Plavební klauza (Via Piette)

10. června 2009    NAUČNÉ STEZKY - informační panely
 
Horský dvůr na historické pohlednici

Patent císaře Maxmiliana z roku 1567 odstartoval rozsáhlé mýcení krkonošských lesů pro potřeby stříbrných dolů v Kutné Hoře, iniciované místním pozemkovým magnátem a důlním odborníkem původem z Korutan, Kryštofem z Gendorfu. V těchto místech postavili alpští dřevaři v druhé polovině 16. stol. přehradu na splavování vytěženého dřeva do Úpy pomocí dřevěných žlabů - tzv. klauzu. Je zachycena i na malované mapě Krkonoš od Simona Hüttela z let 1576 - 1585. Dnešní pohostinský podnik Horský dvůr, stojící v jejím sousedství, se kdysi jmenoval hostinec U klauzy. Poslední zbytky zemní hráze odplavila katastrofální povodeň v létě 1897. Stavení na křižovatce důležitých cest před vstupem do sevřeného romantického  a celoročně fotogenického Klauzového dolu, od jehož umělého, i když výstižného názvu Těsný důl se zvolna upouští, byla původně brusírna skla. V opěrné zdi lze spatřit starý rozcestník a v záhybech Černohorského potoka se ještě občas zablýskne skleněný střípek z brusírenského odpadu. Vlevo u mostu stávala budka pro výběrčí mýtného na Luisinu cestu. Původně prý jezdecký chodník, později hojně navštěvovanou turistickou trasu nazvanou po majitelce panství Aloisii Czernin - Morzinové, budovali lesní zaměstnanci velkostatku Maršov v letech 1885 - 1890.

In: Via Piette - informační panel

 

Pokračování článku »

Vila Duncan (Via Piette)

10. června 2009    NAUČNÉ STEZKY - informační panely
 
Vila Duncan

Reprezentační budovu i přilehlé hospodářské stavení nechal postavit anglický továrník z Leedsu Frederik Wiliam Duncan, bytem ve Vídni, působící od roku 1881 i v Trutnově. V roce 1883 koupil od svého otce bělidlo příze v Trutnově - Horním Starém Městě a v roce 1896 od majitele realit a tehdejšího starosty Janských Lázní Wenzela Starka pozemek pro výstavbu. Dřevěné vybavení interiérů bylo dovezeno z Vídně vlakem na nádraží ve Svobodě nad Úpu. Dům stál na katastrálním území Maršova I. v těsné blízkosti hranice panství Vlčice a Maršov. Hraniční mezník s výraznými písmeny HW (panství Vlčice) byl donedávna k vidění hned u cesty. V roce 1927 prodal sir Frederik W. Duncan, královský anglický generální konzul v Londýně, lázeňskou rezidenci za 200 000 Kč dánskému vyslanci, který ji užíval až do roku 1938. Pochybná realitní kancelář Adolfa Hubky tu po II. světové válce ubytovávala německé rodiny vyhnané z lázeňských vil před odsunem. Na plánech výstavby nové léčebny v této lokalitě z roku 1949 se se zachováním vily Duncan nepočítalo. Začátkem 50. let minulého století byla zestátněna. Dnes slouží areál školskému odboru z Prahy 2 jako škola v přírodě.

In: Via Piette - informační panel

Pokračování článku »

Stoletá jubilejní

 
Jubilejní pohlednice k 25. výročí založení tělocvičného spolku "Svoboda - Maršov"

Výpravná pohlednice s ústředním motivem svobodské tělocvičny, vydaná před sto lety k příležitosti IV. župních cvičebních slavností, připomíná zároveň 25. výročí založení německého tělocvičného spolku „Svoboda - Maršov". Ideály zakladatele německého tělocvičného hnutí Friedricha Ludwiga Jahna, zdaleka ne tak militantní, jako je známe z chování mnohých turnerů před vypuknutím II. světové války, započal spolek, založený 13. 1. 1884, naplňovat pod vedením továrníka Ludwiga Wagnera z Maršova. V Temném Dole se zakrátko za podpory továrníka Benoniho ustavila ještě speciální četa. Otázka výstavby tělocvičny se prvně projednávala na plenární schůzi už v roce 1893.

Pokračování článku »

Růžencová Panna Maria

 
Růžencová Panna Maria ve Svobodě nad Úpou

Restaurovaná dřevěná plastika zářící barvami ve šťavnaté zeleni před kostelem sv. Jana Nepomuckého ve Svobodě nad Úpou je nejspíš anonymní řezbářská práce některé z kdysi početných okolních dílen. Stávala původně na starém trutnovském hřbitově na Kryblici. Ve značně zuboženém stavu byla po jeho zrušení převezena na trutnovskou faru a určena k rozřezání a spálení. Tam ji v hodině dvanácté objevil svobodský farář P. Jaroslav Tyrner  a jeho zásluhou stojí od roku 1973 před svobodským svatostánkem na místě Schwantnerova monstrózního pomníku padlým v letech 1914 - 1918, který neuváženě zbořili „budovatelé" po druhé světové válce. Jako díkuvzdání za záchranu života duchovního pastýře byla v den prvního výročí jeho autonehody 22. 8. 1979 slavnostně vysvěcena. Kdysi snad patřívala Madona některé růžencové družině, které při kostelích pečovaly o oslavy mariánských svátků. Soudíc podle výrazného věnce z růží kolem Bohorodičky s Jezulátkem, kterou dva andílci korunují na královnu nebes. Ve věnci jsou mezi růžovými květy rozmístěny symboly Kristova umučení, probodnuté ruce a nohy a rouška svaté Veroniky s otiskem jeho tváře. Za zkrášlení ne zrovna nejnavštěvovanějšího koutu Svobody patří dík všem, kdo se na obnově památky, obohacené o vkusné klekátko pro věřící, podíleli.

