a známé dnes už jen z fotografií.

Pokračování článku »

Čtvrtého července....

29. června 2012    KRAKONOŠ - dobrý duch našich hor
 
Krakonoš sází hříbky

 ....štípla blecha Němce; .... Áda spad s kredence. Bože, co různých variant jsme si jako kluci navymýšleli na melodii slavného sokolského pochodu ještě z dob Rakouska - Uherska. A to jsme tenkrát ani zdaleka netušili, že tento na historické události bohatý den, se daleko za oceánem pompézně oslavuje jako Den nezávislosti na paměť přijetí Deklarace nezávislosti USA na Velké Británii dne 4. 7. 1776. Jen pár náboženských šprtů možná zaznamenalo, že má taky svátek svatý Prokop, český zemský patron, který se nebál zapřáhnout čerta do pluhu. Češi jsou dnes minimálně v celé Evropě vyhlášeni jako národ bezvěrců. Ale taky houbařů! A každý správný houbař přece ví, že sv. Prokop seje houby. Jenže vykládejte to v Krkonoších. U nás se této bohulibé úlohy ujal sám Krakonoš. Pro siroty a chudé vdovy sází údajně do mechu, alespoň podle oblíbené spisovatelky Marie Kubátové, občas i hříbky z ryzího zlata. Že je to pravda pravdoucí dosvědčuje i plejáda všemožných postaviček Pána hor z dílen lidových tvůrců, kteří ho při této činnosti zachytili. Kdosi jej prý nedávno viděl na vlastní oči na Dlouhém hřebenu a v Lysečinách. Kdo nevěří, ať tam běží. Už rostou!

In.: Krkonoše - Jizerské hory 2012/7

Pokračování článku »

Všichni moji Krakonošové (koláž)

10. července 2011    KRAKONOŠ - dobrý duch našich hor
 
Jindřich Buchal Benecký

Název článku o bezesporu nejznámějším obyvateli našich nejvyšších hor jsme si vypůjčili od pana Antonína Tichého - znalce krkonošské historie, ukázkového patriota a hlavně literáta, který se (nejen) Krakonošem zabývá už pěkných pár let. Následující řádky jsou vlastně koláží jeho textů, publikovaných v nejrůznějších periodikách. Při četbě se možná neubráníte dojmu, že Antonín Tichý je Krakonošův nejlepší kamarád...

Jana Patková

Pokračování článku »

Pf 2011

22. prosince 2010    KRAKONOŠ - dobrý duch našich hor
 
Pf 2011

Ať jsme i v roce 2011 v dobrých rukách!

Pokračování článku »

Krakonošové

01. února 2010    KRAKONOŠ - dobrý duch našich hor
 
Krakonoš Ladislav Jirouš z Poniklé

„ Ještě žije, ještě vládne, ten starý pohan, ve své říši na hranici mezi Čechami a Slezskem, veliký a plný sil, jako odpradávna."

/Otfried Preussler/

Setkání s Krakonošem

Snad proto, že když jsem byl ještě malý kluk a hory na horizontu se mi zdály z kopce od trianglu, kam jsem většinou chodil pást naši kozu Bětu a v zimě lyžovat, díky podobě s obrovskými ňadry, tak tajemné a lákavé a Sněžka v pozadí tak vzdálená a nedostupná, poslouchal jsem povídačky o Krakonošovi vždycky se zvláštním zaujetím. Dohady o tom, zda mocný duch hor opravdu sedává na skalisku nad Obřím dolem, klátí nohama a huláká na kolemjdoucí, mi nedávaly spát.

Pokračování článku »

Tuhý život jednoho mýtu

23. května 2009    KRAKONOŠ - dobrý duch našich hor
 
Krakonošova kašna Trutnov - replika sochy z dílny Jindřicha Janečka ve Vamberku

Některé omyly přejímané z generace na generaci houževnatě přežívají s tvrdošíjností hodnou obdivu přesto, že pravý stav věcí je znám a cestička k prameni vyšlapaná. V krkonoš­ské regionální literatuře je čítankovou ukázkou takové dezinformace spor o autorství sochy Krakonoše na kašně v Trutnově. Početnost jejího výskytu vzbuzuje podezření, že ji stále novým hlasatelům podsouvá se škodolibostí sobě vlastní sám vládce hor. Zvláště, když ten trutnovský není žádné harrachovské dobračisko, ale neúprosný běsů pán, podporovaný navíc čtyřmi pidikumpány, kteří už sice na kašně dávno nej­sou, leč pikle určitě kují dál. Známe permoníky! Nechal se ošálit i seriozní Vladimír Preclík ve svém půvabném sochař­ském místopisu našeho kraje - Tiše se přemisťovati, stejně jako zkušený regionální badatel, autor stati o Krakonošovi v nejnovějším turistickém průvodci Krkonoše z jilemnického nakladatelství Gentiana. Kořínky bludu o Krakonošově kolébce ve Vídni je nutno hledat před těmi více než sto lety na trutnovském rynku.

Pokračování článku »

 
« 1 8 9 10 11 12 »

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýzám návštěvnosti soubory cookie.
Používáním tohoto webu vyjadřujete svůj souhlas s naším využíváním souborů cookie. Další informace.