Když nás půjdou miliony...

 
Svazový sjezd Spolku Němců v Čechách 22. 7. 1923

Několik starých fotografií davů v ulicích a na náměstí maně vyvolává odezvu na první verš refrénu zprofanované písně Jana Wericha, Jiřího Voskovce a Jaroslava Ježka, provázející kdysi tak úspěšnou Baladu z hadrů na scéně Osvobozeného divadla. A člověka vzápětí napadne, že to většinou věští pěkný průšvih. Zástupy lidí pochodujících v sevřených formacích městem znamenaly i v poklidném provinčním městečku, jakým byla Svoboda nad Úpou v první polovině minulého století, zpravidla nějaký zlomový dějinný okamžik. Tak připněte fangličku a pojďte se mnou na malý pomyslný exkurs po Haupt Strasse a na Marktplatz, eventuelně Třídou maršála Stalina na náměstí Svornosti. A pokud vám úsměv trochu ztuhne ve tváři, nekruťte hlavou - takoví jsme byli.

Pokračování článku »

Místa památná

 
Alej u Muchomůrky

V nejbližším okolí Svobody nad Úpou byla v minulosti spousta zajímavých míst, která se stala cílem svátečních vycházek. Ať už šlo o vyhlídkový bod, příjemnou procházku starobylým stromořadím nebo drobné světské i sakrální stavbičky, památný strom či jen kout s vlastním tradovaným tajemstvím. Krajina se však neustále proměňuje. Někdejším dalekým výhledům brání vzrostlý les, aleje jsou pokáceny, cestičky zarostlé křovím a mnoho drobných stavebních památek ohlodal zub času nebo zanikly úplně. Vznikly nové výletní cíle, ale mnoho jich není.

Pokračování článku »

Darmovis

 
Darmovis papírny Franz Schmidt ve Svobodě nad Úpou

Už z názvu uvedené součásti zdobených koňských postrojů je zřejmé, že není tou nejdůležitější, když jen tak „darmo visí" na venkovní straně pohřbetníku koní v zápřahu. U podsedního koně vlevo, u náručního vpravo. Často ještě doplněn zpravidla čtyřmi šlahouny v podobě ocvočkovaných řemínků s mosaznými poklicemi a sponami nebo umně splétanými šňůrami s barevnými bambulemi a střapci. Nebo kombinací obojího podle fantazie majitele. A to nejen u lehké kočárové stroje šlechtických čtyřspřeží. Kůň býval váženým pomocníkem v zemědělství i v dopravě, a tak i pár tažných valachů míval postroj patřičně vyšperkován blyštivými kovovými doplňky. Nezáleželo ani zdaleka na finanční situaci majitele. I docela chudí vesničtí furianti dokázali do vzhledu svých miláčků, ale i živitelů, někdy investovat majlant. Výzdoba se neomezovala jen na kování chomoutu nebo ohlávky s uzdičkou. Naleštěné řemení zdobily mosazné nebo alpakové spojovací články, cvočky, pokličky, zvonky, rolničky. Současní pankáči by jen valili bulvy.

Pokračování článku »

"Zapomenuté" sporty

 
Lyžařské závody ve Svobodě nad Úpou 1907

I v dřívějších dobách, kdy měl každý rok v podhůří Krkonoš čtyři charakteristická období a ne jen chladno a zimu, byla Svoboda nad Úpou svou zeměpisnou polohou předurčena spíš k provozování zimních sportů. Z nich především lyžování, které za posledních sto let zaznamenalo neuvěřitelný rozvoj, je v místě stále populární. Vývoj lyžařského vybavení, technického zázemí a služeb je hlavní příčinou, že ze všech disciplin se dnes většina rekreačních i vrcholových lyžařů věnuje převážně těm sjezdovým.

Pokračování článku »

Dvojky

 
Restaurace Helena

Módní srovnávací dvojice fotografií, konfrontující historické záběry městské zástavby, panoramatické snímky krajiny nebo jednotlivé krajinné či urbanistické prvky se současným stavem, pokud možno z téhož místa pozorovatele, by se při dostatku dobového materiálu daly i ze Svobody nad Úpou publikovat v nekonečném seriálu. Když odhodíme staromilský sentiment, nemusí dnešní stav odejít z porovnání vždy jako poražený. Pro tentokrát zůstaneme jen u budov, které se dochovaly, ať již v původní nebo pozměněné podobě. Pokud je brutálním způsobem nepoznamenaly různé přestavby, především „modernizace" dveřních a okenních otvorů nebo odstranění zdobných architektonických prvků, jedná se v posledních několika desetiletích většinou o kosmetické úpravy fasád.

Pokračování článku »

Svobodské pamětní desky

 
Virtuální rekonstrukce

Některá města jsou na významné události bohatá, jiná méně. Počet slavných rodáků na kilometr čtverečný je jiný na venkově, jiný v metropoli. Také kulturní vyspělost jednotlivých lokalit se z neznámých důvodů navzájem liší. To všecko má nesporný vliv na počet dochovaných památek na daném území. Svobodu nad Úpou zasáhla v tomto směru nejen ničivá turbulence protihabsburských nařízení po rozpadu monarchie v roce 1918, ale možná v ještě větší míře poválečné vysídlení původního německého obyvatelstva koncem první poloviny minulého století, spojené s pomníkoborectvím ideovým i jenom nevědomým nebo vandalským. Zaměříme - li se pouze na pamětní desky, těch historicky doložených nebylo v obci nikdy přespříliš. Asi mediálně nejznámější je bohužel ztracená mramorová deska připomínající zdejší pobyt císaře Josefa II. při inspekci bojišť z prusko - rakouské války o bavorské dědictví v roce 1778 - 1779.

Pokračování článku »

Brigáda

 
Strojírna Fröhnel a Feist na začátku 20. století

Nastávající čas adventní je i pro bezvěrce výzvou k pozastavení v životním kalupu, srovnání myšlenek a snad i vzpomenutí na plejádu postav, které jsme během let mohli potkávat ve svobodských ulicích. Vánoce jsou sice svátkem především těch nejmenších a dnešní zveřejněná fotografie by se stejně dobře hodila již před měsícem k připomenutí památky zesnulých. Já ji však věnuji „pod stromeček" těm nemnoha dosud žijícím příslušníkům první generace osídlenců, kteří si po letech válečných útrap zvolili Svobodu nad Úpou za svůj nový domov.

Pokračování článku »

 
« 1 34 35 36 37 38 53 »

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýzám návštěvnosti soubory cookie.
Používáním tohoto webu vyjadřujete svůj souhlas s naším využíváním souborů cookie. Další informace.