Freiheit

V posledních letech se na internetovém trhu s uměním objevilo několik nabídek bronzových odlitků téže plastiky býka, připisované Bohumilu Kafkovi, z umělecké slévárny Franty Anýže v Praze. Dva artefakty jsem měl možnost vidět in natura na vlastní oči. Strohé popisy galeristů se v detailech liší, stejně jako udávaná cena. Tu však ponechme stranou. Pro srovnání cituji:

V letošním březnovém čísle časopisu Krkonoše - Jizerské hory vyšel článek o bronzové sošce Krakonoše objevené až v San Francisku. Souhrou šťastných náhod se na druhém konci republiky pod Krušnými horami vynořil Krakonošův dvojník. Pan Mgr. Petr Zahradníček, současný místostarosta města Loket, zakoupil už v roce 1999 totožnou bronzovou sošku, jen na odlišném soklu z hrubě opracovaného kamene, údajně moravské žuly. Vymyslel si k postavičce legendu o skřítku Gottsteinovi, vládci loketských skal, hvozdů a podsvětí. A protože je nejen recesista, ale i muž činu, nechal za zhruba 50 000 Kč vyrobit metr vysokou bronzovou kopii, která je od roku 2001 umístěna na skalním ostrohu přímo uprostřed hradního nádvoří hradu Loket na Sokolovsku spolu s kasičkou na příspěvky na její zhotovení.

Tak jako na divadle údajně není malých rolí, tak i ty nejnepatrnější události v dějinách mohou mít pro někoho význam docela zásadní. A právě z drobných rozmanitostí se skládá celkový obraz historie, té místní, stejně jako té velké, všeobecné. Jednou z takových malých svobodských záhad je existence ochranné kapličky na severním úbočí Kravího vrchu v lukách při cestě na Rýchory, ze které se do dnešní doby zachovaly jen nízké zbytky obvodového zdiva z přírodního kamene a naštěstí i pár starých fotografií. Dlouhou dobu nebyl znám ani rok jejího postavení, ani komu je zasvěcena. Příliš světla nepřinesla ani dobová pohlednice s malůvkou uznávaného rakouského krajináře Jung - Ilsenheima s nápisem „Vzkříšení". A přitom stačilo docela málo - otevřít starou německou kroniku města Svobody nad Úpou z let 1837 - 1914, uloženou v státním okresním archivu v Trutnově a poprat se s rukopisem tehdejšího kronikáře, používajícího pro nás téměř nečitelnou novogotickou kurzívu zvanou kurent.

Tuhle pozoruhodnou bronzovou plastiku klasického Rübezahla se podařilo díky vymoženosti internetu objevit až za velkou louží v jedné vyhlášené galerii v San Francisku. Dílko zařazené galeristou s americkou velkorysostí do okruhu tvorby některého českého nebo německého umělce kolem roku 1910 není bohužel signováno. Je však naprosto očividné, že se autor zcela nepokrytě inspiroval známým obrazem rakouského malíře Moritze von Schwinda z roku 1859 uloženého v Schackgalerii v Mnichově, jehož více i méně zdařilé kopie jsou rozšířeny nejen v Krkonoších, o nesčetných reprodukcích včetně pohlednic ani nemluvě. Vyobrazená soška na masivním mramorovém soklu je vysoká 265 mm (se soklem, díky němuž váží 12,8 kg o necelých10 cm víc) a nápadně se podobá dřevěné nadživotní figuře, vycházející z téže obrazové předlohy a známé dnes už jen z fotografií.

Militantní ochránci přírody, ochotní bránit každý náletový keřík doslova vlastním tělem, argumentují obvykle nepodloženým tvrzením o radikálním úbytku zelených stromů z příměstské krajiny. Pokusme se podívat na krajinu kolem našeho města nezaujatýma očima, teď na začátku března aspoň pomocí historických pohlednic, mapujících zhruba minulých sto let. O tom, že se krajina průběžně proměňuje, není sporu. Zda je to k jejímu prospěchu či naopak není tak jednoznačné. Nezbývá než se smířit s tím, že je prostě jiná. Především rozptýlená zeleň, nejproměnlivější a určující celkový ráz nejbližší přírody, ať už vznikla přirozenými procesy nebo přičiněním člověka, má celou řadu navzájem se překrývajících funkcí. Vedle vlivu na ekologický efekt území je to podíl na ochraně půdy před erozí, na vodohospodářskou a klimatickou stabilitu nebo hygienu ovzduší produkováním kyslíku i pohlcováním pachů a zachycováním prašných částic či účinné tlumení nadměrného hluku. Nelze pominout ani estetický dojem, s nímž úměrně roste rekreační potenciál daného území, což právě v těsném sousedství Krkonoš není zanedbatelné. Pragmatici jistě neopomenou připomenout ty praktičtější přínosy jako je produkce dřevní hmoty nebo rozmanitých plodů a druhotně i lovné zvěře. A ještě třeba význam orientační nejen pro lidi, ale i ostatní živočichy nebo vizuální ohraničení pozemků. Významné stromy doplňují často drobné sakrální stavby v terénu či byly vysazeny k nějaké důležité historické události. Tím ale nechci unavovat.

Knížky o historii Svobody nad Úpou nevycházejí každý den. Ani každý rok ne. Vážným zájemcům o osudy zdejších obyvatel v kritických letech krátce před vypuknutím II. světové války, během válečných let a krátce po nich, lze jen vřele doporučit brožuru o pohnuté historii jedné svobodské rodiny, jak ji na základě faktických událostí, archivních dokumentů, osobních vzpomínek a soukromé korespondence společně sepsali čtyři místní rodáci, bratři Herbert (1938), Dietrich (1940), Volker (1943) a Reinhard (1944) Gallové z dnes již zbořeného čp. 90 v Tyršově ulici. Vyšla na sklonku roku 2012 v Ilmenau v Durynsku, bydlišti Prof. Dietricha Galla, který při jejím editování hojně využíval i webovou stránku www.freiheit.cz .

Rok se s rokem sešel a činorodý regionální autor Petr Rýgr nadělil přátelům doslova pod stromeček další půvabný svazeček reportážních textů s titulem O lyžaření a lyžích v horách Orlických. Zdařile tak navázal na podobně koncipovanou letní variantu nazvanou Hory Orlické - Na Jiráskově horské cestě (ještě po devadesáti letech). Viz Krkonoše - Jizerské hory 2011/8. Potěšil jistě nejen všechny milovníky „tiché, nevtíravé a jakoby zamlklé krásy" svého domovského pohoří, ale hor, zimních krás a lyžování všeobecně. O sličnou grafickou úpravu knížky stejného „kapesního" formátu jako předešlá se nově postaral dvorní grafik Rýgrem vydávaného kulturního periodika Výčepní list Petr Vlček z atelieru duplex v Novém Městě nad Metují. Grafika obálky i nesčetných ilustračních koláží z tematicky zaměřených inzerátů z dobového tisku vznikala v počítači autora.