Psí kusy architektů

 
Model plánované Švehlovy boudy

Pravidelný čtenář našeho časopisu Petr Rýgr z Přibyslavi u Nového Města nad Metují s chutí zalistuje i v archivních novinových článcích z regionu jeho rodných Krkonoš. V časopisu Zimní sport - listu Svazu lyžařů RČS, ročník 1936, číslo 4 mu pochopitelně nemohla uniknout lahůdka v podobě plánované Švehlovy boudy, jejíž výstavbu měla hradit Republikánská strana. Už v zadání bylo 75 - 80 pokojů včetně ubytování personálu a navíc 60 lůžek ve společných noclehárnách, dvě restaurace s 250 místy pro hosty, pošta, četnická stanice a řada dalších služeb včetně teras na slunění, garáží s rozsáhlým parkovištěm a vlastní elektroturbínou na Pančici. Veřejným tajemstvím byl i požadavek armády na zabudování objektů lehkého opevnění včetně střílen a ubytování posádky. Naštěstí ji dnes ve výšce zhruba 1 400 metrů nad mořem připomíná jen počátkem září 1936 s velkou parádou položený, dnes opuštěný základní kámen uprostřed točny Masarykovy horské silnice před Vrbatovou boudou na Zlatém návrší.

Pokračování článku »

Branou Krkonoš

 
Plaketa závodu Branou Krkonoš 1949

Ve stínu stěžejních přelomových událostí „větší" druhé poloviny 20. století leží miliony těch místně ohraničených, intimnějších a mnohdy zajímavějších. „Byl jsem při tom" utrousí obvykle s lišáckým úsměvem přítel Arna při jejich přetřásání. Ne, nechystám na čtenáře geniální mystifikaci jako pánové Šebánek, Smoljak a Svěrák se svým znárodnělým Járou Cimrmanem, ani nemíním obtahovat zrcadlový odlesk poetického příběhu Forresta Gumpa. Arnošt Neubauer je současník z masa a kostí, byť značně polámaných. Shodou historických náhod rodák z Náchoda (*1941), trutnovský patriot a naturalizovaný Pražák, povahou světoběžník, nyní bytem na Benecku a velký ctitel Krkonoš. Od malička vášnivý lyžař, úspěšný automobilový závodník s licencí pilota, dlouholetý člen dadaistického seskupení pražských umělců Paleta vlasti, příležitostný filmový herec a příslušník pražské bohémy „zlatých šedesátých", miláček žen i Štěstěny, můj spolužák a na stará operovaná kolena taky s prominutím tak trochu obchodník s autopříslušenstvím. Tohle všechno spolu možná jednou sepíšeme do knížky. Pro tentokrát využiji jeho fenomenální paměti k připomenutí data 21. srpna.

Pokračování článku »

Junák A. B. S.

 
Junácký odznak

Chloubou mnoha kluků mé válečné generace, sotva dorostlých do „bot z kůže hovězí s dvojitými podešvemi", přesvědčených, že „na hlavu nejlepší jest plstěný klobouk se širokou střechou", sdružených pod vlajkou nejmladších skautíků nesoucí symbol vlčí hlavy, byl uvedený plechový odznak, tak zvaný „velký Svojsík". Byl ražen v prvním poválečném roce k 35. výročí založení skautské organizace v Čechách. Nedlouho poté zakázali „rudí komančové" (stejně jako před válkou nacisti) Československého Junáka a jména Roberta Baden - Powela, Ernesta Thompsona Setona, ale i otce českého skautingu, pedagoga Antonína Benjamina Svojsíka, který jejich učení spojil do myšlenky přijatelné pro výchovu mladých chlapců a dívek v české kotlině, byla odsouzena k zapomnění. Skautské zásady nám v první polovině 50. let minulého století vštěpoval ještě bratr „Starouš" v tábornickém kroužku TJ Lokomotiva Trutnov, než byl ve vykonstruovaném procesu odsouzen za hospodářský delikt do komunistického lágru.