In: Krkonoše - Jizerské hory 2009/6

Pokračování článku »

Obchod a řemesla

 
Diapozitiv promítaný v kině

Kdybych měl poslední tři dolary, dám dva na reklamu. /Tomáš Baťa? Henry Ford?/

Již od svého vzniku měla Svoboda nad Úpou městský ráz, za což děkuje ne­jen horníkům těžícím na nedalekých Rýchorách zlato, kteří ji založili, ale i své zeměpisné poloze. Na strmých stráních úpského údolí opravdu pšenka nekvetla. Podle urbáře vlčického panství měla Svoboda na počát­ku 17. století 88 domácností, z toho jenom 13 zemědělců. Plných 85% oby­vatel se živilo řemesly a obchodováním. Čilý rozvoj těchto činností byl podpořen i pravidelnými týdenními trhy každou středu a sobotu a dvěma, později čtyřmi výročními "jarmarky", na které se sjížděli kupci ze širo­kého okolí, dokonce až ze Slezska /z dnešní Lubavky/. V roce 1722 prospe­rovalo ve Svobodě podle daňového seznamu 78 živností, kteréžto úctyhod­né číslo nijak nesnižuje fakt, že celou pětinu tvořili tkalci. Teprve s rozvojem průmyslu ve druhé polovině minulého století se procentuální počet obyvatel pracujících dnešní terminologií v terciální sféře poněkud snížil. Vážený titul mistr řemesla měl však stále dobrý zvuk a velký vý­znam i v občanském životě.

Pokračování článku »

Panství Vlčice

 
Břečtejn - Silberstein - Hrádeček (pohlednice)

Historie města Svobody nad Úpou je od jejího založení, přesněji od prv­ní doložené zprávy o její existenci z roku 1546, až do 7. září 1848, kdy bylo patentem císaře Ferdinanda I. zrušeno poddanství, nerozluč­ně spjata s dějinami panství Vlčice a tím i se starým českým vladyckým rodem Zilvárů z Pilníkova, který skoro tři století ovládal velkou část trutnovského manského kraje. Centrem panství a sídlem rodu byl hrad Břečtejn, jehož ruinu najdeme dodnes necelé 3 km jihozápadně od Svobody a o němž bude řeč.

Pokračování článku »

Spolky a organizace

 
Spolky bývaly početné

Myslím, že i současnou zpohodlnělou "televizní" generaci by mo­hlo zajímat, jak se vyvíjel kulturní a společenský život v naší obci před nástupem totalitních režimů. Jedním z výmluvných svě­dectví je kupříkladu seznam spolků a organizací, které provozova­ly svou činnost ve Svobodě nad Úpou mezi oběma válkami. Šlo většinou o spolky německé, což je vzhledem ke skladbě obyvatel pochopitel­né. Jejich názvy uvádím ve volném českém překladu a v závorce rok jejich založení, pokud se mi ho podařilo zjistit. Nejstarší byl se vší pravděpodobností spolek dobrovolných hasičů /1869/ a spo­lek divadelních ochotníků /1870/. Další byly: pěvecký spolek "Har­monie" /1878/, spolek vojenských veteránů /1878/,spolek živnost­níků /1884/rakouský, později německý Krkonošský spolek/1886/, svaz Němců v Čechách /1898/, německý kulturní spolek, svaz němec­ké pomoci /1898/, spolek "Svépomoc" /1899/, spolek zaměstnanců v obchodě a průmyslu/1901/, spolek zimních sportů "Úpské údolí" /19O3/, spolek hostinských a výčepních /l905/, katolický kostel­ní a zkrášlovací spolek /19O5/, spolek fiakristů /1910/, spolek slepců /19H/, spolek německých osadníků /1911/, národní svaz ně­meckých katolíků /1920/, svaz katolické mládeže /1921/, myslivecký spolek /1921/, vlastivědný a muzejní spolek /1927/, feriální /prázdninový/ studentský spolek "Asciburgia", fotbalový klub s A a B mužstvem a řada stolních společností. Záměrně neuvádím politické strany s celostátní působností / a nebylo jich málo/, stejně jako profesní a zaměstnanecké spolky v jednotlivých prů­myslových závodech, zejména papírnách, neboť to je už "o něčem jiném."

A nakonec jedna výzva: V bývalém Kühnelově hostinci, pro pamětníky známém spíše jako hospoda u Kozlovských, kde je dnes služebna Výcho­dočeských energetických závodů, působila stolní společnost "Ecke Freiheit". Uvítám jakýkoliv doklad o její činnosti.

In: Svoboda forum 41 (12. 11. 1990) - Střípky z dějin XI

Pokračování článku »

 
« 1 120 121 122 123 124 168 »

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýzám návštěvnosti soubory cookie.
Používáním tohoto webu vyjadřujete svůj souhlas s naším využíváním souborů cookie. Další informace.