Čtvrtého července....

29. června 2012    KRAKONOŠ - dobrý duch našich hor
 
Krakonoš sází hříbky

 ....štípla blecha Němce; .... Áda spad s kredence. Bože, co různých variant jsme si jako kluci navymýšleli na melodii slavného sokolského pochodu ještě z dob Rakouska - Uherska. A to jsme tenkrát ani zdaleka netušili, že tento na historické události bohatý den, se daleko za oceánem pompézně oslavuje jako Den nezávislosti na paměť přijetí Deklarace nezávislosti USA na Velké Británii dne 4. 7. 1776. Jen pár náboženských šprtů možná zaznamenalo, že má taky svátek svatý Prokop, český zemský patron, který se nebál zapřáhnout čerta do pluhu. Češi jsou dnes minimálně v celé Evropě vyhlášeni jako národ bezvěrců. Ale taky houbařů! A každý správný houbař přece ví, že sv. Prokop seje houby. Jenže vykládejte to v Krkonoších. U nás se této bohulibé úlohy ujal sám Krakonoš. Pro siroty a chudé vdovy sází údajně do mechu, alespoň podle oblíbené spisovatelky Marie Kubátové, občas i hříbky z ryzího zlata. Že je to pravda pravdoucí dosvědčuje i plejáda všemožných postaviček Pána hor z dílen lidových tvůrců, kteří ho při této činnosti zachytili. Kdosi jej prý nedávno viděl na vlastní oči na Dlouhém hřebenu a v Lysečinách. Kdo nevěří, ať tam běží. Už rostou!

In.: Krkonoše - Jizerské hory 2012/7

Pokračování článku »

Všichni moji Krakonošové (koláž)

10. července 2011    KRAKONOŠ - dobrý duch našich hor
 
Jindřich Buchal Benecký

Název článku o bezesporu nejznámějším obyvateli našich nejvyšších hor jsme si vypůjčili od pana Antonína Tichého - znalce krkonošské historie, ukázkového patriota a hlavně literáta, který se (nejen) Krakonošem zabývá už pěkných pár let. Následující řádky jsou vlastně koláží jeho textů, publikovaných v nejrůznějších periodikách. Při četbě se možná neubráníte dojmu, že Antonín Tichý je Krakonošův nejlepší kamarád...

Jana Patková

Pokračování článku »

Pf 2011

22. prosince 2010    KRAKONOŠ - dobrý duch našich hor
 
Pf 2011

Ať jsme i v roce 2011 v dobrých rukách!

Pokračování článku »

Krakonošové

01. února 2010    KRAKONOŠ - dobrý duch našich hor
 
Krakonoš Ladislav Jirouš z Poniklé

„ Ještě žije, ještě vládne, ten starý pohan, ve své říši na hranici mezi Čechami a Slezskem, veliký a plný sil, jako odpradávna."

/Otfried Preussler/

Setkání s Krakonošem

Snad proto, že když jsem byl ještě malý kluk a hory na horizontu se mi zdály z kopce od trianglu, kam jsem většinou chodil pást naši kozu Bětu a v zimě lyžovat, díky podobě s obrovskými ňadry, tak tajemné a lákavé a Sněžka v pozadí tak vzdálená a nedostupná, poslouchal jsem povídačky o Krakonošovi vždycky se zvláštním zaujetím. Dohady o tom, zda mocný duch hor opravdu sedává na skalisku nad Obřím dolem, klátí nohama a huláká na kolemjdoucí, mi nedávaly spát.

Pokračování článku »

