Kdyby Krakonoš neexistoval, museli bychom si ho nejspíš vymyslet. Bájný duch našich hor se „narodil" krátce po proniknutí prvních odvážlivců do jejich nedotknutých hvozdů. Zkazky o něm rozšířili pravděpodobně mazaní Vlaši, hledači rud a drahých kamenů, aby si tak uchránili bohatá krkonošská naleziště. Po staletí pak žila v Krkonoších vedle sebe dvě etnika a jejich představy vládce pohoří byly tudíž dvojí. Germánský otužilý kulturista, zvláštní znamení „Pozor, je ozbrojen" se příliš nepodobá dobráckému taťkovi z hájovny s věčně vyhaslou ušmudlanou kypsovkou z českých poudaček.
Strážce hor
Nejznámější sochy svrchovaného pána nejvyšších českých hor, ať už je to nedávno obnovená bronzová replika Kirschnerova Krakonoše na kašně uprostřed Krakonošova náměstí v Trutnově, skvostná Šalounova strašidelná polopostava v hořickém parku, janskolázeňský dobrák na hromadě kamení poblíž Kolonády, či hřmotná figura na opačném konci republiky před stejnojmenným hotelem v Mariánských Lázních, jsou bez ohledu na jejich rozdílnou uměleckou hodnotu realistické postavy poplatné době svého vzniku. Zcela nově se s danou tématikou vypořádal současný umělec, akademický sochař a učitel na kamenicko-sochařské škole v Hořicích v Podkrkonoší, Michal Moravec. Komorní skulpturu nazvanou „Strážce hor", které umístění na soukromé zahradě docela sluší, tvoří čtyři nestejně velké bloky bělostného hrubě opracovaného hořického pískovce. Ústředním motivem kompozice se sochařsky pojednanou lícní stranou je hlava horského ducha vyjádřená jednoduchou moderní zkratkou podobně jako menší postranní bloky symbolizující přírodu - hory, skály, lesy. Instalace na Sluneční stráni ve Svobodě nad Úpou proběhla ve vší tichosti 14. srpna 2006. Přestože je poněkud stranou turistických cest, své nadšené obdivovatele i nelítostné kritiky časem zaručeně získá.
In: Krkonoše - Jizerské hory 10/2006
| « 1 12 13 14 15 16 |