Freiheit

Název zaledněné vyhaslé sopky na Kavkazu v daleké Gruzii, jedné z hor, kde byl podle starověkých bájí přikován Titán Prométheus za svou vzpouru proti olympským bohům, si zvolila parta pražských lyžařů, jezdících pravidelně mimo jiné i na někdejší Lyžařskou boudu na Vysokém svahu v Peci pod Sněžkou. Dřevěný roubený dům z roku 1928 s popisným číslem 211 nechala poblíž dnešní Žižkovy boudy postavit skupina německého spolku zimních sportů Úpské údolí „Svoboda - Maršov". Po II. světové válce byl i tento nevelký objekt s pěti obytnými místnostmi zestátněn prezidentským dekretem číslo 108/1945 Sb. z 25. října 1945 o konfiskaci nepřátelského majetku.

Už z názvu uvedené součásti zdobených koňských postrojů je zřejmé, že není tou nejdůležitější, když jen tak „darmo visí" na venkovní straně pohřbetníku koní v zápřahu. U podsedního koně vlevo, u náručního vpravo. Často ještě doplněn zpravidla čtyřmi šlahouny v podobě ocvočkovaných řemínků s mosaznými poklicemi a sponami nebo umně splétanými šňůrami s barevnými bambulemi a střapci. Nebo kombinací obojího podle fantazie majitele. A to nejen u lehké kočárové stroje šlechtických čtyřspřeží. Kůň býval váženým pomocníkem v zemědělství i v dopravě, a tak i pár tažných valachů míval postroj patřičně vyšperkován blyštivými kovovými doplňky. Nezáleželo ani zdaleka na finanční situaci majitele. I docela chudí vesničtí furianti dokázali do vzhledu svých miláčků, ale i živitelů, někdy investovat majlant. Výzdoba se neomezovala jen na kování chomoutu nebo ohlávky s uzdičkou. Naleštěné řemení zdobily mosazné nebo alpakové spojovací články, cvočky, pokličky, zvonky, rolničky. Současní pankáči by jen valili bulvy.

V době, kdy ve vzduchu visí ožehavá otázka, zda euro ano či ne a jestli vůbec, je probírka sbírkou notafilií z českého území, mezi nimiž jsou tak zvané „nouzovky", především ty regionální z let 1848 - 1850 obzvlášť ceněny, docela úsměvná. Jak již sám jejich název napovídá, byly nouzové peníze vydávány v různých obdobích při nedostatku oficiálního, hlavně drobného oběživa. Dočasně tak přejaly funkci státní měny jako důsledek špatné hospodářsko - politické situace. Vydávaly je nejen obecní nebo městské úřady či jednotlivé bankovní domy, ale i různé instituce i soukromníci. Za množstvím nominálů vydaných po I. světové válce už však stály i zájmy politické, propagační, spekulativní nebo jen ryze sběratelské. Kromě nouzovek ražených, zpravidla z méně hodnotného kovu, existuje nepřeberné množství platidel papírových, ale dokonce i z kůže, dřeva, porcelánu nebo tištěných na hedvábí. Některé byly psány na psacím stroji a v případech krajní nouze i ručně.

I v dřívějších dobách, kdy měl každý rok v podhůří Krkonoš čtyři charakteristická období a ne jen chladno a zimu, byla Svoboda nad Úpou svou zeměpisnou polohou předurčena spíš k provozování zimních sportů. Z nich především lyžování, které za posledních sto let zaznamenalo neuvěřitelný rozvoj, je v místě stále populární. Vývoj lyžařského vybavení, technického zázemí a služeb je hlavní příčinou, že ze všech disciplin se dnes většina rekreačních i vrcholových lyžařů věnuje převážně těm sjezdovým.

Drobné rukodělné předměty, většinou upomínkového charakteru, vytvářené vězni všech epoch jsou sice známé, ale poměrně vzácné. Nenápadná dřevěná kazetka s řezbářsky pojednaným víčkem s nápisem Johannisbad a vročením do předposledního roku II. světové války, vypovídá na rozdíl od většiny anonymních památek o době a místě svého vzniku docela přesně.

Módní srovnávací dvojice fotografií, konfrontující historické záběry městské zástavby, panoramatické snímky krajiny nebo jednotlivé krajinné či urbanistické prvky se současným stavem, pokud možno z téhož místa pozorovatele, by se při dostatku dobového materiálu daly i ze Svobody nad Úpou publikovat v nekonečném seriálu. Když odhodíme staromilský sentiment, nemusí dnešní stav odejít z porovnání vždy jako poražený. Pro tentokrát zůstaneme jen u budov, které se dochovaly, ať již v původní nebo pozměněné podobě. Pokud je brutálním způsobem nepoznamenaly různé přestavby, především „modernizace" dveřních a okenních otvorů nebo odstranění zdobných architektonických prvků, jedná se v posledních několika desetiletích většinou o kosmetické úpravy fasád.

Ve sběratelských albech podobný číslovaný odznak lyžařského instruktora HDW příliš často nenajdete. A přitom ho na sportovních kombinézách nosila mezi světovými válkami i pěkná řádka lyžařů z Krkonoš. Po vzniku samostatného Československa v roce 1918 navázala struktura Svazu lyžařů republiky Československé zcela plynule na dosavadní Svaz lyžařů v Království českém s gloriolou prvního organizovaného národního svazu na světě a s tradicí od roku 1903. Většina sportovců z pohraničních oblastí, patřících k tzv. českým Němcům, byla sdružena v Hlavním svazu německých spolků pro zimní sporty v ČSR (HDW), založeném 23. 12. 1919 v Praze. Devět žup mělo ústředí v Liberci a raketový vzestup počtu registrovaných členů dosáhl pouhých pět let od jeho vzniku 15 500. Oba svazy se obratným jednáním svých delegátů staly členy FIS, byť HDW bez hlasovacího práva.