Tuhý život jednoho mýtu

23. května 2009    KRAKONOŠ - dobrý duch našich hor
 
Krakonošova kašna Trutnov - replika sochy z dílny Jindřicha Janečka ve Vamberku

Některé omyly přejímané z generace na generaci houževnatě přežívají s tvrdošíjností hodnou obdivu přesto, že pravý stav věcí je znám a cestička k prameni vyšlapaná. V krkonoš­ské regionální literatuře je čítankovou ukázkou takové dezinformace spor o autorství sochy Krakonoše na kašně v Trutnově. Početnost jejího výskytu vzbuzuje podezření, že ji stále novým hlasatelům podsouvá se škodolibostí sobě vlastní sám vládce hor. Zvláště, když ten trutnovský není žádné harrachovské dobračisko, ale neúprosný běsů pán, podporovaný navíc čtyřmi pidikumpány, kteří už sice na kašně dávno nej­sou, leč pikle určitě kují dál. Známe permoníky! Nechal se ošálit i seriozní Vladimír Preclík ve svém půvabném sochař­ském místopisu našeho kraje - Tiše se přemisťovati, stejně jako zkušený regionální badatel, autor stati o Krakonošovi v nejnovějším turistickém průvodci Krkonoše z jilemnického nakladatelství Gentiana. Kořínky bludu o Krakonošově kolébce ve Vídni je nutno hledat před těmi více než sto lety na trutnovském rynku.

Pokračování článku »

O Krakonošovi po sto prvé

23. května 2009    KRAKONOŠ - dobrý duch našich hor
 
Nejfotogeničtější Krakonoš - Jindřich Buchal Benecký

Krkonoše v patnáctém století, to jsou červánky dějin lidského pronikání i do nejvyšších partií hor. Tajuplné neprobádané oblasti a pověsti o bohatství rud a drahých kamenů, začaly lákat cizince, hlavně Benátčany, kteří zkoumali naleziště po celé tehdejší Evropě. Měli zájem především o drahé kameny pro florentskou mozaiku, kameje a intaglie do šperků. Jejich drobná prospektorská díla, krátké štoly a povrchové odkryvy, byla roztroušena po celých Krkonoších. Stopy po nich smazala staletí. Zůstaly jen písemné zprávy, mnohdy záhadné a značně nadsazené, tzv. Vlašské knihy. Zhruba do této doby lze trochu hypoteticky umístit vznik bájí o mocném duchu hor Krakonošovi.

Pokračování článku »

Krakonošova dýmka

04. května 2009    KRAKONOŠ - dobrý duch našich hor
 
Neznámý Krakonoš se známou dýmkou

Ilja Erenburg, ruský spisovatel a světoběžník, patrně nikdy nenavštívil Krkonoše. Jinak by nemohl opomenout zařadit do své půvabné povídkové kolekce Třináct dýmek i tu čtrnáctou - dýmku Krakonošovu. Alespoň ten méně démonický, lidštější pantáta v zelené kamizole, do kterého zhmotnilo své představy o bájném pánovi hor za několik století jeho „existence" české etnikum, je bez dobře zakouřené dýmky společensky téměř nemožný. Také na posledním přírůstku mé sbírky krakonošovských památek je zachycen jeden z pozemských představitelů Jeho Majestátu s pěknou vyřezávanou dýmkou, zobrazující shodou okolností jen další podobu svého majitele. Svoboda nad Úpou je naštěstí malé hnízdo a většina pamětníků si ještě vzpomíná na mistrné figurky, loutky a samorosty řezbáře Stanislava Háka. Desítky jeho originálních autorských loutek včetně scénických výprav pro válečné Boučkovo divadlo v Jaroměři, doplnila početná řada dalších, vzniklých již v poválečné Svobodě nad Úpou, pro zdejší Krakonošovo loutkové divadélko, jehož byl duší i tělem zároveň. Svůj nesporný talent a řemeslnou zručnost promarnil bohužel v zapšklých maloměstských poměrech modelářského ateliéru místní továrny na okrasné svíčky, váben stále častěji naléhavým voláním pochybných kumpánů od šenku, kam to bylo jen pár kroků přes dvorek. Identifikovat jeho Krakonošovu dýmku, bylo tedy docela snadné. Zvlášť když se v archivu tvůrcovy rodiny našla fotografie jejího detailu. Kdo je ale onen zamračený Krakonoš s nalepenými vousy? Píši to nerad, ale jeho dokonalé inkognito se mi zatím odhalit nepodařilo.

In: Krkonoše - Jizerské hory 2000/12

Pokračování článku »

 
« 1 12 13 14 15 16 »

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýzám návštěvnosti soubory cookie.
Používáním tohoto webu vyjadřujete svůj souhlas s naším využíváním souborů cookie. Další informace.