Pokračování článku »

Projekt Arado

 
www.arado.pl

Pro milovníky podzemí, trpícími závratěmi z vertikál, čímž jsou míněny sestupy do hlubin, se od května 2012 nabízí relativně pohodlná procházka po rovině do nitra Góry Parkowe v polské Kamenné Hoře, která je z východokrkonošských hřebenů doslova na dohled. Labyrint chodeb vylámaných ve skále, skrývající mnohá dosud neodhalená tajemství leteckého válečného průmyslu německé Třetí říše, je nejnovější podzemní trasou v Polsku. Byla nazvána podle proudového bombardéru Luftwaffe s objemnou pumovnicí a dlouhým doletem, který se vedle raket V1 a V2 měl stát Hitlerovou rozhodující zbraní v boji především proti USA a je v jedné z chodeb rovněž nečekaně umístěn. Přísně utajená výroba a vývoj leteckých součástek se po vybombardování zbrojařských center v Německu přestěhovala do „bezpečnějšího" Dolního Slezska. V Kamenné Hoře tak byla přeorientována většina místních továren, většinou textilek a do výroby bylo nasazeno i mnoho vězňů z nechvalně známého tábora Gross Rosen, který měl pobočky i v továrnách na Trutnovsku.

Pokračování článku »

Kramářovi komáři

 
Exlibris RNDr. Jaroslav Kramář

Kouzlo knižních značek netkví jen v jejich výtvarné hodnotě, ale ve většině případů i ve výpovědi o životě, povolání či zálibách majitele těchto miniaturních grafických listů. Učebnicovým příkladem je uvedené exlibris s výsostně krkonošskou tématikou od brněnského pedagoga, kreslíře, malíře, loutkáře a národopisného sběratele lidových písní z Moravy a Slovenska Rudolfa Kučery (*1. 1. 1884 Brno - + 24. 10. 1964 Brno). RNDr. Jaroslav Kramář, významný parazitolog a entomolog, doktor biologických věd a profesor na Karlově univerzitě byl v letech 1963 - 1966 předsedou Československé zoologické společnosti ČSAV a v Krkonoších mimo jiné prováděl v letech 1951 - 1952 intenzivní výzkum komárů. Na čeleď komárovitých (Culicidae) byl odborníkem z nejpovolanějších. Popsal několik nových druhů a výsledkem krkonošského bádání je např. jeho práce „K poznání horských komárů" z roku 1953.

Pokračování článku »

Orlické hory v zimě

 
Obálka

Rok se s rokem sešel a činorodý regionální autor Petr Rýgr nadělil přátelům doslova pod stromeček další půvabný svazeček reportážních textů s titulem O lyžaření a lyžích v horách Orlických. Zdařile tak navázal na podobně koncipovanou letní variantu nazvanou Hory Orlické - Na Jiráskově horské cestě (ještě po devadesáti letech). Viz Krkonoše - Jizerské hory 2011/8. Potěšil jistě nejen všechny milovníky „tiché, nevtíravé a jakoby zamlklé krásy" svého domovského pohoří, ale hor, zimních krás a lyžování všeobecně. O sličnou grafickou úpravu knížky stejného „kapesního" formátu jako předešlá se nově postaral dvorní grafik Rýgrem vydávaného kulturního periodika Výčepní list Petr Vlček z atelieru duplex v Novém Městě nad Metují. Grafika obálky i nesčetných ilustračních koláží z tematicky zaměřených inzerátů z dobového tisku vznikala v počítači autora.

Pokračování článku »

S ČSAD za hranice všedních dnů

 
Autobus Praga NDO v Janských Lázních - Foto Celba

Se sloganem „vypůjčeným" od kdysi dominantní cestovní kanceláře Čedok do časů, kdy se luxus cestovních korábů světových značek Mercedes, Scania, Setra, Neoplan a mnoha a mnoha dalších, vybavených komfortem služeb konkurujících směle letecké přepravě, představovaných v Česku třeba společností Student Agency, neodvážili prezentovat ani autoři sci - fi románů. Začátkem druhé poloviny 20. století zastupoval výkřik moderní techniky (byť již trochu omšelý - první konstrukční výkresy vznikly v polovině 30. let) uvedený zájezdový jednodveřový autokar Praga NDO ve službách ČSAD Trutnov. V Karose Vysoké Mýto je se Sodomkovou karoserií a interiérem obvykle pro 42 sedících pasažérů začali montovat v roce 1947.

Pokračování článku »

 
« 1 2 3 4 5 25 »

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýzám návštěvnosti soubory cookie.
Používáním tohoto webu vyjadřujete svůj souhlas s naším využíváním souborů cookie. Další informace.